Neuvěřitelný zmenšující se muž

Přespat v domečku pro panenky či v krabičce od sirek, povečeřet z pastičky na myši anebo si to rozdat na férovku s tarantulí či rodinnou kočkou? Žádný problém. Skvělý zmenšující se muž, je (nejen) na svou dobu po trikové stránce neuvěřitelně kvalitní a i díky svému závěru mrazivě naléhavý. Stále svěží podívaná ze zlaté éry sci-fi. (04.12.2016)

Mňááááuuuu....Incredible Shrinking Man aneb jak účinně v naoko béčkové blbině skloubit náběh na psychologické drama s dobrodružným příběhem a zakončit to nečekaně filozofickou tečkou. V některých je scénách je sice prťavý hlavní hrdina vinou dodatečného vlepování do záběru poněkud průsvitný, ale i tak funguje působivá souhra triků, kvalitní výpravy a vynalézavé režie i po všech těch letech. Naháněná s kočkou a hákování pavouka samozřejmě vede, ovšem třeba takové škrtání sirkou (velikosti běžného půlkmenu) jsem si taky pouštěl několikrát.... (27.11.2008)

No, už vím, proč jsem se tomu tak dlouho vyhýbal. Taková depka se hned tak nevidí, heh. Není to rozhodně jen další šaškárnička v monster 50tkové éře. Ó né. A i když jsou ony efekty občas viděti, v celkovém výsledku to nevadí natolik, aby to nějak kazilo zážitek. Domeček pro panenky ještě šel, ale po přesunu děje do sklepa+special quest star pavouk, jde o téměř apocalyptickou psychojízdu, která ani dnes snad nemá obdoby...krabička od sirek a pastička na myši. Jen 1 věc nikdy nepochopím...proč Matheson, který souhlasil s právy na tuto adaptaci jeho předlohy pouze pod podmínkou, že si scénář napíše sám (a po zkušenosti z 1.verze jeho nedostižné Já legenda s Pricem se mu nelze diviti a to nemluvím o dalších 2) nespáchal s Arnoldem svou vlastní verzi. Byla by to určitě paráda. Jsem si tím jist. A že by to bylo čb? A co jako ? Comicsová verze z 1991 od fachmana Stevea Nilese (mj.30 dní dlouhá Noc či dokonale atmosférický prequel k The Thing 2011) je taky čb perokresba a funguje. Asi tak. No, teď už to nestihne. :( (09.04.2021)

No vida. Člověk pořád vzhlíží k hvězdám a vesmíru, bojuje s mutanty, přerostlými příšerami a monstry, a ono je největší dobrodružství přežít ve vlastním sklepě. Trikově okouzlující a napínavé, obzvlášť v dech beroucích soubojích s kočkou a hrůzostrašným pavoukem. Jasně, drobné nedostatky se tu našly, ať už při kolísání ve výšce hrdiny (má měřit 93 centimetrů, ale dosahuje snad třetiny manželčiny výšky?), v některém jednání nebo v přílišné popisnosti; okouzlení trikovými možnostmi tvůrce navíc zřejmě vedlo k hrátkám s obrazem na úkor děje a podobně, ale to jsou detaily. Je se na co dívat, postava Careye je živá a nejednorozměrná a boj o přežití řádně zoufalý. A pak ten závěr, ten nádhernej závěr, nikoli rezignovanej, ale krásně smířlivej. Dnes jsem přesně na něco podobného měl akorát náladu. (18.04.2014)

Do pásma filmů starších roku 59 jsem nominoval Šmršťujícího se pána a sám jsem si nebyl jist, jestli jsem nevybral jen nějakou kravinu s vtipně vyhlížejícími obrázky a ještě vtipnějším popisem děje. "na něj naneštěstí zaútočí jeho vlastní kočka a následkem toho spadne do sklepa". Jaká to tragédie. Ale ne. Vybral jsem správně. Příběh odsýpá jedna báseň. Vlastně hned v první scéně vlítneme do mlhy a už je tu to. A napětí během útočící tarantule funguje na jedničku. Představa chlupatého pavoučího obětí je dostatečně slizká. Tudíž spokojenost a palec nahoru. (11.03.2012)