Nástrahy veľkomesta

Italská komedie vyprávějící o čtyřicetiletém farmáři Artemiovi (komik R. Pozzetto) ze zapadlé vesnice, kde žil celý život a který se rozhodl, že zkusí své štěstí ve městě. Nasedne tedy do svého traktoru a odjede do Milána. Následuje mnoho komických situací, při nichž zkouší najít práci, přijde o všechny své peníze a také o jediné zavazadlo a současně se seznámí s Angelou (Američanka D. Osterbuhr), mladou, zaneprázdněnou ženou, do níž se zamiluje. Tato dívka, fanynka Juventusu, k němu projevuje jistou náklonnost, ale Artemiovu nabídku k sňatku odmítne, neboť si chce užívat nezávislého života. Artemio neustále naivně opakuje, že ho čeka slibná budoucnost, slušnou práci však najít nemůže, a tak se pobouřen svými neúspěchy a neschopností se ve městě zabydlet, vrací zpět ke své matce do rodné vsi. Zde náchází svůj klid a své štěstí po boku Marie Rosy (S. Ambrosini), kterou dříve nepochopitelně odmítal, avšak po svém návratu tuto krasavici už neopustil. Líbila se mi i veselá úvodní píseň filmu. Režisérům F. Castellanovi a G. Mocciaovi se podařilo natočit velmi zábavnou, přímočarou komedii se skvělým R. Pozzettem, která milým a neurážlivým způsobem zobrazuje rozdíly mezi životem ve velkoměstě a na venkově. (23.04.2021)

Artemio byl sympatický chlapík, takový nezkažený. Počítání vagónů u právě projíždějícího vlaku nemělo chybu. Takových parádních scén je plný film a nejsou v žádném případě trapné nebo dokonce absurdní. Všechno tu vyplývá ze situací, ve kterých se Artemio nachází. Je to velmi jednoduchý humor, který mi sedl přesně akorát. Konec je předvídatelný. Ale ono to vlastně ani jinak dopadnout nemohlo. (13.02.2012)

K Fantoccimu ma Artemio ještě daleko, ikdyž asi není v jeho zájmu předhánět se v tom, kdo je větší idiot. Nástrahy velkoměsta jsou jistě každému známy. Doprava, ubytování, finance a s nimi spojená práce a celkově hodně odlišný život od toho na vesnici. Na Artemia tak čekají nástrahy velkoměsta, o kterých nemá ani potuchy. Ojediněle k zasmání, občas k pousmání a místy pěkná nuda. 50% (07.10.2010)

Od doby kdy jsem Nástrahy velkoměsta viděl uplynulo docela dost času a já si z filmu skoro nic nepamatoval. Proto jsem si ho toto pondělí pustil znovu. Dnes už lépe vím, co je typický italský humor v těchto odychových komedíích a i ten se zde projevuje v podobě některých dětínských gagů, které jsou ale možná až moc jednoduché a nedojdou k nějakému většímu vyponitování, které jsem tady v několiká scénách čekal (natáčení reklamy.) Na rozdíl od některých ostatních komentujích si ale nemyslím, že by filmu pomohla účast Paola Villaggia. Nic proti němu nemá, podle mě by z toho udělal jenom zbytečnou šaškárnu, naopak Pozzettův úsporný minimalistický výraz dobře některé  vtipy vyrovnává, jeho herectví je nenucené a hlavní postava je v jeho podání sympaťák, kterému člověk to štěstí přeje. Základ příběhu o vidlákovi, co se poprvé vydá do města je poměrně srandovní a i přes pár výše zmíněných hlušších  míst nakonec přijemný, páč se objeví i pár opravdu vtipných scén (slepec), humorné podání života na venkově, mini romantická zápletka a celé mi to tak nějak připomínalo lehkou pohádku ze současnosti. Která se ale dobře sleduje a jde o sympatickou podívanou. Takže si myslím, že Nástrahám můžu ty čtyři hvězdy s čistým srdcem ponechat. Stylovou scénu  prvního bloudění městem za zvůků elektronické hudby jsem si pustil i opakovaně. (07.10.2020)

Byl jsem unavený a líný, a nechtělo se mi na nic myslet. Rozpoložení díváka v okamžiku dívání se na film, je nejspíš důležitější, než se běžně předpokládá. - A pokud byl Artemio obyčejný vesnický balík (jak by se dal přeložit název filmu, který se tak vztahuje více k vesnici než k městu), pak si z venkova přinesl do města mimořádně pozitivní vlastnosti (zvláště v kontrastu s jeho partnerkou Angelou), které mu nejen umožňovaly přežít, ale i začlenit se do městské společnosti (byt, povolání, byť neúspěšná, kontakt s druhými,...), a sám je deklaruje jako trpělivost, schopnost čekat, přestávat svoje trable a rozmary jiných (jako rozmary počasí); neopustil ho však ani selský rozum. To, že před Angelou dal přednost Marii Rose ukazuje, že mantinely dané hranicemi polí, respektuje i on. (11.02.2022)