Fantozzi

Jako školáka mě kdysi Maléry pana účetního hodně bavily, nečekal jsem ale, že by mi dneska tenhle ultrasmolař ještě mohl něco říkat. No a ejhle, posílání do horoucích troškovských pekel se nekoná. Nejen že je to místy hodně zábavné (fotbalové utkání, japonská restaurace), ale ten humor, hrubý jako štěrk, má snad i nějakou tu Hodnotu. Fantozzi je neustále tak drtivě ponižovaný, že mi je ho prostě líto a ze všech těch úspěšných chytráků, papalášů a aristokratů kolem je mi zle. Takže je v tom i nějaká sociální angažovanost nebo si jí jenom představuju? Možná je to prostě jenom taková ta lidová sranda bez bryndáku, která podobné myšlenky vyvolává spíš mimoděk. Rozhodující je ale výsledný pocit a ten v tomhle případě jde výrazně do kladných čísel. 70% (16.02.2010)

První díl této komediální, dlouhé série. Nezačalo to úplně nejlépe. Ale je to chybou ? Moc velkou ne. I tak se jedná o nadprůměrnou komedii, která jednou za delší čas pobaví. Představitel Fantozziho se opravdu povedl. Vtipných scén zde bylo dost. Příběh šel mimo, ale zásadní porblém to není. Mohla být tak o 15 min kratší stopáž. Některé scény nudily. I tak slušný start série. Hodnotím na 65% = *** (31.12.2012)

Väcsinou to byva naopak. Prva cast byva dobra a ak sa natocia dalsie casti iba na zaklade uspechu jednotky, tak tym dalsim sa to uz tak nevydari, cest vynimkam, napr. BLAZNIVE STRELY (1988). Ale u Fantozziho je to akosi naopak. Nechce sa mi verit, ze MALERY PANA UCETNIHO (1980) ma az taky uspech aj v hodnoteniach na CSFD a o par rokov neskor natocene pokracovanie ma naopak uplne opacne hodnotenia, tak ako aj tato prva cast. Nechapem ako sa mozu tvorcovia az tak seknut. Sice som nevidel vsetky casti, ale tato prva sa mi zatial zdala byt najslabsia. Ten humor je niekedy az tak prehnany, ze to uz ani smiesne nie je, ale nastastie sa v kazdej casti najdu sceny, ktore nemaju chybu, napriklad upeceny psik u Cinanov a na vine ja samozrejme megasmoliar Fantozzi :-) ... 28.12.2010 ________ Paolo Villaggio - (Ugo Fantozzi) +++ Liù Bosisio - (Pina Fantozzi) +++ Plinio Fernando - (Mariangela Fantozzi - dcéra) +++ Anna Mazzamauro - (Slečna Silvaniová) +++ Gigi Reder - (Filini) +++ Giuseppe Anatrelli - (Calboni) +++ Hudba: Franco Bixio, Fabio Frizzi, Vince Tempera +++ (28.12.2010)

Sociálno kritická komédia, zmiešaná s absurditou a hrubozrnným humorom. Vlastne ide o pospájanie sledu scén, spojených postavou Fantozziho, jeho rodiny a práce v megafirme. Väčšina epizód nemá jasnú pointu. Vďaka nereálnosti a zvláštnej grotesknej nadsádzke konkrétnej situácie ju ani mať nemôže. Príbeh tak končí zväčša zatmievačkou aby ho vzápätí nahradil začiatok novej príhody. Sociálno kritický aspekt sa práve takto štrukturovanou absurditou a komunálne neškodnou satirou čiastočne oslabuje (ide napríklad o scény založené na tom, že komusi kydne na oblek mazľavé jedlo, Japonci v reštaurácii prísne kričia, nerozumejú hosťom). Základom komédie napriek spomenutým nedostatkom ostáva upozornenie na neľudský systém korporačnej fašistickej ideológie. Bežný zamestnanec v ňom neznamená nič a predsa je nútený obetovať všetok svoj pracovný a značnú časť súkromného času akciám firmy. Slabo platení kolegovia si vybíjajú frustráciu na sebe navzájom. Organizačné schémy firiem a inštitúcií sa vyznačujú viacstupňovým riadením s množstvom riaditeľov a šikanovaním. Typické je pochlebovanie nadriadeným v snahe postúpiť. Zrodenie pána účtovníka pranieruje tieto skutočnosti hyperbolickými komediálnymi situáciami ústiacimi do absurdných bláznivín. Škoda snahy byť groteskný za každú cenu, oslabuje sa ňou účinok inak trefne zvolenej satirickej témy. (07.04.2014)

Paolo Villagio byl herecká extratřída. Podat takto komické situace s takovou noblesou, že sice víte, že se jedná o absolutní nesmysl, ale užíváte si to a berete to za příjemnou podívanou, to neumí moc herců. Ačkoliv jsem z novější generace, tak proste i 45 let stará komedie mě dokáže zabavit. A zde to platí dvojnásob! Celou tu satiru na lidské neštěstí jsem si užíval plnými doušky, člověk už to dneska po těch mnoha zhlédnutích zná prostě nazpaměť. Nabídne to možná i slabší sekvence, ale ta kadence těch úderných vtipných glos to válcuje na plné čáře. Za highlight prvního dílu považuji rituál s ranním vstáváním na sekundu přesně, to mi roztrhalo bránici na malé kousíčky. Nesmíte film brát jako nějaký celek a klást důraz na příběh, tady si člověk musí vychutnat ty jednotlivé, leckdy moc nenavazující skeče. Trochu mě po těch letech zarazil závěr, ten se mi osobně moc nezamlouval. I tak ale srdcovka. Za mě dávám 8/10 (25.11.2020)