Všetko je stratené

Podobné filmy to u mě mají trošku těžké. Přecejen není žádná sranda udržet si pozornost diváka jediným hercem. Robert Redford se snaží seč může, ale v určitý okamžik se stejně vždy něco pokazí a "Náš muž" se tak dostává do dalšího problému. Hodně mě samozřejmě zajímalo jak tohle celé nakonec dopadne a jestli je nějaká šance na záchranu. Samozřejmě platí že do podobné situace by se nechtěl dostat žádný z nás. Alespoň že kamera občas snímá krásný a pestrý život v hlubinách oceánu. Film na jedno podívání. 60% (10.02.2014)

Stručný stařec a jeho němý souboj s mořem. Rudápevnost je sice herecká klasa, která film s jedním hercem a jedním monologem dokáže obstojně sehrát, přesto se ale nemohu zbavit dojmu, že ten film byl naprosto o hovně. Ono taky svěřit osmdesátiletému dědkovi hlavní roli v survival dramatu a přiložit mu k tomu scénář s dvěma odstavci, to by se v určitých částech světa považovalo za neúctu ke starším. Díky tomu pak taky člověk místo nějaké zábavy, deset minut čumí na "mořského vlka" jak něco se svojí senilitou hledá po lodi, případně mu nemístně fandí při oblékání nepromokavého obleku, když ho ne a ne dostat přes svá artrózní kolena. Ve výsledku tedy film ukázal jen přesedlání z dřevěné kocábky na gumovou, dvě grimasy Robertka, desetkrát promočený a usušený svetr a pak táboráček. Ani jeden inovativní nebo zajímavý návod k přežití, jen rozlehlý Indický oceán (s pobřežím v dáli) a ujištění, že v Číně vyrábí stále šmejdy. 40% (05.01.2014)

Jak to zpívala Lucka Bílá...neposlušné tenisky. A co teprve potom, když se vám (jich) do cesty postaví celej kontejner. S většinou by to (možná) zamávalo, ne tak se zkušeným, chladnokrevně uvažujícím „mořským vlkem“. Ten si v klidu nalije sklenku whisky, oholí se, povečeří a jen tak mimoděk, (vy)řeší problémy aneb jeden nezlomný (racionálně uvažující) živel, versus druhý (iracionální) přírodní živel, snažící se postavit na hlavu resp. vyvrátit rčení „větru ani dešti neporučíš“, navíc bojující i s nepřízní osudu. Komorně intimní, patosu, klišé a velkých gest (slov) prostá, nepodbízivá, razící, že rychle neznamená nutně lépe, minimalistická one man show R. Redforda, dokazujícího, že věk je jen pouhá bezvýznamná číslovka. Pravda, řekněte (mu) to po ránu :-) Hledat za snímkem nějakou přidanou hodnotu resp. širší hlubší kontext (připodobnění k současném světu), by jistě bylo možné, ale tak trochu zbytečné. All is lost je v prvé řadě čistokrevný survival o nezlomné vůli člověka přežít a když už není jiného východiska, přiznat si prohru, smířit se sám se sebou, dokázat potlačit strach a rozhodnout se....paradoxně právě to (viz smířlivý alegorický závěr) je to jediné, co mi brání ve stoprocentní spokojenosti. Osobně bych (za)šel „až na krev“. To ale není problém snímku samotného, ale čistě můj soukromý. Ostatně mám pocit, ne jsem naprosto přesvědčený, že je to přesně v tendencích Robertova náhledu na život jako takový resp. jeho hodnot, které vyznává. S osobní poznámkou na závěr. To, co mi nedokázal nabídnout resp. zprostředkovat A. Cuarón a jeho megalomanská Gravity, kde ta přirozenost, komornost a intimnost, jdoucí ruku v ruce s uvěřitelností, se postupem času vytrácela jak kyslík doktorce R. Stone, se podařilo tomuto nízkorozpočťáku J.C. Chandora. Paradoxně si však troufám konstatovat, že pro většinové publikum bude méně stravitelný resp.líbivý. To aktuálně nízké hodnocení resp. jejich počet, mě v tom pouze utvrzuje. 90% [Jestli si nějaký (letošní) film zaslouží přízvisko „malý velký“ snímek, potom je to právě tato Chandorova resp. Redfordova věcně syrová oceánská pouť. Stejně jako je faktem, že kdykoliv si v budoucnu ulevím slovíčekm „fuck“, neobejde se to bez konkrétní živé vzpomínky. Slibuju (si), že se s ním, po vzoru hlavního hrdiny, budu snažit šetřit]. (29.12.2013)

Na začátku to vypadalo na zajímavej film, ale postupem času mě Robert Redford v souboji s oceánem přestal bavit. Pořád jsem čekal, že se o hlavní (respektive jediný) postavě něco dozvim, ale nedozvěděl jsem se vůbec nic. Zůstalo mi utajeno, kdo to je, kam na tý lodi pluje, proč tam pluje, atd... Navíc Redford zarytě mlčí a za celej film řekne asi tak 10 slov. Ta postava na mě nepůsobila vůbec nijak a bylo mi tim pádem lhostejný, jestli umře, nebo se zachrání. Ke konci jsem se už nudil. (11.01.2019)

One Redford show. Stařešina nemočí, nekadí a tím patrně jeho charisma roste. Celé to vypadá jako jedna táhlá reklama na přežití, potažmo preparát na dobře fungující prostatu Roberta Redforda. Však také režisér Jeffrey C.Chandor je známý svou reklamní tvorbou. Tenhle příběh moderního mořského vlka není doslova strhující, ale má v sobě kus poutavého vyprávění, které má hned několik hlavních (technických) předností - neotřelá režijní stránka, kamerová sevřenost kolem hlavního hrdiny a kvalitou oplývající vizuál a úplně nejvíc film získal Robertem Redfordem. Ten si tedy ve svém požehnaném věku zkusil fyzický maraton. V době natáčení mu bylo nějakých 75 járů, což v mém případě by znamenalo nemožnost si vytřít vlastní zadek. On zde šplhá po stěžni, bičován bouří padá na krovky, pod vodu se potápí bez většího zadýchání. Pane Redforde, všechna čest. A přitom tenhle maník nepřestává hrát a nevídaný dobrodružný experiment s jedním hercem posunuje zkušeně vpřed. Až je škoda, že se filmový svět obejde dál už bez něj. Mohl z něj být Clint Eastwood na druhou, určitě by na něj čekaly mnohé zajímavé role. Já ho v hodnocení nepotopím. Ač film má občasné potíže zapůsobit po stránce příběhové, na vině je určitě o maličko delší stopáž, ovšem technicky a herecky je to podáno bravurně. Rovněž se mně líbilo postupné znázornění osamělosti hlavního hrdiny. Dějová logika je nejslabším článkem mozaiky. Přece jen se mořeplavec jakože nějakou dobu plaví a zrovna znenadání se mu celé plavení začne srát, tak to je už jen scenáristovo přání, nicméně filmová historie už zrovna tohle nemusí rozpitvávat. 7/10 (28.01.2019)