Réžia:
Viktor TaušScenár:
Petr JarchovskýKamera:
Milan ChadimaHudba:
Petr OstrouchovHrajú:
Didier Flamand, Oldřich Kaiser, Jiří Lábus, Julie Ferrier, Kati Outinen, Eva Jeníčková, Taťjana Medvecká, Ivana Uhlířová, Juraj Nvota, Zuzana Kronerová (viac)Obsahy(1)
Na počátku kariéry vytvořili OSKAR, MAX a VIKTOR klaunskou skupinu Busters. Jejich klauniády představovaly ostrůvky svobody uprostřed nehybné bažiny rezignace v komunistickém režimu bývalého Československa. Pak se však mezi třemi klauny cosi vážného odehrálo. Jak se ukáže, národem milovaní klauni se mezi sebou nedokážou vystát. Nyní se Oskar vrací po třiceti letech z emigrace, aby v Praze uzavřel svoji uměleckou kariéru. Setkání s bývalými přáteli vede k nevyhnutelné vzájemné konfrontaci. Osud jim tak nabízí ještě jednu šanci, jak to naposledy pořádně roztočit. I po třiceti letech otázka zůstává stále stejná: Kdo se bude smát naposled? (Falcon)
(viac)Videá (5)
Recenzie (192)
Smutný film o stárnutí, ze kterého trio bývalých klaunů rozhodně nedělá komedii. Ani jedna z nejsilnějších scén (česání) není primárně vtipná, byť diváka rozesměje. Kromě obsazení hlavních rolí je třeba vyzdvihnout režii, masky a hudbu. Co mě naopak nepřesvědčilo a odpovídá mému nepříliš vysokému hodnocení, je scénář. Jakoby pan scenárista nepřišel na to, jak ten příběh odvyprávět. Škoda. ()
Na Klauny jsem se těšil od chvíle, kdy jsem se dozvěděl, že vznikají, a jsem tedy moc rád, že mě nezklamali ani v jednom ohledu. Příběh je krásná kombinace tragiky a komiky, herci hrají jako diví (namaskovaný a jedovatý Jiří Lábus, perfektní nepřehrávající Oldřich Kaiser, obě francouzské herečky - především Kati Outinen - i jejich kolega Didier Flamand). Celé je to nejen na poměry tuzemského filmu za pomoci dlouhých záběrů a všemožných úhlů kamery velice nadprůměrně natočeno a díky Ostrouchovovi také ohudebněno, na scénáři je poznat velká a těžká životní zkušenost Borise Hybnera... Klauni jsou doslova jako život, řekl bych. Chvíli dojímají, chvíli baví, chvíli zase zvolní a nutí k zamyšlení. Zkrátka krásně posmutnělý a vyvážený snímek, který dovede i zahřát. A že trvá dvě hodiny, tomu se mi nechce věřit. ()
Tak zoufale nevtipnou tragikomedii jsem už dlouho neviděl. Zasmál jsem se přesně…ano, ani jednou (a čemu taky? Synovi, který říká otci vole? Studentovi, co „komicky“ vypadává z auta? Či „roztomilosti“ holčičky s plnou pusou…nebo snad takovému setkání Maxe a Oskara na prknech? To bylo pro mě snad nikdy nekončícím utrpením). Jenže o moc slavnější to nebylo ani co se týče dramatické složky filmu, i když pár míst bylo dobrých, to nepopírám. A snaha o mezinárodní spolupráci je pěkná, ale…takový Flamand je v pohodě jen do té doby, než se mu zadíváte na rty a je vám trapně, jak mu do nich nadabovaná čeština „krásně“ nesedí, podobně je to s Outinen, která rozhodně ve své roli zaujme, jen nesmí otevřít ústa (jako by snad bylo nutné, aby její postava mluvila). Podtrženo, sečteno, za technickou, vizuální stránku + sem tam nějakou podařenější vážnou scénu či herecký výkon dávám ještě 2*. ()
Jen houšť, chtělo by se zvolat. Nemám ale na mysli svoje strniště na bradě, nýbrž komorní artový snímek, do kterého se prachobyčejnému Čecháčkovi podařilo zaplést polovičku Evropy. Jenom nerozumím tomu, proč jednou Borise Hybnera slyším v rádiu naříkat nad tím, jak je z filmu zklamaný, a o týden později na tiskové konferenci básní o husí kůži na zádech... A přitom bych řekl, že právě jeho hodnocení je ze všech nejdůležitější. ()
Skvělá záležitost, ve které haprují především věci spojené s postavou Didiera Flamanda, jeho výkon je někdy dost necivilní a některé scény v jeho dějové line působí dost vykonstruovaně (scéna bojící se vnučky mezi francouzskými divno-divadelníky). Jako kontrast působí zcela podmaniví Lábus s Kaiserem, kteří svoje role zvládají naprosto s přehledem a docela dobře jim k tomu sekunduje i finka Kati Outinen, díky jejíž češtině je její ztvárnění Alzheimera najednou překvapivě věrné.Za zmínku , stojí i formální stránka, kde je třeba kamera na špičkové úrovni a i takové mimovské scény (které připravoval Boris Hybner), které mám jinak rád asi tak jako zkažený mlíko se sardelovou pastou, jsou tu nejen funkční, ale dokonce zábavné. ()
Galéria (21)
Zaujímavosti (11)
- Scénář napsal Petr Jarchovský podle námětu uznávaného mima Borise Hybnera, s nímž Tauš pracoval už na své prvotině Kanárek. [Zdroj: kultura.idnes.cz] (hippyman)
- Proměny herců měl na starosti mistr oboru René Stejskal, pod jehož rukama stárl např. Martin Dejdar ve Zdivočelé zemi a jenž pracoval pro zahraniční štáby na projektech Wanted, Duna nebo Borgiovci. [Zdroj: kultura.idnes.cz] (hippyman)
Reklama