Prekliatie žltozeleného škorpióna

Typický Allen. Naprosto absurdní příběh vyvážený božskými dialogy, inteligentním humorem a řadou nezapomenutelných hereckých výkonů. Dominuje samozřejmě samotný Allen, který vytvořil s výbornou Helen Hunt přímo elektrizující dvojku, ale hodně potěší i Dan Aykroyd a nádherná Charlize Theron, která musela přijetím své role udělat speciálně Woodymu velkou radost. :-) Až uvidím nějakou nepovedenou Allenovku, tak snad půjdu na vyšetření, jestli se mnou není něco v nepořádku. 80% (08.07.2013)

Woody Allen nám Prokletím žlutozeleného škorpióna ukazuje, že se nebojí vstoupit ani do divokých vod situační komedie. Samotná zápletka filmu se od ostatních Allenů velice liší. I když snímek není tentokrát zaplněn dialogy – čehož si velice cením, protože jsem mohl u filmu přemýšlet co se to vlastně děje – tak jak bychom čekali, jsou to právě ony, co mu dodávají jeho komedičnost (kromě zde již zmíněných třeba: „Pokud zemřu, řekněte balzamovačům, ať mi zanechají úsměv...“). Kromě skvělého scénáře opět spatříme dobré herce, zvláště samotný režisér však překvapí. Woody Allen totiž opustil svou tradiční koktavost, za což si zaslouží velikou pochvalu, protože tento herecký styl mi vyhovoval daleko více. Další, ne ale tolik razantní změnou, prošel hudební doprovod. Místo starých známých retro tónů k nám z bedýnek vystupuje o kousek modernější změna. A možná je to právě jeho netradičnost, co mě tolik zaujalo, vlastně Prokletí žlutozeleného škorpióna byl první Allen, který mě opravdu chytil a nedovolil mi ani jednu maličkou myšlenku na přepnutí televizního kanálu. (27.12.2005)

Velice úsměvný a zajímavý filmeček. Woody Allen předvedl kromě svého režisérského umu i slušnou dávku herectví a zdatně mu „sekundovala“ výborná Helen Hunt. Lehce ujetá kriminální zápletka, to už byla jen taková třešnička na dortu. Na rozdíl od jiných „kriminálních dramat“ zde se vsázelo především na vtipnost a to bylo dobře. Především pak postava samotného Allena vždy vykouzlila nějakou tu peprnou hlášku ve správný okamžik. A v neposlední řadě nesmím opomenout ani okouzlující Charlize Theron. Ta byla přímo k sežrání. Takže samozřejmě nemohu jinak, než dát nadprůměrné hodnocení. (25.03.2018)

Ohňostroj smysluplných a neskutečně vtipných hlášek, který je smíchaný se skvělou hudbou a sympatickým hereckým obsazením, utvořil velice chutný a lahodný koktejl v nefritovém odstínu, který svou důmyslností a intelektem zcela opojí lidské smysly v mnoha směrech. Allenův smysl pro humor jsem zaregistroval poprvé v Sólokaprovi a zde jsem pomalu ani nestíhal registrovat všechny položky tak skvěle vystavěného scénáře. Zkrátka jsem se opravdu bavil, čemuž dopomohly zejména dialogy, Allen&Hunt, chytlavá melodie a samotný nápad. (03.06.2011)

První Woodyho film nového století je výborná, trošku šílenější komedie založená na nesmyslné síle dvou slov: "Konstantinopol" a "Madagaskar". Takže špetka fantazie a už tu máme příběh a prostor pro mistra Allena, jako vždy obletovaného ženami o desítky let mladšími. Není to tentokrát žádná analýza mezilidských vztahů, hledání smyslu života nebo tajemství smrti. Nechybí ale výborná hudba a standardně kvalitní hlášky jedna za druhou. A aby to nevypadalo, že tu nenajdeme vůbec nic hlubokého: "Rozhodujete se špatně. Hlavou, ne srdcem. Tady jsou šedé buňky, tohle je krev. Krev obíhá, vyzná se. Buňky jen dřepí a myslí." A to není všechno! (18.02.2006)