Réžia:
David CronenbergScenár:
Bruce WagnerKamera:
Peter SuschitzkyHudba:
Howard ShoreHrajú:
Julianne Moore, Mia Wasikowska, John Cusack, Olivia Williams, Evan Bird, Robert Pattinson, Sarah Gadon, Niamh Wilson, Kiara Glasco, Jonathan Watton (viac)Obsahy(2)
Zoznámte sa s rodinou Weissových: Dr. Stafford Weiss (John Cusack) je slávny psychoterapeut najväčších hollywoodskych celebrít. Jeho motivačné knihy klienti jednoducho milujú. Jeho manželka Christina (Olivia Williams) buduje kariéru ich trinásťročného syna Benjieho (Evan Bird), detskej hviezdy a čerstvého prepustenca z protidrogovej odvykacej liečby. Do rodiny sa práve vracia dcéra Agatha (Mia Wasikowska), s jazvami po popáleninách, pre zmenu prepustená z psychiatrie, kde bola liečená z pyrománie. Stane sa osobnou asistentkou jednej z otcových klientiek, starnúcej herečky Havany Segrand (Julianne Moore). Tú zase prenasleduje duch jej zosnulej slávnej matky Clarice. A potom je tu vodič limuzíny Jerome Fontana (Robert Pattinson), mladík s nadhľadom, nie však bez záujmu o filmovú slávu... (TV JOJ)
(viac)Videá (11)
Recenzie (257)
David Cronenberg si tentokrát vzal na paškál tu úžasnou, nádhernou, krutou, povrchní a zářící "Továrnu na sny" jménem Hollywood. Místo, jako je toto, Vás buď vynese mezi Bohy a potom srazí dolů do bahna, nebo Vás rovnou nechá na špinavé dlažbě Hollywood Boulevardu jako zneuznalého umělce. Jen ti nejodolnější se dokáží po krutém pádu do propasti vyhrabat zase zpět na denní světlo. Hollywood je džungle, kde jsou vlci v beránčím rouně, tygři, lvi a všichni predátoři, kteří si za každou cenu chrání své těžce vydobyté teritorium. Hollywood dává naději, pozlátko, lesk a bídu slávy a za to si na oplátku bere duše lidí, kteří svému postu obětovali vše. Trhá je na kusy, ničí je. Výborné obsazení všech rolí, zajímavé a dobře napsané charaktery, stejně jako samotný scénář. Mapy ke hvězdám možná nejsou nějaký "masterpiece", ale rozhodně mají svůj osobitý feeling a jsou precizně zvládnuté po všech stranách. ()
Cronenberga vždycky zajímalo patologické chování postav, ale v tomhle případě mi přijde, jako by na těch mapách bylo až moc bílých míst. Hollywoodské panoptikum je tu přehnané až ke směšnosti a žádná postava není natolik psychologicky propracovaná, aby mohla diváka zaujmout. Takže to vlastně z větší části stojí na hercích v čele s Julianne Moore a Miou Wasikowskou. Škoda, od Cronenberga jsem čekal víc. ()
„Secrets Kill.“ Americký filmový průmysl Cronenberg zkoumá jako zhoubný výrůstek kapitalistického systému. Vztahy mezi postavami jsou téměř výlučně zištné. Také rodiče s dětmi řeší přednostně byznys. Přátelé, i ti mrtví, slouží pouze k získávání známostí, potažmo rolí. Lidské tělo je vnímáno jako komodita, která může být rozličnými způsoby zpeněžena a v dobré kondici se udržuje aplikováním vhodných produktů. Patologicky narcistní, do sebe zahleděné postavy se řídí logikou „všechno musí zůstat v rodině“, která je zároveň definičním znakem Hollywoodu a ústředním tématem filmu. ___ Hollywood tady představuje model morálně rozložené společnosti, jejíž příslušníci ztratili povědomí o reálném světě i vlastní identitě. Stali se postavami omezeného množství neustále variovaných příběhů, v nichž účinkovali nebo by účinkovat chtěli. Cronenberg přitom sám znejasňuje, jaký typ příběhu sledujeme. Vyprávění je záměrně nejednoznačné a minimálně napoprvé neumožňuje rozlišit, kde končí krutá satira a začíná zvrhlé rodinné melodrama (teprve napodruhé oproti tomu oceníte, jak film od návštěvy pacientky s Non-Hodgkinovými lymfomem pracuje s motivem krve). ___ Příjezd Agathy do Beverly Hills slibuje naplnění „rise-to-stardom“ vzorce o dívce, která se postupně propracuje ke slávě (např. Vše o Evě). Jak ale napovídají její popáleniny (nejzřetelnější napojení filmu na Cronenbergovy tělesné horory), dívka světem šoubyznysu zcela nepoznamenaná není a zřejmě nebude ani pasivní pozorovatelkou okolních excesů, které by následně mohla přetavit v román nebo filmový scénář. ___ Poodhalování toho, jak přesně Agatha zapadá do sítě pokroucených vztahů, se děje