Odpad město smrt

Člověk je rád, že to české kino dělá i něco jiného, než obyčejně, ale stejně k tomu zas potřebuje znásilnit Fassbindera a Lucernu. Takže Václavák zase v trochu jiném světle a Lucerna v tom nejtradičnějším. Má to své momenty, Pechlát jako transka zpívající Haničku patří mezi to zábavnější, ale pak už to jde dolu. Stereotypy o židovských machinacích a jejich gay podomcích náleží vypůjčenému prostředí a Praha s tím tolik nekoresponduje, jako by například mohl ten Berlín, že. A absolutně si netykám s výkonem Gabriely Míčové, neb mám ještě v živé paměti její fiaska v Zázracích života a toto nebylo zase o tolik jinde. (22.11.2012)

CITÁT - Správná lež je dobrá, jak svěží rosa u posledního soudu........ Mohl jsem vybrat peprnější citát, ale proč být hned v úvodu sprostý. Výlevy zhrzelé rodiny, která si však žije jen svůj život. Spousta dialogů je povedených a pravdivých, ale značná část je jen odpadem. CITÁT - Chce si tu konečně někdo zašukat??!!!....... Okolo 32 minuty si Romi (Gabriela Míčová) zpívá píseň "Neviem byť sám" od skupiny Elán ze stejnojmenného CD, které vyšlo v roce 2001. Není to tak špatné, jak se to zpočátku zdálo. Nakonec jsem se do toho vžil a užil si sex, násilí a politické kecy ala Miroslav Sládek. CITÁT - Neukojitelné touhy......... (23.11.2014)

Nejsem fanouškem divadla a jeho jediný klad pro mě spočívá v autenticitě zážitku. Proto jsem odpůrcem zfilmovaných divadelních her, neboť odpadá jediný klad a zůstává jen dupání do prken a přehnaná dikce. Ani nevím, nepřijde mi to jako vina Hřebejka nebo herců (jen Žida, který měl být z povahy věci übercharismatický, mohl hrát někdo jiný, než nemastný klon Lišky ze SZ), ale vina už samotné předlohy, které (dle viděného) nemá skoro co nabídnout a o co zůstává i po letech aktuální, o to je plytší provařeností témat a mělkostí závěrů, myšlenek. A nebo to možná vina Hřebejkova ansámblu je a jiná parta tvůrců by i z takové předlohy vyždímala působivý kus. O důvodech se tedy můžeme dohadovat, ale výsledek je stejný. (03.12.2012)

Jak jsem psal už u filmu Zakázané uvolnění, tenhle nový Hřebejk mě baví. Možná právě tím, jak v některých svých posledních filmech opustil dřívější bezpečné pole hřejivých pelíškovek a vydal se na riskantní cestu filmové invence, což v českých podmínkách skoro automaticky obnáší narazit na divácké nepochopení. I zde jsem měl pocit naprosté tvůrčí suverenity nesmírně schopného režiséra, který by dovedl natočit takřka cokoli a má tu svobodu svoje vize realizovat, aniž by u toho musel koukat nalevo napravo (čti - brát zřetel na komerční aspekt filmu). Film jsem kdysi zatoužil vidět v momentě, kdy jsem zjistil, že vychází z Fassbindera, což je můj miláček a velký oblíbenec, ale poštěstilo se mi to nakonec po téměř 3 letech od české premiéry. Ničemu to ovšem nevadí, tohle je nadčasový film a možná i jednou dojde většího ocenění, než se mu dostalo po jeho uvedení do kin (tím větším doceněním ovšem nemyslím nějaké blbé nominace na České lvy, kterých se tomuto filmu dostalo požehnaně, ale kladnější divácké přijetí - ten film je krutě nedoceněný). Na filmu mě paradoxně nadchla jeho nefilmovost - z každého záběru, z každé repliky je evidentní, že jde o filmové zpracování původně divadelní předlohy, a tato esenciální "teatrálnost" mi zde neobyčejně sedla (i když jinak poslední dobou nemůžu činohru ani vystát a do divadel jsem zcela přestal chodit). Herci jsou naprosto úžasní - samozřejmě vede fantastická Gabriela Míčová, jejíž herecká kreace je mimořádně působivá a přesvědčivá - ale i všichni ostatní jsou neuvěřitelně výborní (například pěvecká čísla Pechláta jsou kapitola sama pro sebe, a to jsem toho chlapíka přitom nikdy dřív moc nemusel). Když jsem si přečetl, o čem původně pojednával Fassbinderův scénář, musel jsem se usmát tomu, jak byla jeho německá látka adjustována českých podmínkám, ale to konec konců ani jinak nešlo - za sebe mohu napsat, že jsem si tento film velmi užil a Hřebejk u mě získal na vážnosti - komu čest, tomu čest! (02.09.2015)

Ten film není špatný. Ale mám podezření (a tiskovka jedině potvrzuje dojem), že je to vlastně náhoda plynoucí částečně z působivosti předlohy, zbabělosti hru reálně předělat a riskovat plus sázky na hned několik jistot. Jako "malé české Cosmopolis" ale docela pěkné. S tím rozdílem, že Cosmopolis do extrému dotáhlo svůj záměr, kdežto Hřebejk jen dělal, volně citováno podle jeho slov, "takový ty věci, však víte." 2-3 hvězdy. (08.11.2012)