Bedári

V priebehu dvoch týždňov dvaja starí mizeráci v kine. Tak ale táto verzia bola od Gabinovej o dosť tvrdšia. Veľmi silný záver. Veľmi sympatický Lino. Cosette, ktorá stále vyzerala úplne nezaujoto, by som najradšej prefackala. Veľmi sa mi páčilo toto spracovanie, spomalené zábery spojené s pôsobivou hudbou. Spokojnosť. (Lumiere - 24.2.2014) (26.02.2014)

Snažil jsem se brát Ubožáky jako zcela svébytnou adaptaci slavné Hugovy knihy v podobě čtyřdílné TV minisérie a vyhnout se označení remake. Tuším, že narozdíl od Lelouchových Bídníků 20. století (1995) tvůrci nechtěli natočit snímek tak, že by si svým pojetím doslova žádal od diváka znalost původního příběhu. Nicméně výsledek, ve kterém je řada důležitých scén buď zkrácena nebo přímo vynechána, mi tyhle pocity občas vyvolal. Nejen u jedné z klíčových scén, kde Valjean (již jako starosta Madeleine) zachraňuje muže spod kočáře a inspektor Javert skrze způsob nadvihnutí těžkého břemena poznává Valjeanovu totožnost (zatímco divák narozdíl od Javerta nemá možnost první obdobný čin Valjeana zde vůbec spatřit a velký význam téhle scény pak může uniknout). Ale zejména v druhé polovině série, kdy se tvůrci hodně zaměřili na revoluční události Francie v 30. letech 19. století, bych se ve skloubení dalších dějových linií bez znalosti příběhu nejspíš ztratil (se znalostí jsem byl spíše jen mírně zmaten). Nejvíc mi vadily všechny ty rádobyumělecké spomalené záběry na střelby a padající těla, připadaly mi zbytečně patetické a dlouhé. V řadě komorních scén s dialogy v jedném prostoru se na druhé straně nezapřel ani televizní původ. Udělat oproti pohádkově laděnému filmu s Jeanem Gabinem temnější verzi Bídniků určitě nevnímám od Hosseina jako zlý nápad a Lino Ventura je stejně tak vynikajícím Valjeanovým představitelem. Věnovat celý film čistě Linovi, který do té role dává všechno i velký kus srdce, a zažívá coby Valjean osobité proměny, mohl vzniknout pěkný čistý kousek. Bohužel z obsazení vedlejších rolí (oproti Bourvilovi a Blierovi ze starší verze) mne nikdo další nedokázal osobitě zaujmout (a třeba J. Carmet v roli Thénardiera ani moc neseděl), což vnímám jako deficit, když se děj kolem těch postav hodně točí a třeba ve třetím dílu se Ventura skoro ani neobjeví. Díky Venturovi a také díky tomu, že jsem zrovna neměl předem příliš vysoká očekávání, nakonec zklamán nejsem. Ale ve srovnání s pocity z filmové verze z roku 1958 vcelku ani vysloveně nadšen. (Jsem zvědav, jak se příště poperu s Bídníky '1934 a Harry Baurrem.) 65% (13.05.2020)

Premrštené čsfdácke hodnotenie (porovnajte si to s Imdb, ktoré vernejšie odráža skutočnú kvalitu filmu). Videl som niekoľko spracovaní druhého najznámejšieho Hugovho románu, či francúzske alebo britské a toto mi neprišlo najlepšie. Nieže by bolo zlé, ale občas také svojské - skratkovitý úvod, ktorý je z celého filmu pre mňa asi najzaujímavejší, naopak zbytočne príliš veľa priestoru dostáva revolučná rebélia a potom je tu aj trochu podivný záver bez slov. Lino Ventura je fajn, vyobrazenie mestských nepokojov s barikádami je fajn, ponuré a zbedačené historické mestské zasadenie tiež, ale to myslím zvládajú všetky spracovania. Občas sa mi zdalo, že tvorcovia akoby sa predháňali v tom, ktorá postava bude tá najšpinavejšia, tá s najroztrhanejšími a najderavejšími šatami, tá najbiednejšia, tá najzúboženejšia. Menej je častokrát viac. Aj preto za tri, aj keď veľmi silné. (28.01.2024)

Režijní vedení Roberta Hosseina je opravdu mistrovská práce. Obraz, atmosféra, přesvědčivé herecké výkony to všechno v příběhu, patřící ve Francii mezi absolutní literární vrchol. Mně osobně by více vyhovovalo, kdyby dílo nebylo rozdělano na dvě části a šlo v TV na jeden zátah, ale chápu, že by asi hodně diváků nejspíš omyly. (17.12.2014)

Nevím, v čem je tohle jiné, než Bídníci 1982, ale pravděpodobně je to jen jinak rozdělené (místo dvou 1,5 hodinovek jsou čtyři 45ti minutovky), takže jen zkopíruji komentář, který jsem už psal v druhém profilu Hosseinovy verze s vynikajícím Linem Venturou v hlavní roli. Mistrovské, depresivní, takhle to na mě působí. Je to dokonalé naprosto ve všem. Lino Ventura je naprosto fantastický, opravdu mistrovský výkon, Jean Valjean je jistě vděčná role. Michel Bouquet (Javert) je správně démonický a sympatický a Jean Carmet...je prostě Jean Carmet. Fantastickou práci odvedla i hudba (hlavně ta) a kamera, působí to na správných místech a úžasnou atmosféru filmu ještě umocňují. Přiznávám, že knihu jsem nečetl, ale tenhle film mi to bohatě vynahradil, Peyrac je překvapivě zručný režisér, což dokázal hlavně téměř bezeslovný epilog, který byl jednou z nejlepších částí filmu. První díl je jako téměř vždy u půlených filmů lepší, druhá trochu ztrácí tempo, ale to nijak nevadí. Dokonalý film, miluju tyhle historická dramata a tohle zpracování Bídníků je naprosto bezchybné. Skvělé převedení na plátno, mistrovská hudba, režie, kamera a geniální herci, naprosto všichni. No jo, je vidět že to pochází ze zlaté francouzské éry, tenkrát se prostě umělo. Atmosféra vás omámí. 100%. Uvidíme, jak dopadne verze s Gabinem, ale myslím, že nemá šanci, protože tohle je vážně nezapomenutelné. +EDIT 17.9.: Gabinova verze je lepší, ale jen tak tak. (17.09.2014)