Šťastný nový rok

Príbeh chlapa, ktorý musel byť zlodej, aby si ukradol lásku ženy z inej spoločenskej vrstvy a intelektuálneho zázemia. Ona bola pre zmenu zlodejka sŕdc, lebo, kým naňho čakala, kradla si pre seba pozornosť iných mužov. To všetko pre naplnenie poctivého a bezúhonného vzťahu, ako sa na zlodejov patrí. K lúpeži len toľko, že hodinky s granátom si radšej mal nechať. V rozhodujúcej chvíli by sa mu náramne hodili... (31.01.2024)

Mé první setkání s tvorbou Clauda Lelouche dopadlo na výbornou.  Ostatně Lino Ventura v hlavní roli ani nemůže zklamat.   Na první dobrou jsem se sice trochu obtížně ale vlastně fascinován soukal do  Lelouchova černobílého filmového entrée ve stylu nové francouzské vlny,  ale sotva jsem se prodral dovnitř, střih, barva a  najednou jsem se ocitl v de facto konvenčním (ale výborném!) filmu. Dopředu je  pak třeba říct, že vše do sebe později zaklaplo jako víko od kufříku se šperky.   Příběh dvou přátel, kteří připravují vyloupení zabezpečeného klenotnictví je sám o sobě  zajímavý, pochopitelně i díky chemii mezi inteligentním Venturou a přitroublým ale sympatickým Gérardem, nicméně Linova  romantická avantýra s oduševněle krásnou Francoise Fabian přerůstající v pevný vztah je tím, co mne  nakonec vede k absolutoriu.   Dialogy mezi nimi pak díkybohu nepsal sám život, ale Claude Lelouch a jejich, jak to jen nazvat, inteligentní upřímná intimita, byla příjemným pohlazením.  Večeře s povrchními snoby pak v tomto ohledu kontrastovala nejvíc a  díky následné reakci Francoise není možné se do ní okamžitě nezamilovat.   Jak dopadne loupež je sice víceméně jasné, ne už tak jak se povede  vztahu Simona a Francoise a ... pět hvězd. (10.11.2023)

Jako první jsem viděl americkej remake s Peterem Falkem z roku 1987, kterej se mi líbil opravdu hodně. Čekal jsem, že originál s Linem Venturou bude určitě ještě lepší, ale moc mě to nenadchlo. Kdybych viděl tenhle originál jako první, třeba by se mi to líbilo víc. Pokud bych si měl vybrat, tak já teda sáhnu po mnohem svižnější a odlehčenější verzi s Peterem Falkem. (18.04.2021)

Pozoruhodné, nezaslouženě opomíjené dílo předního francouzského a světového filmového režiséra a tvůrce představuje jeden z monumentů francouzského a evropského herectví s celosvětovým přesahem Lina Venturu v pro něj naprosto atypické úloze. Jedinečná Lelouchova schopnost tvořit dílo od díla vlastní žánr téměř vždy vede k působivým výsledkům. Zdánlivě banální detektivka či thriller se mění doslova pod rukama tvůrce a před očima diváka v hlubokou sondu do aktuálního stavu tehdejší francouzské společnosti, do tehdy palčivého tématu konfliktu skutečné ženské emancipace a stále silného tradicionalistického patriarchálního mužství. Lino Ventura a jeho přemýšlivý drsňák z podsvětí je v podstatě slušným člověkem, se kterým se život nemazlil, a on se, dá-li se to tak napsat, nemazlil naopak s ním. Síla hlubokého přelomového milostného citu, lásky škádlivé čarodějky, koná divy. Jedinečná závěrečná scéna, jejímž dominantním činitelem je unikátní Venturova mimika, je vskutku nadčasová. Evropští drsňáci mají – na rozdíl od svých amerických alternativ – srdce, cit a vlastně i mozek, schopný myslet a cítit také očima toho druhého; jsou – minimálně v zklasičtělém Venturově podání – skutečnými, opravdu mužnými a celými lidmi. NOVÝ ROK je filmem, na který se nezapomíná. Dramatem, které je přesvědčivě mocno i nedramatického, lidského závěru. Závěru lidstvím prosyceného všedního dne. Slušného a současně hlubokého a smysluplného lidského života. Života, který může prožít kdokoliv z nás, najde-li v sobě k tomu dostatek vůle a moudrosti. (11.10.2009)

S každým novým filmem Claude Leloucha u mě tento francouzský režisér stoupá na žebříčku a nezbyde mi, než ho zařadit do své topky. Kvalitní chytrá filmařina, která diváka nijak nešetří, takže i při žánrovém filmu musí napínat mozek. Kvalitní scénář ve spojení s výborným hereckým obsazením a citlivým režijním vedením dal vzniknout kriminálce kombinované s milostným příběhem. Jak je u Leloucha zvykem, od první scény vzdává hold filmovému umění, když v úvodní scéně trestanci koukají na filmové představení a v několika dialozích hrdinové řeší svůj vztah k filmům. Tématicky Lalouche navazuje na svůj starší snímek Muž a žena. Tentokrát ale zasazuje svůj příběh do atraktivnějšího rámce přípravy zločinu. Milé a důvěryhodné dialogy, drobné gagy a slušné tempo. Celkový dojem: 90 %. Lalouch netočí špatné filmy, ale zatím jsem vždycky dal jen čtyři silné hvězdičky. Tentokrát s klidným svědomím dávám pět. (17.11.2008)