Reklama

Reklama

Sériový vrah žen řádí v pařížských ulicích. V uličkách pařížské židovské čtvrti Marais řádí vrah. V noci přepadává ženy, roztrhá jim šaty a pak ji zabije. Poslední případ se udál blízko místního řeznictví. Velmi snadno se nabízí první podezřelý – řezník, kterého k výslechu vytáhnou přímo z postele. Maigret záhy zjišťuje, že tenhle člověk nebude ten pravý. Maigret nastraží riskantní past. Do nočních ulic vypustí pár „volavek", které mají zabijáka nalákat. Všichni jsou v pohotovosti, a přesto vrah znovu udeří. (Česká televize)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (94)

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

Komisař Maigret a Jean Gabin mají toho dost spoločného... Maigret rozjíždí neopakovatelné, místy až riskantní vyšetřování po pařížském postrachu nočních ulic a Gabin zase rozehráva jednu ze svých neopakovatelných hereckých kreací. Poměrně strašidelný obsah (mimochodem, úvodní vražda je natočena fakt velmi decentně se záběrem na obraz stínů) blížící se k závěrečné psycho konfrontaci až nebývale odlehčují zábavné hlody ze strany Maigreta. Fascinuje mne to jeho excentrické a současně pokojné správání v kontrastu s tak děsivým případem. Většina dění se soustředí na interiéry a uprostřed se to místy možná až příliš pomalu vleče, ale mne je to ukradený, o to víc jsem si opakovaně užil velkého mistra Gabina. Výborné zázemí pro herecký koncert mu vedle scénáře poskytují i přihrávající protagonisti (mj. lehce rozpoznatelný začínající Lino Ventura) a dobře vyprofilované vedlejší postavy, mezi nimiž v ztvárnění jedné z nich exceluje i mladinká Annie Girardot. Zlatá klasika svého žánru, s excelentním závěrem. 95% ()

fragre 

všetky recenzie používateľa

Nádhera. Jean Gabin hrál i když nic nedělal (to uměl ještě R. Hrušínský). Moc se mi líbil ten Montmartre (dnes již převálcovaný turistickým ruchem), kde před domem ještě mohly k vešeru sedět postařší občanky a semílat živé a mrtvé jak někde na vsi. Poctivě odvyprávěný příběh. Nádavkem mladí L. Ventura a A. Girardot. ()

Reklama

radektejkal 

všetky recenzie používateľa

Klasické detektivky, u kterých bylo třeba nejprve rozlousknout motiv, psychologicky postupovat zevnitř navenek, které vyžadovaly divákovu spoluúčast, a které považují "nalezení vraha" i za svoji zásluhu, ty vždycky potěží a přinesou i určité zadostiučinění. Zde Maigret/Gabin "dekonstruuje" případ muže stojícího mezi dvěma ženami, matkou a manželkou. Později se však ukáže, že žena a manželka jsou na jedné straně, a na druhé straně jsou ostatní ženy, které se snaží "systematicky" vybít. Práce je to však náročná a dlouhodobá, ale stejně tak náročně a dlouhodobě pracuje i Maigret. Odkrývá pachatelovu mentalitu až do raného dětství, kde nachází odpovídající "mentální defekt". Nepřítelem jsou všechny ženy, k nimž ho poutá nepřekonatelný sado (ostatní ženy) masochistický (matka a manželka) vztah. Jako Maigretovu spolupracovníku se mi nezamlouvá pouze motiv "ješitnosti", který považuji za sporný.... O dva roky později natočil Alfred Hitchcock slavné "Psycho", které uderněji zobrazuje podobnou situaci. Ale také vypjatěji a schématičtěji. Simenonův přesah matky v manželku (i když se vzájemně nenávidí) celou situaci rozšiřuje, ale zároveň i zpřesňuje; u Roberta Blocha je situace jednodušší, a proto i strašidelnější. Pozn.: Nezávisle na filmu popisuje osobu s traumatickým poškozením mozku (náš hrdina Marcel Maurin/Jean Desailly) PhDr. Martina Hasalíková: "kolísavá emocionalita, úzkostnost až depresivita, narušení psychomotorického tempa, tendence ke stereotypii, ulpívání na určitých projevech chování, nedostatek ohledu k okolnímu světu, egocentrismus, nerespektování pravidel ustálené sociální interakce, zvýšená afektivita a dráždivost". Ješitnost zde neuvádí. ()

sud 

všetky recenzie používateľa

Jean Gabin je coby Maigret nedostižný a Annie Girardot (krom toho, že už tehdy předvedla své úsporné herectví naplno) mladá a krásná. Klasika z nejklasičtějších, alespoň co se týče krimi ze země Galského kohouta. Za ta léta možná lehce okorala zápletka a rozuzlení (z dnešního pohledu nejspíš příliš jednoduché a předvídatelné, což je dáno častým napodobováním a možná i vykrádáním), avšak temná atmosféra noční Paříže, hmatatelný strach z vraždícího maniaka a celkový nekorektní a syrový styl nikterak neztrácí na působivosti. Obzvláště nezapomenutelná je scéna křížového výslechu matky a manželky malíře, kdy po celou dobu klidný komisař Maigret přehodí výhybku a nějaké gendrové záležitosti jsou mu u zadní části těla. 90%. ()

Malarkey 

všetky recenzie používateľa

Do shlédnutí tohoto filmu jsem znal Maigreta jenom jako Rowana Atkinsona. Byl dobrý, ale tak jako poklidný. Jean Gabin je neskutečně živelný a dodává mu kuráž, kterou bych od něj mnohdy ani nečekal. Perfektní, poměrně temná, detektivka, které ale s nonšalancí sobě vlastní Jean Gabin přidává kus osobitého a podloudného humoru, co Vás udrží v křesle až do finálního titulku s nápisem "fin". ()

Galéria (12)

Zaujímavosti (8)

  • Jean Gabin byl osmý herec, který od roku 1932 ztvárnil Maigreta. (Snorlax)
  • Jules Maigret je smyšlený policejní komisař francouzského soudu, stvořený Georgesem Simenonem. Maigret vystupuje v 78 románech a 28 povídkách napsaných z let 1929 až 1971. (Rosalinda)
  • Mezi filmem a románem je mnoho rozdílů. Postava Marcela Maurina (Jean Desailly) se v knize jmenuje Moncin. Několik postav má jiná jména a několik adres je odlišných. Mazet (Guy Decomble) v Simenonově díle není lump, ale bývalý Maigretův (Jean Gabin) kolega, a inspektor Lagrume (Olivier Hussenot) neexistuje. Neexistuje ani Mauricette Barberot (Paulette Dubost). O Yvonnině (Annie Girardot) dvojím životě není ani zmínka. Navíc v románu se vrah pohybuje v ulicích Montmartru, zatímco film se odehrává v Marais. (classic)

Reklama

Reklama