Nový život

Nudný, neinspirovaný a unylý kluk točí dokument o banálních, nudných a unylých lidech, kteří jsou zajímaví, jen když dostanou vši, jinak trepú sprostosti, ze kterých mi bylo stydno. Impotence skrytá za lyrismus z rodinného alba, přehlídka zbytečností, jejichž intimní rozměr / výpovědní hodnota mi uniká. Nejsem nejspíš o nic lepší a zajímavější než aktéři, ale nikdy by mě nenapadlo vzít do ruky kameru a cpát to ostatním jako výpověď bez výpovědi... asi proto, že nejsem z dost umělecké rodiny, abych byl přesvědčený o vlastní výjimečnosti. Sorry, tahle rodinná etuda, to je študácká marha, která by neměla obstát ani jako ročníková práce. (17.09.2013)

Obludárium nesnesitelně fádních osob ještě zatížených klasickou ospalou kavárenskou famáckou dikcí "já nevim... těžko říct... myslim, že jsem se konečně našel... to je těžký na vysvětlení". Ocenil bych alespoň jednu vybuchující helikoptéru, cokoli než tuhle nestvůrnou ódu na všednost, která tři a třičtvrtě hodiny řeší stejný problém, jako někdy řešilo 70% populace. Neskutečně mi to upomínalo dlouhé cesty vlakem, kdy si do kupéčka přisedne nešťastný osamělý člověk a celou dobu do vás hustí to jak dřív bylo všechno lepší a dneska je to tak nějak v prdeli... tyjo teď koukám, že to mělo 77 minut. Neuvěřitelné. (25.12.2013)

Spíš než slibovaná studie tatínka jde o sociologicko-psychoilogickou sondu do celé rodiny. Možná to chtělo jít ještě hlouběji do skrývaných pocitů . Až třeba "praní špinavého prádla"A časozběrný dokument do roku 2020. Manžel chudák musel spát ve stanu a čekat až se jídlo uvařilo v kotlíku. Střídání časových rovin je osvěžující. (09.09.2020)

Osobná, hlboko retrospektívna a hlavne úprimná výpoveď syna o svojej rodine a jej kostlivcovi v skrini. Pekne, miestami nápadito spracované (hudba a strih), vtipné, ale predsalen trochu dlhé na to, že tie najdôležitejšie otázky nezodpovie (nedostatočný dialóg s otcom, ktorý rodinu opustil, čo ale môže byť ani nie tak chyba režiséra, ako otcovej neschopnosti a neochote komunikovať a kriticky sebareflektovať). (28.10.2012)

Životopis jednej rodiny od jej vzniku až po amputáciu jedného člena: Dokument o sebavedomom feminizme, ktorý z nutnosti triumfuje nad sublimujúcim maskulinizmom. Vynikajúca téma, ktorá osloví mnohých, výborný strih, jednoduché účelné spracovanie. Chybou je fakt, že režisér siahol do vlastnej rodiny, a tak chtiac - nechtiac nemôže mať 100% objektívny odstup a prikloní sa k jednej zo strán. Druhým nedostatkom je neochota rodičov, hlavne otca, analyzovať problém pred kamerou do hĺbky (je logické, že si každý chráni svoje navjnútornejšie súkromie). Sme tak svedkami niekoľkých serióznych aj vtipných pokusov o pochopenie otcovho (v širšom kontexte mužského) sveta, zásadného pochopenia sa nám ale nedostane. (01.03.2013)