Kráľovná púšte

Není to Kidmanovic ďouče přece jen už trochu staré, aby i s těmi plastikami a botoxem běhalo po poušti? No, nebudu sžíravá. ______ Film začíná jako limonáda bohaté dědičky a prostého úředníka v Orientu. Pak se cosi stane a Kidmanová zbytek filmu projezdí na velbloudu a furt se s někým představuje. Fakt, ta se seznámila snad se všemi obyvateli pouště včetně pískomilů. Jinak totiž nedělá nic jiného. Místo archeoložky, etnografky a asi vůbec rázné a praktické ženy, kterou Gertruda Bell jistě musela být, aby to přežila, předvádí Kidmanová jakési vílovité stvoření, které by odfoukl první pouštní větříček. SHRNUTÍ: Chcete se podívat na 50 odstínů pouštního písku. (03.09.2018)

Veľmi, ale naozaj veľmi pekne natočené. Za kameru, hudbu, kulisy, kostýmy a masky - za to všetko by som dal určite 5 hviezd. Herecké obsadenie taktiež výborné, teda až na Pattinsona, ktorý sa mi do role Lawrenca absolútne nehodil. Nicole Kidman zahrala Gertrudu Bell naozaj znamenito. Bohužiaľ najväčšou slabinou filmu bola epická nevyváženosť a na môj vkus až prílišný dôraz na Gertrudin súkromný život v podobe vzťahov. Mňa osobne (a myslím, že aj ostatných) by namiesto toho asi skôr zaujímalo vo väčšej miere jej putovanie, bádanie, dobrodružstvá a v neposlednom rade by som uvítal aj väčší dôraz na jej diplomatické aktivity. Ale nič to nemení na tom, že to bolo naozaj pekne natočené a kvalitný vizuál výrazne predčil dejovú líniu. (29.03.2017)

Mdlé reakce mě připravily na to, že si nemůžu být výsledkem jistý, na druhou stranu i předchozí Herzogovy rozporuplně přijaté kousky jsem na nějaké úrovni ocenil. Byl jsem tedy připravený hledat nezřejmé záminky kvality a hloubky, ale nejsou tu. Není tu ani za co nadržovat. Je tu jen pár krásných obrazů, ale typická herzogovská uvědomělá fascinace přírodou a exotikou tu úplně chybí. Postavy jsou nezajímavé a kvůli brutálním skokům v čase je na ně nejde napojit. Zkrátka nešťastné. Takhle vkusně nudně si představuju film režírovaný Nicole Kidman, ne Wernerem Herzogem. (27.02.2016)

----- "Poprvé v životě vím, kdo jsem. Mé srdce nepatří nikomu jinému než poušti." ----- Poušť na ní NEZBYLA - nebyla pro ni jediným možným východiskem. Mohla pěkně sedět doma, ve své zlaté kleci, vyplakat si oči - a smířit se s osudem. Ale ona si poušť VYBRALA ... jako svůj osud. Nebála se jí - čeho by se měla bát ... po tom, co ji potkalo ? Brala ji jako přítelkyni, krásnou a proměnlivou, snad trochu rozmarnou, ale věrnou - až za hrob. Příběh Gertrudy Bell je možná až příliš vyplněný překrásnými a nekontroverzními obrazy - a vypjatými situacemi šetří jako pověstným šafránem, nicméně patrně právě díky svému přístupu dokáže vykouzlit doslova omamnou exotickou atmosféru. P.S.: Vyprávění vychází z reality. (07.01.2020)

Snad proto, že životopis Bellové není totéž, co Lawrence z Arábie, není nadšení tak veliké. Nicméně setkání Kidmanky a Herzoga nabízí nevšední pocitový zážitek. Politika Středního východu, samozřejmě úloha ženy ve společnosti a mnoho dalších atraktivních témat rámu Herzog do pláten plných pastelových barev, Kidmanka se rozpomíná na své role z mládí, pro které vždy měla svůj pověstný esprit. Dobrodružství s magickým nádechem, taková je Královna pouště. Vhodné doporučit například těm, kterým učarovala Zahrada Allahova. (29.09.2017)