Kateřina a její děti

No jo, to ještě bejvaly zimy... :-) Je strašně znát, když se točí zimní exteriéry v zimě a když se to fejkuje. Tady je to tak protivná zima, že jsem chytal depku už jen z toho sněhu. Psychologie postav je velmi zajímavá a místy až dotěrná kamera působí o to naléhavěji. Hra na valašštinu má spoustu trhlin, ale většina diváků to stejně neřeší a exotická slova jako "micák" jen dokreslují nehmatatelnou dobu, kdy se děj odvíjí. Mohlo by to být před sto lety, ale pak přijede embéčko a je to až děsivé, ono je to opravdu ze sedmdesátých let. Škoda toho závěru. Mám rád otevřené konce, ale když film skončí v půlce, přece jen to není ono. (09.09.2016)

Vesnický román. 1) Nesympatické postavy žijí své nevlídné životy v dusivém prostředí valašské vesnice._____ 2) Zaměření čistě na rodinné záležitosti jakož i nepřítomnost soudruhování a agitačních hesel staví snímek do jakéhosi bezčasí, kdy jen z drobností zjistíme, že jsme v současnosti (respektive v šedesátých létech)._____ 3) Počáteční rychlý nástup po dvaceti minutách zpomalí. Nesporně dobře natočený snímek očividně trpí cenzorskými zásahy a faktem, že jej stříhali až v roce 1975 a bez přítomnosti režiséra._____ 4) Nedivím se, že film se přehorlivým soudruhům nelíbil...kdo by chtěl po dvaceti letech budování mít takovouto vesnici? (30.08.2019)

Skutečně reálné zpracování drsného života v jedné horské vesničce. Dramatizace příběhu se ve své době nevyhnula problémům, ostatně jako jiné snímky. Psychologie postav dává všanc těžkosti doby. Snímek si všímá hlavně ženského osazenstva, jejich počínání a boje s osudem. Do života oněch vesničanů příběh náhle skočí, a zase vyskočí. A osudy jdou dál. Jisté mouchy se tu bohužel objevují, ale to už po zásazích cenzorských nůžek tak bývá. Děj je narušen a vývoj postav ztrácí na logice. Přesto se výsledek jeví jako hodně zajímavý hodný k zamyšlení. (10.01.2014)

Aj mne sa zdá tento film akoby bez konca, už či to vystrihli alebo bol tak zámerne natočený, pôsobí tak na mňa. Viac by sme sa hádam dozvedeli v ostravskom seriáli z roku 1984 "Jahody na stéble trávy", natočenom podľa rovnakej predlohy Jiřího Křenka. Ibaže to by ho musela ČT odvysielať, a u nich je všetko problém. (06.09.2013)

Jsem rád, že jsem všechny české filmy ze 60. let neshltal najednou (jak to dělám v případě lineckých rohlíčků). Teď, čas od času, a po jednotlivých rohlíčcích, se vrací někdejší chuť. Nezáleží na tom, zda druhá svatba nedostála té první, zda něco mez tím "někdo" zapommněl nebo "jiný" vystříhal. V podstatě u těchto filmů jde především o atmosféru, a ta zde je. Stále více si uvědomuji interakci této doby s kulturou, ať už to jsou knihy, filmy nebo rock'n'roll. "Nelehký život vesnické ženy a smutný osud jejích tří dcer", jak píše distributor, je pomíjivé a nejisté... V naší době kameramanských rutinních dovedností a efektů, či přetažených experimentů, působí kamera Jana Čuříka jako sen. (08.10.2019)