přibližně ve třicetiminutových rozestupech (po půl hodině se nechává zaměstnat u Havany, po hodině navštíví Benjieho). Postupné dávkování nových temných tajemství a znepokojující soundtrack, který postavy propojuje dlouho před tím, než zjistíme, čím jsou propojeny ve skutečnosti (podobnou spojovací funkci plní také Éluardova poezie, recitována mrtvými a čtená živými), nás neustále drží v napětí navzdory (záměrné) formální strnulosti. Skoro celá první hodina filmu je vyprávěná statickými záběry mluvících postav. Ve druhé hodině pak mají větší dynamiku nejen vztahy mezi postavami, ale také kamera. Od začátku jsou formální jednoduchost a minimalistická mizanscéna vyvažovány výstředním chováním postav. ___ Abychom vytváření vlastní mapy vztahů mezi hvězdami neměli jednoduché, kromě toho, že film dlouho drží v tajnosti důležité informace o postavách, lžou postavy také sobě navzájem (Agatha například před Havanou zapře vlastního otce a vyfabuluje si, jak přišla k popáleninám). Jako pouhé mediální konstrukty nejsou postavy filmu o moc skutečnější než duchové minulosti, kteří je po nocích navštěvují a nutí ke konfrontaci s urputně zapíranou minulostí, s tím, kdo kdesi pod vlastními karikaturám, s nimiž se nezdravě sžily, skutečně jsou. Namísto toho, aby jim pomohl s hledáním odpovědí a nalezením vnitřního klidu, splní některým z nich Cronenberg v závěru jiné přání – hrát v ujetém artfilmu. Tímto škodolibým gestem zřetelně vyjadřuje nechuť hrát podle pravidel Hollywoodu (i pokud jde o hollywoodskou satiru) a zároveň konečně vychází vstříc svým fanouškům, kteří jej vnímají hlavně prizmatem jeho perverzní rané tvorby. Že jsou Mapy ve skutečnosti srovnatelně perverzní, jenom ne ve smyslu fyzických nechutností, pak nejspíš doceníte až po jejich druhém zhlédnutí. 75% () (menej) (viac)
Zhlédnuto v kině. Nebudu si hrát, že jsem odborník na Cronenbergovi filmy, nicméně tohle je můj šestý kousek od tohoto režiséra a musím říct, že tohle je jeho typický rukopis. Takže já, při usednutí do sedačky, jsem tušil, co můžu čekat, respektive, že se může stát naprosto cokoliv a že musím číst mezi řádky, abych film jakžtakž pochopil, nicméně moji kamarádi, co se mnou byli, neměli tušení, do čeho jdou, takže si umíte představit jejich obličeje, jakmile film skončil… :-) Maps to the Stars pro mě byl zatím jeho "nejpochopitelnější" (je to vůbec slovo?) film, ale jen proto, že se točí kolem něčeho, co sleduju velmi pečlivě - Hollywoodu. Pokud čtete novinky o filmech, pamatujete si jméno toho týpka, co hrál tam v tom filmu a té žensky, co měla druhou roli v tomhle filmu, tak pravděpodobně vám neujdou ty lehké náznaky na různé celebrity a hlavně ta neskutečná satira na hollywoodskou smetánku. Kde každý je váš kamarád, když jste na vrcholu, ale to se v momentě může změnit… Myslím, že za nějakou dobu asi nakoukám vše, co David natočil a při té příležitosti si tuhle "laskominu" docela rád zopakuju. 75 %. ()
David sice nepřebral vicodinu natolik jako Hopkins, když točil Slipstream, ale stejně si poslední dobou moc nerozumíme a pokud zrovna nostalgicky nevzpomínám na vymazlené kousky, které ve filmovém světě dokázal (ExistenZ, Crash...), nemáme si spolu u pomyslného stolu moc co říct. Být všechny "celebrity" jako hlouček těch, o nichž tenhle film vypráví, nesním už nikdy více o tom, že s támhletím hercem vychovávám děti a s touhle hvězdnou krasavicí ho pravidelně podvádím, když zrovna nesedím na pivu s režisérem filmu... Sakra, už mi to zase stoupá do hlavy. Já si to asi hodím. ()
Galéria (101)
Zaujímavosti (7)
- Do roli manželů Weissových byli napřed obsazeni Viggo Mortensen a Rachel Weisz. Oba ale kvůli kolizím s jinými projekty museli od natáčení odstoupit. (ČSFD)
- Poprvé za celou kariéru natáčel režisér David Cronenberg v USA, všechny jeho předchozí filmy vznikaly bud' v Kanadě, nebo ve Velké Británii. Natáčení probíhalo 5 dní v Los Angeles a Beverly Hills. Dále se točilo v Torontu. (Phill67)
- Julianne Moore obdržela na 67. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Cannes cenu pro nejlepší herečku. (P. J. D.)
Reklama