Fantozzi

Nu, obecně, ... co se týká všech Fantozzi, myslím, že tak nízké hodnocení vychází z toho, že se mnoho hodnotících cítí být v jeho roli (jako by se to stalo jim) a nedokáží být "nad věcí". Ano, souhlasím, že Fantozzi je blb k pohledání a mohlo by nám ho být líto. Ale takový je přece život. Smějme se tedy ne Fantozzimu, ale tomu co dělá. Vždyť je to přece jenom komedie. Pokud se setkáme s takovým člověkem ve skutečném životě, asi se smát nebudeme. To dá rozum a cit. Ne? (08.08.2008)

Úplně první film s Fantozzim u nás konečně vychází. Italské komedie o panu účetním alias Fantozzim mají 10 dílů! (u nás uvedeno už 9) 1 Fantozzi (1975)/Zrození pana účetního 2 Secondo tragico Fantozzi, Il (1976)/Nesnáze pana účetního 3 Fantozzi contro tutti (1980)/Maléry pana účetního/ 4 Fantozzi subisce ancora (1983)/Maléry pana účetního 2/ 5 Superfantozzi / Superúčetní (1985) 6 Fantozzi va in pensione (1988)/Pan účetní jde do důchodu/ 7 Fantozzi alla riscossa (1990) 8 Fantozzi in paradiso (1993)/Fantozzi v ráji/ 9 Fantozzi - Il ritorno (1996)/Návrat pana účetního/ 10 Fantozzi 2000 - la clonazione (1999)/Pan účetní opět zasahuje/ (18.10.2006)

Sociálno kritická komédia, zmiešaná s absurditou a hrubozrnným humorom. Vlastne ide o pospájanie sledu scén, spojených postavou Fantozziho, jeho rodiny a práce v megafirme. Väčšina epizód nemá jasnú pointu. Vďaka nereálnosti a zvláštnej grotesknej nadsádzke konkrétnej situácie ju ani mať nemôže. Príbeh tak končí zväčša zatmievačkou aby ho vzápätí nahradil začiatok novej príhody. Sociálno kritický aspekt sa práve takto štrukturovanou absurditou a komunálne neškodnou satirou čiastočne oslabuje (ide napríklad o scény založené na tom, že komusi kydne na oblek mazľavé jedlo, Japonci v reštaurácii prísne kričia, nerozumejú hosťom). Základom komédie napriek spomenutým nedostatkom ostáva upozornenie na neľudský systém korporačnej fašistickej ideológie. Bežný zamestnanec v ňom neznamená nič a predsa je nútený obetovať všetok svoj pracovný a značnú časť súkromného času akciám firmy. Slabo platení kolegovia si vybíjajú frustráciu na sebe navzájom. Organizačné schémy firiem a inštitúcií sa vyznačujú viacstupňovým riadením s množstvom riaditeľov a šikanovaním. Typické je pochlebovanie nadriadeným v snahe postúpiť. Zrodenie pána účtovníka pranieruje tieto skutočnosti hyperbolickými komediálnymi situáciami ústiacimi do absurdných bláznivín. Škoda snahy byť groteskný za každú cenu, oslabuje sa ňou účinok inak trefne zvolenej satirickej témy. (07.04.2014)

Tenhle druh humoru je mi vcelku cizí. Nechci mu dávat nějaké přívlastky, protože se jistě najde hodně těch, kteří se u toho dobře pobaví. Účetní Ugo Fantozzi (Paolo Villaggio) je smolař nespokojený se svým životem. A když už je smůla nepřítomna, tak nastává faktor, že Ugo je naprostý idiot. Občas to má i celkem slušný náběh, který je ale vždy zavražděn něčím hodně přihlouplým, až už to přestává být směšné, natož vtipné. Samozřejmě nechybí jeho ošklivá žena Pina (Liu Bosisio) a dcerka Mariangela (tehdy už sedmadvacetiletá Plinio Fernando), na kterou se nejčastěji volá Chitta. Pochopitelně je okouzlen svojí spolupracovnicí slečnou Silvani (Anna Mazzamauro), pro kterou neváhá velmi drasticky hubnout. Ale každý jeho pokus končí rozbitím jeho tváře, či opravdu velkou idiocií. Jen jednou se staví na odpor své idiocii, a to když hraje kulečník s Velkým Diegem Catellanim (Umberto DˇOrsi). I když pokud chtěl prohrát, aby povýšil, tak proš bral hodiny a navíc to maskoval fabulovaným mimomanželským poměrem. Účetní Filini (Gigi Reder) ho často nutí k nějakým aktivitám, převážně sportu, které vždy končí tragickou nehodou zapříčiněnou neschopností obou postav. A když už se začne bouřit levicovými názory, je přinucen k poslušnosti Ředitelem ředitelů (Paolo Paoloni). Komedie, ve kterém se pro mne humor rozvíjí buď nešťastným směrem, nebo není včas zaražen při svém rozvíjení. (05.01.2011)

Série nesourodých epizod s humorem těžícím z absurdit a grotesky. Je to až primitivní, ale mě to dokáže rozesmát nahlas. Panu účetnímu se nedá nefandit - přes všechny katastrofy je stále houževnatý a rve se se svým příšerným životem občas i důstojně. Třeba ve scéně, kdy ho pohled na poníženou plačící manželku donutí vzepřít se šéfovi a ten prapodivný druh kulečníku vyhrát. Ostatně jeho žena je úžasná, i když to opravdu není žádná Lollobrigida, tak ho bezvýhradně miluje a vždycky mu dává podporu. /6. 7. 13./ (06.07.2013)