Dobrodružstvá baróna Prášila

Překvapivě docela milá, ba dokonce i lehoulince vtipná pohádka. Taková pořádná pozvánka do nejniternější fantazie Terry Gilliama. Je jasné, že tento film rozhodně nesedne každému. Okouzlit by mohly zejména velice promakané a nesmírně hravé kostýmy a ještě více masky. Pravděpodobně je film určen výhradně dospělému diváctvu. Nějak si nedovedu představit, že by si na něm smlslo nějaké rozmlsané dítě s pokaženým vkusem. I přes zmíněná pozitiva je kvůli dlouhé stopáži opravdu hodně pasáží, kdy jsem odpočítával minuty do konce a šíleně se nudil. Naštěstí Gillian nešetřil nápady a tu a tam vykoukla vysoce originální scénka, která nudu vždy na okamžik umlčela. Velice slabé tři kousky. (12.08.2018)

Prášilovská legenda je především oslavou fantazie a odhodlání pokoušet se znovu a znovu prorazit hlavou zeď a neúspěch eliminovat tím, že si ho vůbec nepřipustím – obojí Gilliam ve své dekonstrukci vyjádřil po svém, docela jinak než Zeman (i když v detailech na něj odkazuje), s jiným druhem humoru a elegance, ale v důsledku se stejnými nakažlivými sympatiemi. Naše rodina si to užila moc. (02.12.2013)

Nápad filmu byl skvělý, provedení ale vázlo. Zprvu snímek působil poutavě, ale po čase začal velmi nudit. Vyprávění se stalo nezajímavým, dialogy jaksi zbytečně rozvleklými a nikam nevedoucími. Přiznám se, po naprostém kýči znázornění "Zrození Venuše" jsem o tuto podívanou ztratila jakýkoliv náznak zájmu. (22.09.2013)

Barón Prášil nebola moja srdcovka ani v detstve a neoslovila ma ani teraz, ale príhody asi nemohli byť lepšie spracované. Absurdné historky, kde barón schválne popiera nenávidené fyzikálne a iné zákony, sa kombinujú s nepodareným divadelným predstavením. Uma Thurman, ako vždy, nádherná, najskôr v Evinom rúchu, ale aj potom jej to pristane. –––– Nič neničí človeka tak, ako nedostatok fantázie a konformita. (26.10.2013)

Obrana fantazie proti rozumářství, a to od naprostého začátku, kdy je titulek „Pozdní 18. století-věk rozumu“ následován výstřelem z děla, po konec - s odjíždějícím baronem na vzpínajícím se oři, jehož silueta se rýsuje proti nebi (což je skvěle využité romantické klišé), který náhle zmizí jako sen. Film napěchovaný vtipem, obrazovými senzacemi , dobrodružstvím a humorem. I když baron, zosobnění fantazie, oblečený do barvitého kostýmu rokokového kavalíra, je občas i směšný a exaltovaný, je přec jen stokrát živější než velitel pevnosti (J. Pryce), zosobnění absolutizovaného rozumu, který je vždy vážný a seriózní a je oděn ve strohý, tmavý oděv byrokrata. Není divu, že v ději pak vystupuje i jako jedna z tváří Smrti. A Umě Thurman to už nikdy tak neslušelo, jako zde v roli Venuše. (05.04.2010)