Hlbočina

„Submarine subžánr“ není pro dějové náměty zrovna zlatým dolem a proto je namixování duchařské zápletky relativně inovantní a zajímavé. Bohužel výsledek je více než jenom trapná slátanina, kterou si režisér Černočerné tmy a scénárista či Requiem za sen za rámeček nedají. Dějově neuvěřitelně plytká a předem silně odhadnutelná skládačka se po pár minutách začne ztrácet v režisérově urputné snaze třískat tajemno z každého záběru. Výsledkem je přílišná hra na bubáky pod postelí, kterým nejvíce svědčí přehnaná poruchovost žárovek na plavidle. Vše pak zabíjí krkolomné vyústění, jehož snaha šokovat vychází spíše do sebeparodického shození sebe sama. Herecky relativně obstojné, zvláště Bruce Greenwood je nadmíru charismatický, hudební podmaz Graemea Reevella se snaží (bohužel marně) dosáhnout kapky napětí tam, kde zapomíná režisér, jenže neuvěřitelně laciné triky pod mořskou hladinou, spousta keců o ničem a celkový dojem dražšího televizního filmu nutně srážejí mé hodnocení nejníž. Neomluvitelné ani „blbým béčkem“ (18.06.2006)

Čekal jsem quasiasyláckou slátaninu z trafikového DVDčka a dostal jsem... příjemně oddechovou, napínavou a v rámci žánru hodně povedenou slátaninu. Paranoia, klaustrofobie, jedno temné válečné tajemství, jedna ženská na palubě která nosí smůlu, duchové, spekulace vojáků o tom, jestli ještě žijí nebo už jsou mrtví... Triky jsou levné a náročnějším scénám se režie radši úplně vyhnula (požár na palubě), ale ponorkový interiér se povedl a posádka je sympatická a dobře herecky obsazená. Výborná je scéna s Loomisem v zrcadle, kterou o rok později nejspíš obšlehli a zdokonalili Korejci v Geoul sokeuro / Mirrors a za dalších pár let Angláni v The Broken. (17.05.2015)

A nebylo to zlé. Místní přirovnávání k Horizontu události sice moc nechápu, každopádně jsem se hodinu a půl nenudil, užil si slušné napětí i atmosféru a závěrečné rozuzlení je celkem slušným výsledkem scenáristické práce. A kupodivu není špatně ani po herecké stránce. Slušný oddechový thriller s ingrediencemi duchařského hororu a stísněného prostředí ponorky. Pokud ho mám k něčemu přirovnat, řekl bych, že jde o zdařilý mix Ponorky U-571 a Lodě duchů. (27.10.2008)

Nevím, co si myslet - postdevadesátkové béčko jako když vyšije, nabízí hlavně pár lekaček, neokoukané "video-ksichty" a snahu o překvapivé pointování. Vlastně mne to bavilo poprvé docela dost, podruhé už mi ale ty nekončící hlášky typu "co to bylo?" - "jak to mám vědět?" - "co to bylo?" - "jak to mám vědět?" - "co to sakra bylo?!" - "snad to brzy zjistím..." lezly na nervy :-) (13.02.2010)

Když jsem si to pustil, čekal jsem válečný film z ponorkových bitek. No, nedočkal jsem se. I když nemůžu říct, že bych byl nějak významně zklamán, přeci jen to byl celkem zajímavý i dramatický film, nemůžu ani říct, že bych jím byl nějak extrémně nadšen. Spíše mi občas vadily příliš dlouhé nic diváku nedávající pasáže. Prostě po hodině jsem měl dojem, že film už má aspoň dvojnásobnou stopáž, ale v následných minutách jsem byl naopak překvapen, jak to rychle odsýpá ke konci (oproti předchozí části samozřejmě). Hodně se mi líbily kostýmy i většina interiérů ponorky, stejně jako různé dobové reálie (jichž však bylo málo). Sice tento film není úplná ztráta času a člověk nad ním ty necelý dvě hodiny (subjektivně tři) přežije celkem v pohodě, ale pokud čeká dobrou inteligentní a dramatickou zábavu plnou napětí a akce, nedočká se. A nebýt toho příliš divnýho klišovitýho závěru, líbilo by se mi to víc. (13.03.2006)