Kráska a zviera

Jako fanoušek české pohádkové klasiky Panna a netvor jsem si novou francouzsko-německou adaptaci nechtěl nechat ujít. Ovšem kvůli nepochopitelnému českému dabingu v kinech jsem si musel počkat až na doma. Potenciál tam určitě byl větší, obešel bych se bez zakletých psů, protivných sester i dalších šablonovitých postav nebo některých toporných dialogů, ale jako pohádková fantasy podle klasické předlohy mě to minimálně po výpravné a vizuální stránce naprosto uspokojilo. Snad jen to odhalení pravé podoby hostitele mohlo trochu počkat, na můj vkus snímek příliš brzy ztratil kus ze svého kouzla. Pozitivně hodnotím i obsazení hlavní dvojice a tak jen četné výše uvedené nedostatky a negativa mi překazily přidat čtvrtou hvězdu. (16.08.2014)

Další vysokorozpočtový francouzský film, který má stejné chyby jako kvanta jeho kolegů - matná režie, blbé dialogy, neinvenční klišé scénář a hlavně sterilita... Štve mě to, protože tvůrci evidentně měli dostatek financí, aby natočili něco skvělého. Ale skvělé filmy stojí především na scénáři a takovém tom filmařském srdéčku, kdy vidíte, že filmařům záleželo na tom, co vyprodukují. Ale v tomhle film vypadá znuděně i Belle, která má být centrem a srdcem příběhu. Kráska a zvíře má být příběhem o lásce, která překoná prokletí, ale tady jakákoli romantika chybí, nemluvě o chemii. Je to zčásti i kvůli tomu, že Francouzům se zvíře opravdu nepovedlo, vypadá docela legračně a nemá nic z Casselova šarmu. Živého Cassela v naprosté většině vidíme jen ve flashbacích, kde se vysvětluje jeho prokletí. A tyhle flashbacky jsou vlastně jediné, co se mi tomhle filmu líbilo - nejenže je kletba trochu z jiného soudku než obvykle, ale Cassel je tu spárovaný s dámou, která nejenže umí hrát, ale má s ním i nějakou chemii. Tohle je zkrátka promarněná šance a velké zklamání. U mě stále vede Disneyho adaptace Krásky a zvířete, která skvěle funguje jak po příběhové, tak po citové stránce. (05.10.2014)

Nové pojetí ohraného příběhu, krásná výprava a neméně krásná Léa Seydoux jsou důvody pro to, aby většina z diváků tuhle adaptaci Krásky a zvířete neignorovala navzdory jejím nedostatkům. Christophe Gans svým ambiciózním projektem rozhodně nezklamal, ale o to víc zamrzí, že se nepustil do něčeho temnějšího, než do burtonovsky laděné pohádky. Snad příště. (24.03.2014)

Nedostižná samozřejmě zůstává adaptace Jeana Cocteaua z roku 1946. Krom toho, Jean Marais byl fešák. Má nejoblíbenější je samozřejmě od J.Herze, který se u Cocteaua zdařile inspiroval a současně vytvořil působivý horror. Nové zpracování mne sice nenadchlo, ale jisté momenty, exteriéry, interiéry i kráska ve smaragdových šatech zaujaly. Známý příběh s několika malými změnami má tak nejhezčí vizuální stránku, byť některé triky vypadají hodně laciné - např. kamenní obři, či samotné zvíře.... Zklamáním je i obsazení právě role zvířete - V.Cassel je ošklivý a vzhledově nesympatický. V syrových thrillerech, krimi a akčních filmech mi nevadí, ale v pohádce? Tam vypadá i bez počítačového maskování jako zvíře... (01.05.2016)

"La vie pour le rose." - bych teda nedala. Růže jsou jedny z nejškaredějších květů a pokládat za ně život.. ne dík. Přemýšlela jsem, jestli mě to vyprávění příběhu v příběhu víc sere nebo naopak pomáhá celému sledu událostí. Nedělo se tu nic nečekaného, už při prvním čtení muselo být všem jasné, že to vypráví Belle... no a potom, co viděla nestvůru v odraze sklenice a najednou se vypravěčka zeptala dětí, jestli má číst dál, tak to muselo být jasné i těm posledním natvrdlým jedincům. Příběhově a vůbec jsou to tak 3*, ale mě naprosto okouzlila ta výtvarná stránka. Úžasná pohádková grafika a barevnost a ta fantazie... to prostě zvedá na 4* (a samozřejmě Léa Seydoux také výrazně napomohla hodnocení), protože to mě prostě vnuklo po delší době chuť zase malovat. A ten hrad! Nádhera.. na takovém bych klidně bydlela, kdyby měl tekoucí vodu a splachovací záchod :) A její zelené šaty s těmi šperky bych taky chtěla k narozeninám prosím ;) P. S. Nevím proč ti psi vydávali zvuky jako žáby zkřížené s opicí. (23.07.2014)