Strach a hnus v Las Vegas

Halucinační jízdá mozkem dvou úplně zmaštěných chlapíků. Lepší konec než naprostou destrukci hotelového pokoje, ve které jako by se jejich duševní pochody vsákly do reality a ukázali tak pravou podstatu drogového šílenství, si film nemohl přát. Knížku jsme nečetl, ale chce se mi napsat, že její zpracování lépe dopadnout nemohlo. (09.10.2004)

Velice sugestivní jízda, při které máte pocit, jako kdybyste byli rovněž v moci bezpočtu druhů omamných látek. Za to může především výrazné barevné ladění obrazu, takřka neustále se pohybující, houpavá kamera, která často zabírá danou situaci z naprosto neobvyklých úhlů, a chronologická nesouvislost děje. Divák hledí na svět Las Vegas z pohledu našich dvou hrdinů, kteří jsou věčně zmítáni narkotickým opojením a často nerozeznávají halucinogenní vize od skutečnosti. Lidé se tak proměňují v bizarní ještěry, podlaha se hýbe a prorůstá do té doby pouze namalovanými květinovými motivy. Strach a hnus v Las Vegas je krásným vzpomenutím na neopakovatelné časy šedesátých let, které má generace zná bohužel jen z filmů a vyprávění. Zmínit nesmím zapomenout ani bohatou hudební složku, která tvoří významnou část z celkového dojmu. Přes celý ten jednotvárný ráz filmu jsem se u něj překvapivě vůbec nenudil a vychutnával si každou minutu. Tento film nám dává připomenout jednu ztřeštěnou pravdu o životě, a sice, že pod vlivem drog, bez všech těch tradičních lidských zábran, bez sebereflexe a samotné vůle, když se lidé chovají jako zvěř, osvobozují se tak touto cestou od inferna lidského bytí. (22.02.2006)

Z minimálne dvoch dôvodov musím vidieť znovu! 1. Na druhom premietaní sa pokúsím o zachytenie väčšieho množstva detailov a režisérových špesl ingrediencií, ktorých má Gilliamove dielo, pochopiteľne, ako vždy, neuveriteľne veľké množstvo. 2. Takáto epická óda na užívanie drôg si jednoducho zasluhuje opätovné zhliadnutie! Zatiaľ hodnotím solídnou 4-kou, ale som si takmer istý, že hodnotenie pôjde časom vyššie. 120 minút, plných zábavy štýlu "nejako bolo, nejako bude, je*nime si ešte trošku" - i like it! (06.10.2011)

Fakt, že je Terry Gilliam geniální blázen s nezměrnou představivostí, kterou zcela bez zábran sděluje svými mimořádnými vizuálními prostředky, jsme již myslím všichni vzali na vědomí:) Nyní si pro své fantaskní orgie vybral prostředí a téma, které se snad k jeho stylu ani nemohlo hodit lépe. S kufrem plných nejrůznějších drog, Tráva, LSD, Mezkalin, Torazin či Kokain se dva exoti Johnny Depp a Benicio Del Toro v drogovém opojení vydávají do Las Vegas. Po cestě naberou stopaře. Tobey Maguire s dlouhými vlasy. Ha! Tobey Maguire na blond. HA HA HA! :D Po příjezdu se ocitají na jednom nekončícím, zběsilém a šíleném tripu, kde se bizarnosti meze nekladou. Jak bylo ve snímku řečeno: Lidé se sjeli do Vegas. Naopak Johnny a Benicio se SJELI ve Vegas:) Film v podstatě nemá žádný výrazný příběh. Jde jen o jeden velký, dlouhý drogový večírek, kde se lidé mění v plazy, motivy na kobercích začínají ožívat a skutečné už není skoro nic. Gilliam jak má být, i když jsem měla dojem, že v tomto případě forma výrazně přebíjela samotný obsah. (14.04.2012)

Film s dobrými a zajímavými nápady, které mohly krásně podpořit ujetost i vtipnost drogového příběhu mimoňských flákačů, kdyby se měly pořádně o co opřít. Dějová linka je takřka nulová, a tak po pár atraktivních záběrech s netradičně umístěnou kamerou a slušivými i trefnými vizuálními hrátkami drogofilmové opojení vyšumí neznámo kam, zatímco zbyde jen nuda a paradoxně i nijakost (druhá polovina už nemá moc co nabídnout). I tak se však výborné herecké duo se specifickým ztvárněním jejich prazvláštně sympatických charakterů postará o nadprůměrný zážitek. 6/10 (05.11.2009)