Návrat idiota

Fjodor Michajlovič Dostojevskij se o české literatuře vyjadřuje pohoršlivě a se značným despektem (Deník spisovatele). Nedivím se tomu, takových rozměrů (výšek, hloubek ani šíře) česká literatura opravdu nemá. Ani Saša Gedeon se proti tomu nestaví, spíš to naopak podtrhuje. Proti vášnivým a zničujícím vztahům (především v rámci čtyřúhelníku: Myškin, Rogožin, Nastasja Filippovna, Aglaja Jepančinová, tu staví běžné denní prožitky a obvyklé objasňování problémů pomocí konverzace (jen sem tam padne nějaká facka). Myslím, že se Gedeon snaží zachovat pouze jedinou formuli, tu v celém pojetí snad nejdůležitější: bezelstnost a pravdomluvnost Idiota. Tím Dostojevského neatakuje, nestaví se vedle něj, nachází svoje místo někde jinde, a přesto je s ním svázán, i když spíše neviditelnými vlákny. Gedeonův Idiot v postindustriálním prostředí je režijně i scénáristicky sympatický. (24.10.2019)

Film, který dělá z Pavla Lišky jednoho z nejlepších českých herců. Jedná se o rozjezd jeho výborné kariéry. Nádherný tragikomický příběh, inspirovaný Dostojevského klasikou a převedený do současných reálií. Mě ten film prostě bavil. Ujetosti, podtržené dokonalými herci a režií... Co chtít víc. Jeden z nejlepších českých filmů. (03.07.2006)

Tady pozor! To je moje. Návrat idiota pokládám za majstrštyk Saši Gedeona. Výborné! Zjevení jménem Pavel Liška, dokonalé scény u rodinného stolu, formanovská silvestrovská zábava a do toho Jirka Langmajer se svojí otázkou: kolik si jich měl? Často film nevídám, ale zařazuji jej okamžitě do svého vánočního playlistu. (05.02.2019)

Můj nejoblíbenější a podle mě nejlepší český film 90. let. aneb Film s velkym eF. Né proto, že by se o to snažil, ale právě proto, že se o to nesnaží (nebo to alespoň nedává okatě najevo). Tomu filmu léta neubraly nic na kráse, možná i získal. Naprosto úžasně vyvážené všechny složky filmy - kamera, scénář (úžasný dialogy!), režie, hudba a herecké výkony (všechny 4 hlavní naprosto skvělý, výkon Lišky dechberoucí) z Idiota dělají jeden z nejlepších novodobých českých filmů, co jsem viděl. O to větší je hanba, že se Gedeon na tak dlouho dobu - nevím z jakých důvodů - odmlčel, ale doufám, že se jednou ještě vrátí. (07.05.2009)

Hodně vtipné stejně jako smutné (zábavné, hořké, zároveň silně emotivní a přitom citově nevydírající), navíc se filmu daří velmi volně přecházet od směšných scén k vážným, nedrhne to. Bohaté na dokonale absurdní dialogy, zlomyslně trapné situace (vládne silvestrovský oběd) a s každou další projekcí oceňuju ten sociálně-kritický přesah. Dále se snímek může spolehnout na nádhernou a skvěle padnoucí hudbu (titulní znělku bych mohl poslouchat pořád dokola), a nad tím vším drží ochrannou ruku naprosto perfektní, bezkonkurenční a odzbrojující Pavel Liška. A po třetím zhlédnutí definitivně zvyšuju na 5*, Návrat idiota se mi zkrátka dostal pod kůži. „Trochu magor, že jo?“ – „Noo, promiňte“. (03.09.2013)