Dobrodružstvá baróna Prášila

Terry Gilliam je tak trochu cirkusák. Nemám rád cirkusy. Ale miluji Gilliama, je to asi mojí absolutní rozháraností, ale je to tak. Baron Prášil je (zatím) jeho největší realizace a možná pro něj osobně i jeho Opus magnum. To co mě na tomto filmu přivádí v nevěřící úžas je přehršle nápadů a obrovská míra fantazie, která doslova vyskakuje z každého políčka. Jednotlivé epizody Baronova vyprávění jsou pastvou pro oko a mají neskutečný vizuální a snový náboj. Gilliam není nejlepší režisér na světě, ale jako strojvůdce vlastní imaginace, dokáže do svojí lokomotivy doslova futrovat lopaty fantazie a je mu tak trochu jedno, že vlaku možná bouchne kotel, hlavně když to sviští. Ač film vznikl již před více jak dvaceti lety, jasně zde vidíte scény které přinejmenším inspirovaly dnešní velkofilmy (např. Pán Prstenů, Harry Potter atd.). Film vznikal s obrovskými problémy, tak jak je u Gilliama zvykem a to se možná trochu podepsalo na tempu vyprávění. Některé scény jsou až tak nestandardní, až nepřipravené diváky vykolejí (zvláště ty na měsíci), pak je tu velké ALE u zaměření filmu, pohádka to je, ale dětem z toho moc nezůstane, takže asi pohádka jen pro dospělé. Režie jako taková by zasloužila více citu pro příběh a tempo, Gilliam chvílemi kašle na nějaké směřování a dramatické oblouky a jen se opájí vlastní geniální scénikou. A něco Vám řeknu, já mu to žeru. Kašlu na nedokonalosti, protože u tohoto filmu je překryje nádherná opona a duch vítězí nad hmotou a kopá jí s rozběhem do zadku. 85% (31.03.2009)

Samozřejmě nelze se ubránit srovnání se Zemanem. I zde si vizuální stránka zaslouží absolutorium (s přihlédnutím rozdílu přes 25let), příběh je ale zdlouhlavější, ne tak přímočarý, ale hlavně mi tu chybí charizma herců jako Kopecký, Werich či Höger. Tady se mi líbil akorát Pryce a Williams. Gilliam na to navíc musel vynaložit nesrovnatelně víc prostředků, což vzhledem k pochopitelnému nezájmu v USA, muselo film odsoudit k obrovskému finančnímu propadáku. 72% (08.01.2006)

Ze začátku mi film přišel velmi povedený se zajímavou atmosférou a krásnými optimistickými myšlenkami, ale zhruba od příletu barona Prášila na Měsíc se film dostává do strašného zmatku a až příliš často se zasekává v nepříliš zajímavých scénách. Jednoduše řečeno, je to trochu nuda bez zajímavější atmosféry či myšlenky. I když chápu záměr režiséra, který byl určitě pěkný a zajímavý, moc kvalitně se ho zrealizovat nepovedlo. (20.09.2013)

Tradičně dokonalý Gilliam, tak jak ho mám rád. Už mi přijde nudné opakovat se ve vychvalování úchvatné vizuality jeho filmů, ale to prostě nejde přejít. Tentokráte velice výpravný, napínavý, vtipný, tajemný. Ode všeho trochu a výsledný mix je bez chyby. V mém osobním Gilliamovském žebříčku druhé místo hned za opicema. (24.01.2003)

Tak trochu jiný příběh, než je klasika všech klasik Baron Prášil (1961) od Karla Zemana. Nelze to srovnávat, John Neville není Miloš Kopecký. Výprava, kostýmy, obsazení, to vše je shlédnutelné, jen tomu chybí kus emočního prožitku a dobrodružství tak jako u Zemana. Spíš mi to připomíná poněkud děsivého Hooka. (01.11.2013)