Únos Natasche Kampuschovej

3096 dní je pozoruhodný životopisný film, který nás nechává nahlédnout do 8 let života nejznámější oběti únosu na světě. A toto právě přidává tomuto filmu na síle. Právě ten pocit, že to, na co se díváte, se opravdu stalo. Jak mladé verze Nataschy, tak dospělá verze jsou skvěle obsazené a odvádějí skvělý výkon. Celkově se tedy jedná o skvělý film, která stojí za to vidět. (20.11.2020)

Tisíckrát propraný námět, kterému neunikl ve své době asi nikdo, ledaže by se na dva roky schoval do ždímačky. Film sám o sobě tedy nepřináší nic nového, je pouhým popisem stokrát čteného či slyšeného, žádnou nadstavbu od něj nečekejte. Co ale každopádně stojí za zmínku, je herecký výkon představitelky teenegerské Natashy, protože její proměny výrazu jsem jí baštila i s navijákem. (16.06.2015)

Mám jedinou připomínku, která mi na filmu vadila - a to sice přerod 10 leté Natasche na její 14 letou verzi a jinou herečku. Věřím, že není jednoduché najít za a) dobrou herečku, která tohle zahraje a za b) ještě podobnou té předchozí, ale zatímco 10letá vypadala vážně na 10, její 14 letá alternace (ztvárněná v té době 33 letou herečkou) mi prostě moc neseděla. No ale to přejdu. Důležité je, že se zde povedlo nastínit ten příběh fakt autenticky a já zbytek víkendu strávil hledáním původním zpráv a fotografií z domu smutku. Vážně děsivé, level úchylky a kompulzivní obsese deset z deseti................... moje hodnocení = 8 z 10. (18.02.2021)

,,PUSTÍŠ MĚ?“ … ,,A PROČ BYCH TO DĚLAL, KDYŽ JSEM TI PŘIPRAVIL TAKOVÝ KRÁSNÝ POKOJ“.… /// Je 3.3.1998 a Natascha si to šlape do školy. Je smutná, protože … prostě sledujeme, jak to začalo, pak kdo je ,,ON“, do toho pár vzpomínek, atd., atd. Že by to bylo veselý pokoukáníčko, to asi nečekáte (Fuj! Ty se do toho nepočítáš! Tady už může bejt registrovanej každej…). Jak říká Dr. Vogel: ,,Psychopati nejsou chybou přírody. Jsou darem. Třeba tenhle Wolfgang. Pěstuje si od malička svoji princeznu, páč správnej chlap si (zřejmě) nevezme cizí nevychovanou holku. Těžko se vcítit do toho, co musela v těch okamžicích, který jen ten film přibližuje doopravdy cejtit, ale tím jak to na mě celý působilo – TOHLE NENÍ FILM, TOHLE JE SKUTEČNOST! (skoro, kurva, skoro!) Kolik tomu dát? Lidi nesnášej magory (ty skutečný, Dextere buď v klídku…) a milujou šťastný konce. A když to filmově srovnám s tímhle skutečným masakrem(?), je ten zážitek tak nějak realistickej. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen filmy podle skutečnosti. 2.) Chtěl(a) bych mít matku, otce, babičku (no tak jo, dědu taky…) v jedný osobě. 3.) Zajímá mě, jak maká rakouskej kutil ,,Tim“. 4.) Thx za titule ,,majo0007“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (28.09.2013)

Od samého počátku mi tenhle "portál kritiků" přišel směšný a špatně vymyšlený. Od samotného hodnocení, kdy většina účastníků netuší, že tři hvězdičky nejsou průměr, ale 60%, malou škálou v hodnotách, ukrývání za přezdívky, a v neposlední řadě klasickou gaussovu křivku IQ. Největší procento v populaci jsou lidé podprůměrně inteligentní. Ti mají často pocit, že musí být vyslyšeni. Bohužel nic lepšího nebo aspoň jiného nemáme. Občas tedy čtu zasvěcené komentáře, které jsou úplně mimo. Kdyby si alespoň odpustili rádoby odborná hodnocení typu: tvůrce zřejmě vůbec nerozumí hudbě, kamera byla slabá, skvělá, a nebo jako tady - snímek by si zasloužil profesionálnější provedení. Jako kameraman s třicetiletou praxí musím říci, že je skvělá. Z hereckých výkonů mrazí a ta civilnost a stereotyp působí velmi autenticky. Jsem vděčný za německou verzi, protože právě hollywoodská verze by byla určitě "klasicky profesionální". (06.04.2021)