Nástrahy veľkomesta

Tahle italská komedie má bezesporu obrovský potenciál. Bohužel ten zůstává téměř nevyužit. Hlavního hrdinu to přestane bavit na vesnici, a tak vyráží na cestu do velkoměsta - konkrétně Milána. Od konfrontace vesnického burana a městských lidí divák očekává smršť komických situací, ale dostává směs rádobyvtipných scén, které vůbec vtipné nejsou (hrdina se vyspí s dívkou a myslí si, že si ho dívka po jedné noci vezme, a tak jde darovat krev, aby jí mohl koupit snubní prsten - ano, OK, je to konfrontace vesnického a městského života, ale jaksi tam chybí něco, co by mě pobavilo) a určitý druh diváků (například já) při sledování tohoto díla nepěkně trpí. Problém je pravděpodobně jak v osobě herce, který se do tohoto filmu vůbec nehodí, a především ve scénáři, který prakticky žádný prostor ke komickým situacím neposkytuje. Přesto tento film si u nás - zvláště díky jisté podobnosti k filmům Zdeňka Trošky - své příznivce získá. (na obalu DVD se píše, že jen nenapravitelný bručoun během filmu vydrží během filmu se nesmát v kuse alespoň pět minut - já jsem se z celých 90 minut smál asi 10 sekund - tak jsem asi nenapravitelný bručoun, no) 30% (23.04.2013)

Italská komedie vyprávějící o čtyřicetiletém farmáři Artemiovi (komik R. Pozzetto) ze zapadlé vesnice, kde žil celý život a který se rozhodl, že zkusí své štěstí ve městě. Nasedne tedy do svého traktoru a odjede do Milána. Následuje mnoho komických situací, při nichž zkouší najít práci, přijde o všechny své peníze a také o jediné zavazadlo a současně se seznámí s Angelou (Američanka D. Osterbuhr), mladou, zaneprázdněnou ženou, do níž se zamiluje. Tato dívka, fanynka Juventusu, k němu projevuje jistou náklonnost, ale Artemiovu nabídku k sňatku odmítne, neboť si chce užívat nezávislého života. Artemio neustále naivně opakuje, že ho čeka slibná budoucnost, slušnou práci však najít nemůže, a tak se pobouřen svými neúspěchy a neschopností se ve městě zabydlet, vrací zpět ke své matce do rodné vsi. Zde náchází svůj klid a své štěstí po boku Marie Rosy (S. Ambrosini), kterou dříve nepochopitelně odmítal, avšak po svém návratu tuto krasavici už neopustil. Líbila se mi i veselá úvodní píseň filmu. Režisérům F. Castellanovi a G. Mocciaovi se podařilo natočit velmi zábavnou, přímočarou komedii se skvělým R. Pozzettem, která milým a neurážlivým způsobem zobrazuje rozdíly mezi životem ve velkoměstě a na venkově. (23.04.2021)

Film jsem viděl už jako malej a nedávno jsem si to oživil. Je to prča i po patnácti letech. Některý gagy jsou opravdu výtečný, jiný vyšuměly, ale to vůbec nevadí. Kvalitní dabing a zábavný příběh, který není jako třeba v komediích s panem účetním stržen do ztřeštěnosti a mnohdy až trapnosti, to je největší klad filmu. Taková ta domácká atmosféra, ta zemitost. Tomáš Töpfer mluvící Artemia dělá co umí a dost se mu to daří. První scény, jak Artemio žije jsou dokonalé a stejně tak Severinova obhajoba jeho živnosti: Já přece okrádám jen toho, kdo něco má! Ruku bych jim nikdy neurval! Artemio si, stejně jako srdce Angely, možnost na výtečné postavení u pojišťovny a mnoho dalšího dobyl i mě. Film, ke kterýmu se budu rád vracet vždycky. (19.08.2006)

Vlastně je to taková průměrná komedie o jednom zamilovaném šaškovi, na kterou člověk kouká rád, ale nic zvláštního mu nepřináší. Kromě dvou scén, které jsou úplně perfektní. Darování x litrů krve, aby mohl koupit holce kytku a především úvod s promrzlým barákem. To je tak geniálně vymyšlená sekvence, že se to moc nevidí. 75% (10.12.2016)

Stárnoucího chasníka Artemia (Renato Pozzetto) už přestává bavit se den co den brodit v hnoji, a jediné povytržení (kromě šeredné Marie Rosy) je vesnicí projíždějící vlak. A tak sebere rodinné úspory, a vydá se do velkoměsta, aby zde začal kompletně nový život. Jenže město, to není jen tak pro každého - a Artemiovi brzy ukáže, kdo je tu pánem ... Vedle Fantuzziho a Šimona a Matouše byl toto jeden z filmů, který jsem viděl na tisíckrát kopírovaných videokazetách, a některé scény jsme si pouštěli stále dokola a gagů se nemohli nabažit (například kompletní první čtvrthodina je naprosto úžasná - Mami, zapni televizi, podívám se na zprávy). Sice pak už kromě pár dalších vtípků (supermoderní miniaturní byt (kde se ovšem nesmí pořádat taneční zábavy) nebo přijímací řízení do pojišťovny) film začne trochu nudit, ale i tak jde stále o nadstandardní kus zábavy. Rád se na film kdykoliv podívám znovu... (07.12.2010)