James Bond: Spectre

Jako byla to docela útrapná podívaná. Spectre je splácané z toho nejjednoduššího nápadu, jaký šel z comebacku titulní organizace vytřískat, takže je celý příběh skrz na skrz průhledný a nepřekvapivý. Ano, tohle u blockbusterů nebývá zas tak zásadní vada. Nová bondovka je ale plíživé dvouapůlhodinové drama, ve kterém akční a dialogové scény soupeří o to, co vás účinněji uspí. Proč James zase slepě vleze do každé pasti? Proč většina putování připomíná některou z předešlých bondovek? A proč tu akční intermezzo vypadá tak, že dvě luxusní káry 10 minut jezdí po perfektně nasvíceném nočním Římě, aniž by do sebe byť jedinkrát ťukly? Jako by na place seděl zástupce té či oné firmy a dohlížel na to, aby se zapůjčenému žihadlu nic nestalo. A Mendes u toho jen rezignovaně plnil jeho přání a suše házel na plátno další a další prachy. Ano, nová bondovka se chlubí fajnovým otvírákem v Mexiku a má stejně precizní audiovizuál jako Skyfall. Ale proboha, proč je všechno ostatní ještě o úroveň horší než minule?! (5/10) (04.11.2015)

Nie až tak super ako Skyfall (to je u mňa 10/10 a najlepšia bondovka vôbec), ale páčilo sa mi to fakt veľmi. Na druhej strane celkom chápem ľudí, čo sa pri tom nudili. Je to dosť zvláštna štýlovka skoro až v postmodernom balení - všetky tradičné bondovské prvky, ale natočené inak, než by človek od bežnej nadupanej bondovky čakal. Tu sa hrá hlavne na atmosféru. Každá scéna precízne premyslená a komponovaná (áno, je to kvôli tomu často studené, ale ten štýl, ten štýl!). No a Monica Bellucci v korzete a podväzkoch, samozrejme. (12.11.2015)

Vodkou a martini nasáklý papírový drak si zatančil v oku hurikánu, prolétl se ruinami i vznešenými nádvořími své bohaté minulosti, projevil nadhled ryze mooreovský a ačkoliv Aston Martin letěl do Tibery a Walther PPK do Temže, staromilským způsobem se vrátil ke své triviální podstatě. Když i reálný svět patří mocichtivým hlavonožcům a jejím chapadlům jako je pan Moriarty (vlastně C), není nic lepšího, než se upnout k iluzornímu světu, kde Bůh chránící své královny chodí zásadně ve smokingu.. Scházela mi Campbellem nastolená linie osudovosti (jediný „touching“ odchod byla Blofeldova číča a to ještě nevíme jistě) i Deakinsova ikonická vizualizace; stále stejně tančeným rakouským valčíkem naopak začínám být trochu přesycen. Zatímco sebevědomý Skyfall vyrostl až k nebi, Spectre se vrátil ke kořenům. Pořád se však dívám na jeden a tentýž strom, jehož každý další letokruh je přiblížením k věčnosti.. (09.11.2015)

Bond uvězněný ve světě Jamese Bonda. Existuje možnost volby? Kdepak, pravidla toho, co se musí stát, jsou moc pevná. Dotaženost a komplexnost zacykleného Skyfallu se neopakuje, pokud byl přirovnáván k druhému Nolanovu Batmanovi, Spectre je trojka - film natolik zatížený sám sebou, že se skoro rozpadá před očima. Ale je to rozpad poměrně fascinující a hodně pěkný na pohled. Možná ještě přesnější je přirovnání k Nebeské bráně, kdy režisér vymlký kontrole realizuje ambice zároveň značné, ale z jiného úhlu jakoby banální... Mám rád podobné fetiše. (03.11.2015)

Sice špatná (jakkoli sympaticky podvratná) bondovka, ale dobrý film. A mohl být ještě výrazně lepší. To by však scénář musel nabídnout oporu neopodstatněně nabobtnalé stopáži, musela by lépe fungovat tenze mezi 007-bondgirl-záporákem a celé by to muselo být alespoň místy o něco více spectrekulární ve stylu úvodní scény. Každopádně díky pootevřeným vrátkům v závěru bych se za ještě jednu poslední craigovku vlastně vůbec nezlobil. A klidně do třetice i se stejným týmem. (06.11.2015)