Réžia:
Václav GajerScenár:
Miloslav FáberaKamera:
Václav HuňkaHudba:
Jiří SrnkaHrajú:
Jarmila Kurandová, Josef Mixa, Adolf Král, Jiřina Švorcová, Jaroslav Lišata, Soběslav Sejk, Jaroslav Vojta, Helena Kružíková, Petr Skála, Vilém Besser (viac)Obsahy(1)
Český umělecký film s vesnickou thematikou. Vypráví o jedné vesnici v jižních Čechách v roce 1953, kde vesničtí boháči organisují záškodnické akce a pomocí výhružných dopisů a zapálení vesnice se snaží zamezit růstu družstevního hnutí. Stane se pravý opak; vesničané, místo aby se zalekli, se rozhodnou pro družstvo. Ze Západu se tajně vrátí syn kulaka a spolu se svým bratrem chtějí dále terorisovat vesnici. Jsou však zatčeni a film končí radostným mírovým pochodem vesničanů. (Filmový přehled)
(viac)Recenzie (55)
"Václave, co myslíš, pustí tatínka z pracovního tábora?" Na juhočeskom vidieku sa úspešne kolektivizuje poľnohospodárstvo, proti čomu brojí podlý kulacký synak Hrušínský podpaľačstvom a streľbou do uniformovaných orgánov. "To někdo schválne zapálil, maminko? A proč?" "Protože nemá rád lidi!" Požiar je zažehnaný, výbava zachránená, dobytok odvedený a písomnosti obce uchované aj vďaka včasnému príchodu Ľudových milícií. "Karle, tohle vám nikdy nezapomeneme! Máte k nám ze všech nejdál a přijeli jste první!" Kulacká família s patriarchom navrátivším sa z lágru nezaháľa a plánuje s pomocou druhého synka, hraníc narušiteľa a diverzanta, pokračovanie teroru, pritom sa oddáva sneniu o lepších časoch. "Pamatuj si, bude válka! A my dostaneme od Američanů všechno zpátky, i ty brůny!" Pokrokoví dedinčania sa nedajú, zorganizujú mierový pochod s transparentami a mávatkovými holubicami, čím spolu so včasným zásahom ozbrojených zložiek uštedria reakcii finálnu ranu. "Jsou chvíle, kdy člověk musí na sebe zapomenout!" Čiernobiely film s čiernobielymi charaktermi, na ich rozvinutie nebola chuť ani čas, film je relatívne krátky a nabitý dejom a akciou od začiatku do konca. Škoda, niektoré postavy ako kulacká dcéra na polceste ku komunistom Medřická alebo slabomyseľný pánbožkár Cupák by si viac priestoru zaslúžili. Každopádne angažovaná zábava za tri hnedáky prehraté v kartách. ()
Hodnocení " odpad!" mám sic rezervováno na ruské potažmo sovětské filmové bomby, ale u tohoto výtvoru bolševické produkce jsem tu, byť jen jednu, hloupou hvězdičku, dát prostě nemohl, za takovýto škvár by mělo být nastaveno i hodnocení mínusové... ()
..ale zasmějete se tak na tři a půl hvězdy... ()
Film s ne moc inteligentním scénářem, ovšem kamera, hudba a trochu napětí má. Herci sice nepodávají nejlepší herecké výkony, ale není jim to ani umožněno. Škoda toho stupidního děje, který nedává moc hlavu ani patu. Hodnocení: 40 % ()
Společně se Zítra se bude tančit všude asi nejsovětštější z českých propagandistiských filmů té doby. Tandem Gajer Fábera předvedl, jak je mimo řemeslně, ale zato se snaží vyhovět stranickým ideologům ze všech sil. Bohužel ty schopnosti scházejí. Jiné budovatleské a propagandistické filmy z téhle doby mají svoje kouzlo, svůj domácí původ nezapřou, ale tohle je čistá "ždanovština", prostě vzorný socialisticko realistický film jak má být. Film je černobílý, přesto je pozoruhodné, že postřelený esenbák nemá na vzorně vyžehleném munduru ani kapku krve (prý čisté průstřely), ale to samé se opakuje u Rudolfa Hrušínského na konci. Schematičnost tohoto filmu by se měla použít jako studijní materiál a fakt, že noc a dne se tady střídají po hodinách je pozoruhodná rovněž. Prkennost herectví - scéna matky Kurandové a zraněného syna esenbáka by vyděsila i samotného Stanislavského a vrcholem je ona spontánní masová demonstrace zase děsivě sovětského střihu s obrazy Stalina a Gottwalda jako jakýmisy novodobými ikonami. Film byla si ve své době natolik pitomoučký, že to pochopili i někteří soudruzi a tak musely nastoupit ostré nůžky střihu. Když si vezmu, že většina filmů tohoto typu má délku mezi 80 a devadesáti minutami, asi se stříhalo hodně. Na začátku filmu je snad nekvalitnější (technicky) sekvence - požár a jeho hašení včetně evakuace obyvatel, tady se poteší každý pyroman. JInak tvrzení, že lidé se do družstva bojí vstoupit kvůli oněm kulackýcm záškodnickům je okázalá lež. Lidé se tam báli vstupovat, ale především se báli oněch "agitátorů". Zcela přesně nevím, kdy to bylo přesně natočeno, ale ve vazbě na vzhled krajiny (stromy s listím, vzrostlá tráva) v té době byli oni dva "idolové" už naštěstí na onom světě. Jinak nejvíc mě pobavil zdejší komentář jistého xaver, který si na filmu patřičně pošušňal a rozhorlil se, jak jsme byli díky družstvům potravinově soběstační, o to jsme díky dnešnímu režimu přišli a potraviny se k nám dováží, přitom do odpadu by namísto tohoto skvělého (podle něj) filmu patřily právě ty dovážené potraviny. A to díky násilné (!) dekolektivizaci devadesátých let. Že většina družstev pod jinou hlavičkou a na základě jiného ekonomického modelu spokojeně funguje dodnes tenhle zastydlý bolševik neví nebo asi nechce vědět. Tak to určitě, soudruhu, čest práci soudruhu! Čest! ()
Drsná komunistická propaganda. Blbě udělana... ()
Na filmu nepřekvapí fakt, že se jedná o brutální agitku. Mnohem děsivější je zpracování, které snímek řadí k tomu nejhoršímu, co domácí filmaři kdy vyprodukovali. ()
Opravdu těžká agitka. Podpořená křečovitými hereckými výkony, ačkoli se v hlavních rolích objevila spousta známých jmen. Ale tohle asi jinak nejde natočit, taková laciná propagandistická hesla nelze vyslovovat s uvěřitelným nadšením. Nakonec jediný přirozený výkon podal mladý Rudolf Hrušínský. Nicméně chvílemi jsem se i zasmál nad neuvěřitelností. ()
A tohle taky nejde komunistům odpustit, že s takovými herci (když se díváte na Hrušínského, je to jasné plýtvání talentem, ale nejen u něj) se vyhazovaly peníze za ty největší debility, co svět viděl. No může se pak člověk divit, že "filmy pro pamětníky" za nic nestojí? No nemůže. A to platí až na výjimky pro konec 40., celá 50. a pro první polovinu 60. let. No a do roku 89 to taky není žádná sláva. A že je někde trochu míň stranických keců a tu zase trocha lepšího herectví? To není žádná omluva! ()
památná to scéna smyslu komunismu- obyvatelé místo aby shořelé domy sofort začali opravovat,tak si vesele vykračuje do budoucna mezi troskami..ale kde budou tu noc spát nikdo neřeší...:D :D ač minulý režim k smíchu rozhodně nebyl,tento film je opravdu TAAK jednoduchý,že se musím smát..scénář ale absolutně o ničem a kde není scénář nemůžou být ani herecké výkony. ()
Protizáškodnická agitka par excellance. Kulakovi synové se spojí s cizími nepřátelskými agenty, aby zabránili založení JZD. Přepjaté divadelní herectví většiny zúčastněných (Sejk, Švorcová, Kurandová, MIxa), jakžtakž civilní "výkony" Hrušínského, Vojty a Kemra, příšerná postava mladého Cupáka. Film místy působí jako parodie sebe sama. Kamera na facku, spousta pře- i podexponovaných záběrů. V úvodní čtvrthodině jsem pořád neměl jistotu, zda se odehrává ve dne nebo v noci, světelné podmínky se tam střídají, až to bije do očí. Ocenil jsem pouze výpravu, konkrétně scény s hořícími staveními. Režisér Gajer po budovatelské Usměvavé zemi natočil tento "skvost" a v podstatě za celou svou kariéru dokázal vybočit z průměru leda do podprůměru. Na přelomu 60. a 70. let se ze svých tragických začátků jen částečně "vykoupil" adaptací Škvoreckého Lvíčete (Flirt se slečnou Stříbrnou) a dočasně trezorovou Kateřinou a jejími dětmi, o dekádu později pak šumavskou trilogií s Tomášem Holým. Za zmínku ještě stojí jeho částečně "utajený" středometrážní Horký vzduch z poloviny 60. let, který se díky své podměrečné stopáži (ostatně stejně jako Přicházejí z tmy) ani nedostal do jinak kompletního katalogu tehdejší ÚPF s dlouhými hranými zvukovými filmy, uvedených do kin v letech 1929-1987. ()
Jak krásná je česká vlast, rozkulačená, s mírovými průvody pod portréty Gottwalda a Stalina! Ideologický hnus, navíc příšerně natočený. ()
Jste raněn? To nic není, jen dva čisté průstřely srdce. ()
Jako proc ne, v padesateych letech to byl hon na kapitalisty a dneska je to hon na muslimy. Americka tvorba dodnes dava zaporaky rnebo byvale zemele sovetskeho svazu a nebo ciny. Stopaz paradni, konec lehce utnutej. Za me 4 hvezdy jen proto, aby se na to koukli i dnesni slunickari. Na tyhle tvorbe jde krasne videt sila medii. V roce 53 bylo tohle neco jako dneska Tv H@vna a nebo jiny zarucene nezavisly media... ()
To je filmový "malér" na druhou. Co dodat? Chvílemi jsem měl pocit, že sleduji film ve dvou úrovních. Den byl nocí a noc dnem. Technicky neskutečné diletantství. Kdo byl ve své roli výborný, tak to byl Eduard Cupák. Herecká poloha Rudolfa Hrušínského, který se sice snažil, nemohla nic zachránit. ()