Pláč pro banditu

Nemienim vysvetľovať prečo ani sa ospravedlňovať za to, že ma Saurov film mimoriadne nudil. Každý, kto prečítal niekoľko mojich komentárov vie, že historické filmy sú mojou parketou iba ak v nich dominuje príbeh nad dejepisom. Ani dobrodružné filmy ma nebavia, pokiaľ mi pripomínajú jazdecko-šermiarske cvičenia. Takže z môjho pohľadu to nebol plač pre banditu, ale plač pre diváka. Ešteže mám v hlave vypínače, ktoré ma pri nadpriemernej nude uvedú do mikrospánku. Pripúšťam, že Španielom sa môžu Saurove filmy páčiť, ale to už nie je môj problém. Ja so Saurom končím. (26.11.2018)

Pláč pro banditu je romantizovanou španělskou legendou o jednom z nejvíce proslavených banditů země. Historie banditismu sahá do starověku a nebyla vymezena hranicemi států a království. Andalusie byla pro tento druh živobytí přímo stvořena svou hornatou krajinou. Důvody byly především sociální, v 19. století, a zejména ve Španělsku, přibývaly ty politické (navíc bojovníci partyzánských bojů proti Napoleonovi neměli šanci dostat se do pravidelné španělské armády, ač o to usilovali). Pro Carlose Sauru měla legenda aktuální politický podtext, neboť jde též o boj mezi liberály a royalisty a o metody nedemokratické vládnoucí moci. Obrazy kameramana Juana Julia Baena jsou nadány poezií, a to jak ve vápencové krajině, tak v pohybech a živoucnosti jednotlivců a ve slovech a národních španělských atributech. Saurova adaptace se vcelku věrně drží historických skutečností a v rozpáleném iberském slunci odhaluje celou slávu a bídu doby, která byla rozpolcena mezi nadějí, tedy určitého dědictví občanské emancipace francouzské revoluce, a tradiční mocí, nekompromisní vůči jakékoli změně a k pozvednutí prostého člověka. Hrdinou romantizované legendy je José María Hinojosa Cobacho, zvaný El Tempranillo (dobrý Francisco Rabal), nová vůdcovská krev banditů. Má přirozenou autoritu, inovativní nápady, a do značné míry rovněž ušlechtilejší záměry a způsoby. Přesto však jde o nekončící extrémní dobrodružství. Hlavní ženskou postavou je zde María Jerónima (zajímavá Lea Massari), životní družka Josého Maríy. Příkoří minulá i ta současná jsou do určité míry vykoupena získaným postavením. Z dalších rolí: uprchlý politický vězeň a později též pravá ruka bandity Pedro Sánchez (Philippe Leroy), bývalý vůdce s nevybíravými způsoby El Lutos (Lino Ventura), jeden z nejvýraznějších členů bandy El Sotillo (Manuel Zarzo), stále věrný a starostlivý druh Josého Maríy Antonio (Fernando Sánchez Polack), či opatrnější z vůdců banditů El Lero (Antonio Prieto). Pláč pro banditu je filmovou romantizovanou legendou s politickým podtextem k tehdejší aktuální španělské době a stylovou filmovou poezií. (20.09.2022)

Na tomhle se dle mého názoru již hodně podepsal zub času. Nebýt těch 40 let v hybernaci, asi bych šel s hodnocením níže. Navíc jsem se částečně divil, že mi tam chybí daleko víc zbojnických písní. Dále rozjezd je šíleně pomalý a takový nesympatický. Dost negativ, minimálně ta vybíječka vojáků ve skalách stojí za podívání! (27.09.2013)

Poměrně sirově natočený příběh skupiny banditů a především jejího vůdce ztělesněného vynikajícím F. Rabalem. Děj se odehrává na pozadí karlistických válek ve špaňělsku 19. století a do konfliktu mezi konzervativci a liberály se chtíc nechtíc zapojují i sami bandité. Epizodní roli kata si vtomto snímku zahrál Luis Buňuel. (27.06.2007)

Určite nečakajte klasickú historickú romancu na akú sme zvyknutí, tento, predovšetkým, španielský príspevok je značne civilnejší, drsnejší, ale i nudnejší. Romantický aspekt je potlačený do úzadia a hoci je súbojov dostatočne, snímok neprináša, čo by mal. Potešil úvod s Linom Venturom v netradičnej úlohe. (16.12.2015)