Lidstvo: Příběh o nás všech
Obsahy(1)
Sedmá část vyprávění o dějinách lidstva připomíná vikingské výpravy, oběť tlaxcalteckého bojovníka Tlahuicoleho, zajatého Aztéky, dobytí Konstantinopole i objevitelské cesty Bartolomeo Diaze, Hernána Cortése a Kryštofa Kolumba... Vikingové pronikli ze Skandinávie po moři nejen do Evropy, ale vydali se také na západ napříč Atlantským oceánem, aby jako první Evropané přistáli u břehů Ameriky. Jejich kultura byla válečnická. Vikingovo nejvroucnější přání, zemřít v bitvě jako hrdina, zajišťovalo válečníkovi místo ve Valhale. Na americkém kontinentu svedli Vikingové boj s původními obyvateli, příslušníky kmene Innuů. Severský vůdce, Thorvald Eriksson, se tak měl stát prvním Evropanem, který zahynul na americké půdě. Teprve o pět set let později, 12. října 1492, na půdu Nového světa vkročil Kryštof Kolumbus, jenž se vylodil na Bahamách. Než k tomu došlo, na území dnešního Mexika vzkvétala aztécká civilizace, jejíž bohové si žádali krvavé obětní rituály. Připomínkou Aztéků nám může být ale i kukuřice, jež byla jejich základní zemědělskou plodinou, a kterou dnes obsahuje až čtvrtina všech potravinových výrobků. Dobytí a obsazení Konstantinopole Mehmedem II. přimělo Evropany hledat nové obchodní cesty na východ. Čtyřiatřicet let po pádu Konstantinopole zamířil portugalský mořeplavec Bartolomeo Diaz z Lisabonu do nezmapovaných vod s cílem najít novou obchodní trasu do Asie. Po strastiplné plavbě se mu jako prvnímu podařilo obeplout jižní cíp Afriky. Ztělesněním evropské touhy po dobývání a bájném Eldorádu byl také španělský conquistador Hernán Cortés, jenž zajal aztéckého vládce Montezumu II. a získal tak pro Španělsko mexické území. (Česká televize)
(viac)Diskusia
Život je boj. Ach, Mjolnir! Nebojácní Vikingové. Drakary se mi vždy líbily. Plavidlo do nepohody. Je místo, kde Vikingové nebyli? Břehy Ameriky. Inuové měli šípy s kamennými hroty – au. Jó, sekera byla vždy za dva zlatý. Válečníci chtěli do Valhally. Chudák Thorvald Errikson – první Evropan zabit v Americe. Nový svět se před Evropou zavřel – ani se moc nedivím. V Americe byli 1000 let za opicemi. Byl vybudován Tenochtitlan. Hustej chrám. Thlauhicole. Jaguáří rytíři museli mít super. Zbraně. Thlauhicoleho péřovej kýj byl super. Souboje byly fakt vostrý. Propracovaný zákony, fakt, že jo. Aha – takže on byl potom „v cizí kůži“ – no teda… 20 tisíc obětin je trochu moc. Myslet na smrt tak fakt nemám hezčí život. Krev měla zaručit úrodu – divní cápci, tihle Aztékové. Kukuřice je tráva – tyjo! Konstantinopol mám rád. Bitva o Konstantinopol a objevení nových světadílů. Mehmet II. se svými kočovníky dobýval. Z jihu Indie dorazil pepř. Jedna říše, jedna víra, jeden národ. Co hulil sultán? To byly teda hradby! Dělostřelectvo kralovalo bitvám. Turci řádili. Jó, kanón není sranda. 53 dnů ostřelování – že to ty Turky bavilo… Tříštící se hliněná koule není sranda. Mehmet bořil a hradby z kamene přestaly stačit. Mehmet změnil svět. Na východ se muselo jinudy. Loď v bouři zahájila novou etapu objevitelských cest. Dobrodruh Bartolomeo Diaz chtěl přes jih Afriky do Indie. Špatně ovladatelná loď může být pro posádku hrobem. Neznámé vody nebo smrt ve skaliscích. Diaz vytáhl starořímskou latinskou plachtu. Diazovi pomohla cirkulace vod. Mys dobré naděje nalezen a pojmenován, trasa do Indie otevřena. 12. říjen 1492 a objev Nové země Kolumbem. Chtěl během tří týdnů doplout do Číny. Sakra se seknul. Stačilo pět neděl a Evropan objevil Ameriku. Ale také dovezl neznámé a smrtelné choroby. Střetával se Starý a Nový svět. A Hernando Cortéz chtěl z Tenochtitlanu zlato. Cortéz si uměl lidi získat. Montezuma přijal Cortéze. Chudáci Aztékové. Montezumu zabili jeho lidé. Cortéz přitáh do města neštovice. Půlka Tenochtitlanu pomřela. Do roka se Cortéz vrátil a ujal moci. 25 miliónům lidí vládlo 500 dobyvatelů. Ameriku již znal celý svět. Její bohatství změní životy všech.