Strach a hnus v Las Vegas

Ten hnus jsem tam vnímal dostatečně, ale strach (např. o hlavní postavy) se u mě nekonal žádný. Oba hlavní hrdinové mi byli totálně protivní a představovali přesně tu skupinu lidí, jaké se v reálném životě vyhýbám co největším obloukem. A o čem že tahle šílenost byla? Mám pocit, že o nic víc, než jeden velký a zcela samoúčelně zpracovaný drogový trip tam nešlo. Pár objevujících se dokumentárních vložek na téma hippies a protestů v 60. letech dávají vzpomenout na tehdejší mládež, která chtěla hlásat mír, lásku a duševní svobodu, ale nakonec ve víru té svobody skončila hlavně u drog, ale i případná výpověď v tomto směru je tak povrchní a onen pokus o kritičtější reflexi tak nevýrazně nahodilý, že o sebezajímavějším pohledu na problém nemůže být řeč. Musím ale uznat, že jak mě zcela neoslovil obsah, forma byla na tom lépe a první třetina filmu mě skutečně bavila originálními výtvarními nápady, na kterých si Terry Gilliam dal záležet a které krásně ladily se svižným tempem filmu. Jenže pak už mu zřejmě buď nápady ubývaly, nebo film se zasekl v tom předlouhém tripu a stával se mi stále protivnějším natolik, že i ta výtvarní stránka mě pomalu přestávala upoutávat. Viděl jsem 6 Gilliamových filmů a díky zajímavému zážitku z první třetiny Strachu a hnusu v Las Vegas mi vychází, že tenhle patří k té lepší polovině z nich. Moje hodnocení a dojmy mi však opět potvrzují, že Terry Gilliam zkrátka není režisér pro mě a jeho tvorba se obvykle pohybuje na jiné vlně, než jsem schopen docenit. [40%] (09.07.2022)

Fakt, že je Terry Gilliam geniální blázen s nezměrnou představivostí, kterou zcela bez zábran sděluje svými mimořádnými vizuálními prostředky, jsme již myslím všichni vzali na vědomí:) Nyní si pro své fantaskní orgie vybral prostředí a téma, které se snad k jeho stylu ani nemohlo hodit lépe. S kufrem plných nejrůznějších drog, Tráva, LSD, Mezkalin, Torazin či Kokain se dva exoti Johnny Depp a Benicio Del Toro v drogovém opojení vydávají do Las Vegas. Po cestě naberou stopaře. Tobey Maguire s dlouhými vlasy. Ha! Tobey Maguire na blond. HA HA HA! :D Po příjezdu se ocitají na jednom nekončícím, zběsilém a šíleném tripu, kde se bizarnosti meze nekladou. Jak bylo ve snímku řečeno: Lidé se sjeli do Vegas. Naopak Johnny a Benicio se SJELI ve Vegas:) Film v podstatě nemá žádný výrazný příběh. Jde jen o jeden velký, dlouhý drogový večírek, kde se lidé mění v plazy, motivy na kobercích začínají ožívat a skutečné už není skoro nic. Gilliam jak má být, i když jsem měla dojem, že v tomto případě forma výrazně přebíjela samotný obsah. (14.04.2012)

Scénář: Terry Gilliam, Tony Grisoni, Tod Davies, Alex Cox .. Divoká pouť začíná! Dva hustě zfetovaní týpci, srandovně plešatící novinář a příšerně pupkatej právník (Depp & Del Toro), sedí v kabrioletu a jedou do Las Vegas, splnit si svůj americký sen – reportáž závodu ... ovšem (jak sami říkají) „toto město nepřeje psychedelickým drogám“. Prožijete s nimi nefalšované halucinace i paranoiu a potkáte pár zajímavých (a dobře obsazených) osob - za všechny k popukání otřesně vypadající stopař Maguire.. Režie a vizualizace je velmi reálná, spolu s hudbou navozuje skvělou atmosféru a servíruje estrádu pro někoho neuvěřitelných scén.. Perfektně zahraný úlet a filmový požitek pro všechny, kteří mají alespoň minimální zkušenost s čímkoliv podobným, ale takhle daleko to naštěstí nedotáhly. Ostatní totiž asi moc nechápou. Terry Gilliam a stejně tak autor předlohy si musely prožít hodně bouřlivě 60tá léta a vyzkoušet všechny tehdy dostupné drogy a tímto tripem nám ostatním dát najevo, že o tohle jsme (ne)přišli! Zfetovaný, sťatí a svobodní... 90%. (21.03.2005)

Začal bych pleškou Johnny Deppa, která mně neobyčejně lezla na nervy. Naštěstí valnou většinu filmu byla zakrytá štylovým kloboučkem. To je asi z negativních dojmů z filmu vše. Terry Gilliam tvoří zvláštní filmy a většinou nevhodné pro mě. Tento film je však velkou vyjímkou, protože se mi velmi líbil. Všeobecně filmy o drogách u mě sklízí většinou pozitivní ovace. Myslím, že Johhny Depp i Benicio Del Toro, hráli přesně to, co po nich bylo vyžadováno a hráli to dokonale. Bláznivá jízda napříč Vegas v neustálém drogovém opojení. Myslím, že čím víc má člověk drogových zkušeností a hlavně čím dal si troufl zajít, tak tím víc bude film obdivovat. Osobně si myslím, že všechny stavy zúčastněných byly vykresleny s velkou přesností. Já jakožto člověk, který má určité hranice, které by nepřekročil to vidím, tak na 4*. Pěkný hudební soundtrack a spousta srandy mě v mém hodnocení jen utvrzuje. Já se bavil a nebojím se film doporučit, i když je trochu jiný, nemá hranice a dovolí si zajít kamkoliv. (20.07.2011)

Nepochopitelně zdlouhavý drogový trip o ničem. A to já děsně nerad. Raoul Duke provázený právníkem Gonzem prožívá nepřetržité drogové opojení, at již jede autem nebo se pohybuje v lasvegaských hernách. Režisér Terry Gilliam natočil parodii na autobiografickou reportáž o cestě novináře Dukea na počátku 70.let do pekelné atmosféry drog a hazardu v Las Vegas. Styl Terryho Gilliama je mně, jako divákovi, naprosto vzdálený a současně ani nedává moc prostoru, aby byl divácky přístupný. Vzniká tak poslepovaná show, kterou lze sledovat zpovzdálí, ale neodnesu si žádný divácký prožitek, protože zkrátka o ni nemám zájem. Ani herecký tandem Depp a Del Toro to moc nevytrhl. Přehrávali a ničím si mě nezískali. Spíše prach a bída v Las Vegas.Terry Gilliama nemusím. Nesympatický režisér a nesympatické herecké obsazení. V podstatě ani jednoho z herců nevyhledávám, a zvláště v těchto rolích, se jen zbytečně shodili. Mé hodnocení: 20% (06.05.2013)