Posledná adresa

Moc vlivných svede dohromady zajímavý pár. Sensitivní velké dítě Jobert, které si z Cestujícího v dešti sebou vzalo hezké nohy a houževnatého drsňáka Venturu, co pod psíma očima až nečekaně často vyloudí úsměv. Poslední půlhodina to zvedá nahoru ať už syrovou pouliční rvačkou, při které cítíte každý úder či finálem, které odkryje zranitelnost zainteresovaných a přinese deziluzi z pocitu zneužití a ztráty. Teda jak u koho. Leonetti mi připadal, že je rád, že netrpí sám.. Asi je jasné, kde si Robbie Williams „půjčil“ začátek k Supreme.. (03.07.2023)

Josému Giovanni vděčí francouzská kriminální škola za mnohé, vlastně byl králem mezi francouzskými scénáristy v této žánrové oblasti. Scénář k Poslední adrese dával předpoklady k opravdu silnému snímku, jenže Giovanniho režie je mdlá, v téhle oblasti zkrátka nebyl tak pevný v kramflecích, a tak vznikl nakonec jen lehce nadprůměrný snímek, který navíc potápí postava a výkon Marlene Jobertové v roli spoluhráčky dosluhujícího policejního inspektora. Můj oblíbený uživatel nascendi napsal, že Jobertová je pouze ozdůbkou, ale nepřekáží, já si naopak myslím, že překáží, a to hodně. Její postava jako by omylem přišla z úplně jiného filmu a působí tady jako pěst na oko. Jobertová hrála i v horších filmech, ale tady výsledek zachraňuje spolehlivý Lino Ventura v roli tvrdého zkušeného kriminalisty. Celkový dojem: 60 %. (10.07.2013)

Francouzské filmy pro mně v mém dětství znamenaly symbol západního přepychu a stylu života, protože nic jiného soudruzi do kin nepustili, snad kromě westernů. Obé pro mne znamená silnou vlnu nostalgie a nejinak je tomu u Poslední adresy. A nemusím se přemáhat! Herecké výkony Lino Ventury a Marlene Jobert jsou bezchybné a jak už bývá u francouzských detektivek zvykem - napětí podporuje úžasná dramatická hudba. Režisér vytváří z nepříliš košatého příběhu maximální podívanou, kdy je divák v neustálém očekávání, ale především: největší devízou je francouszká škola precizního střihu, který ani na vteřinu nenudí. A pulsující atmosféra Paříže? Tu by snad zachytil i Zděnek Troška se svým ansámblem, než by je stačili pařížští četníci rozprášit a zabavit jim kameru. (18.04.2012)

Kriminalistická schovávaná, kde mají jen jediný cíl a to najít jednu osobu, ale není to tak jednoduché jak se zdá. Během této cesty se zblízka seznámíme s drsným samotářem a citlivou "žabkou". Výborná dvojice Jobertová a Ventura. Musím vyzdvihnout velmi realistickou potyčku na ulici s boxerem a padnoucí hudbu k příběhu. (07.12.2009)

Těžko se mi dýchá drahá Francie. Opravdu velice těžko. Vyprávíš mi smutný příběh, zainteresuješ do toho i zvířata, aby to mělo větší důraz na city a pak to vědomě zakončíš době, abys mě naprosto sejmula poslední scénou. Bylo mi po filmu hrozně smutno, těžce, nedýchatelno, ale to nic nemění na tom, že hudba byla překrásná a herecké výkony dokonalé. I proto v mém srdci zůstaneš a stejně tak mě neustále donutíš přemýšlet nad tímto filmem. Svět umí být tak krutý: "Život je promarněný dar pokud ho člověk neprožil tak, jak po tom toužil." (01.09.2014)