Přicházejí z tmy

Po filmu „Usměvavá zem" je tento film jíž druhým filmem, v němž režisér Václav Gajer zpracovává námět o současné vesnici, jeden z dosud nejnesnadnějších úseků naší současné filmové tvorby. „Usměvavá zem" byla nenáročnou „optimistickou hrou ze života naší vesnice". Autoři filmu však zaměnili mnohdy optimismus za schematické skreslení. V tomto falešném optimismu ztratily svou přesvědčivost dobře viděné a s rutinou napsané postavy vesničanů. To si zřejmě Václav Gajer uvědomil, poznal, že třídní boj na vesnici nelze skreslovat pokojnou idylou. Ale dík novému námětu o vesnici plné ostrých bojů a konfliktů, končících vražedným střílením, se dostal do druhého extrému. Natočil film o nepřátelích družstva a jejich záškodnické činnosti a život té druhé, větší části vesnice zůstal jaksi na okraji, jako fabulačně nutný protihráč. Všechny kladné postavy zůstaly bez charakterisačního prokreslení. Na druhé straně kulacká rodina Junků, hlavně Ladislav a jeho otec, jsou postavy daleko přesvědčivější a místy jako by v nich ožívaly postavy sedláků z našich klasických dramat. Filmový přehled 22/1954 (14.01.2009)

Na bolševických agitkách mě nejvíce fascinuje jedna věc - a to fakt, jak se dokážou vykašlat na jakoukoliv psychologii postav a vnímají lidi pouze dvěmi barvami (černou a bílou - a to ne pouze na filmovém pásku). Zatímco příslušníci komunistické strany jsou skromní, chrabří, odvážní, po majetku netoužící a navzájem si pomáhající (a jejich ženy vypadají jako by právě vylezly ze chléva, kde celý den dojily krávy), druhá strana zase jen kuje pikle, škodí venkovanům, hádají se mezi sebou, otec praští syna, syn podvede otce, spolčují se s americkými záškodníky (a naopak jejich ženy jsou půvabné, opečovávané, s norkovou kožešinou kolem krku). Ta dvojbarevnost je tak průhledná, že to přece muselo být jasné i těm lidem v padesátých letech? Nebo jim byly vymyty mozky natolik, že slepě věřili rudým bratrům? Ať je to jakkoliv, tento film je špatný a nezachrání ho ani poměrně zdařilý výkon Medřické, poněkud netradiční výkon Cupáka, skvělý záporák Hrušínský. Jako špatnou herečku zde vnímám Kurandovou - jak ona dokáže být trapně patetická, naivní maminka všech bolševiků (ani v Babičce ji nemůžu vidět jinak). (22.09.2013)

LOL ..... zase dalsia dementna komunisticka agitka. Chamtivi kapitalisti, zenusi sa za majetkami, domami, bytmi, peniazmi .... naviac este veriai ... verzuis charakterovo spravni komunisti mysliaci viac na druheho nez na seba a za majetkami sa nezenu. Najviac ma dostala ta stalinisticka formula "Bud ides s nami alebo proti nam" : nasrat! Drzim sa hesla kultoveho madarskeho politika Janosa Kadara : Kto nejde proti nam, jede s nami". Jo a k filmu nieco : Hnoj a vykal . 0 % (11.04.2017)

Ano, souhlasím s tím, že film je schematický, propagandistický, šablonovitý, ale do odpadu bych ho kvůli tomu určitě nezařadil. Přišel mi docela akční, od první minuty se něco děje, defacto až do minuty poslední. I přes pár docela trapných a hloupých scén, jsem se svým způsobem bavil a těch 60 minut docela uteklo. Navíc bylo hezké vidět hrát mladého Hrušínského, Medřickou, Švorcovou, Kemra, herce, kteří na svoji slávu v roce 1953 teprve čekali. (07.09.2012)

"Pamatuj, bude válka...a dostaneme od Američanů všechno zpátky, i ty Brůny!". Je docela s podivem, že na tuto zrudlou, krkolomnou estrádu nedostal soudruh Gajer barevný materiál. Na druhou stranu není s žádným podivem, že díky hercům jako Hilmar, Medřická, Kemr či skvělé hudbě Jiřího Srnky, je celá tato pokrytecká komédia sledovatelná, zvlášť, když k tomu připojím jakousi povznešenost nad tématem diváka jednadvacátého století. (19.01.2012)