Nalevo od výtahu
À gauche en sortant de l'ascenseur
Door on the Left as You Leave the Elevator
Réžia:
Édouard MolinaroKamera:
Robert FraisseHudba:
Murray HeadHrajú:
Pierre Richard, Richard Bohringer, Emmanuelle Béart, Fanny Cottençon, Pierre Vernier, Jean-Michel Dupuis, Michel Creton, Eric Blanc, Martine Maximin (viac)Obsahy(1)
Yann Ducoudray (Pierre Richard) sa radšej prezentuje ako maliar, než aby mal preukazovať svoju mužnosť. Napriek tomu už mesiace túžobne sníva o tom, ako sa na jeho prácu príde pozrieť okúzľujúca, ale vydatá Florence. Zdá sa, že dnes bude práve tá chvíľa, keď sa tak stane, lenže to by sa nesmela Yannova mladá a zvodná susedka Eva vymknúť. Samozrejme polonahá hľadá pomoc najskôr u najbližšieho suseda, ktorým je Yann, o pomoc. Ten v očakávaní Florence najskôr odmieta, ale pomôcť človeku v núdzi je predsa dobrý skutok. Veci sa však začínajú komplikovať. Florence má žiarlivého muža, Eva zasa mladého a dravého Borisa. Tu by nemala chýbať ani polícia... (STV)
(viac)Recenzie (156)
Pohodová zábava s několika dobrými vtipy. ()
Pro mě kdysi velká legrace. Většina filmu se odehrává jen ve dvou bytech. ()
Výborný dabing (ČT, 1994) dělá z téhle milé divadelní aktovky zábavnou šarádu, které dominuje verbální nešika Richard skvěle zmáknutý Petrem Olivou. Budete se asi divit, ale nejméně zábavná mi přišla část s vysvětlováním záměny pistolí a zapalovače nechápavému strážníkovi. Herecky film ovládá zabejčilý výraz Richarda Bohringera, ke kterému se kupodivu po chvilce navykání docela dobře hodí hlas Ladislava Mrkvičky. Film zkrášluje přítomnost velmi půvabné Emmanuelly, která se pozornému oku ukáže i (lehce) nahoře bez. Obdivovat budete i nádherný apartmán. ()
Komedie k popukání, Richard tentokrát kolegy herce neválcuje, ale je stejně dobrý jako ostatní. Několikrát to už v komentářích zaznělo, takže jen opakuji vyřčené, ale nedá mi to: Emanuelle Béartovou prostě žeru a hotovo! ()
Tak tenhle film byl jediný, který jsem s Pierrem viděl jenom jednou - dnes ve vlaku - a hodně jsem si ho užil. Strašně mi připomíná současné konverzační francouzské komedie, které se odehrávají na malém prostoru (Jméno, Co jsme komu udělali atd.). Tohle ale bylo perfektní hlavně tím, že Pierre je zde pouze součástí, nemá dominantní roli a tak si můžeme užít i dvě nádherné francouzky nebo vtipné policajty. Škoda jen, že se to posledních 20 minut už dost opakovalo a celkově to ztrácelo tempo, ale na 4 hvězdy úplně bez problému. Doporučuju! ()
Humor divadelní frašky už hodně omšel časem. Přes neustálé záměny, nedorozumění a bouchání dveřmi mi jeho energie připadala mdlá. Taková očekávaná, nedokázala mě rozesmát. Možná mi vadilo výrazné zapojení páru, který spolu prožíval nechutně toxický a násilnický vztah. Takové věci už mi dnes připadají pasé a nijak legrační. SHRNUTÍ: Žárlivec, popleta a dvě kokety. ()
Poměrně povedená situační a konverzační komedie, pro Richarda trošku netypická v tom, že jeho postava není tak roztržitá, jak jsme zvyklí, všechny její problémy na ní padají tak nějak samy od sebe bez jejího přičinění (s výjimkou pistole a zapalovače). ()
Ten průvan je ale sviňák! A Emmanuelle Béart byla bezkonkurenční - regulerně zastínila samotnýho Richarda. Bravo! ()
Pierra Richarda zrovna nějak moc nemusím. Radši než jeho roztržitý poplety mám Belmonda nebo Funèse. Ale tady mi docela sednul. Klasická bláznivá konverzačka, ve které dojde ke spoustě záměn, předstírání a zabouchávání dveří. Dost se mi líbila Emmanuelle Béart jako Richardova sousedka. Naopak moc mi sem nesednul Richard Bohringer jako její manžel, v první polovině jako cholerický žárlivec ještě ujde, ale na konci je vidět, že komedie mu moc nejde. A nejlepší herec ve filmu... jsou dveře. ()
Kdo by kvůli Emmanuelle nešílel a netropil absurdně šílené žárlivé scény? Nikdo! Mé šílenství se zvrtlo do té podoby, že sjíždím jeden její film za druhým :) První dvě třetiny geniální, závěr malinko zaskřípal. Ovšem, takhle už jsem se dlouho u žádné komedie nenasmál. ()
Komedie založená na záměnách, nedorozuměních apod. Docela dost jsem se nasmál ()
Vynikající, duchaplná a scénářově výborně propracovaná komedie, která dává smysl a nezakládá se pouze na pár úsměvných momentech, ale nabízí divákovi souvislý tok humorných situací po celou dobu komedie. Temperamentnost a lehkost, se kterou Pierre Richard zahrál roli plachého výtvarníka, který neudělá krok, aniž by nezpůsobil nějaké trable, je obdivuhodná. Na kvalitě snímku se také velkou měrou podepisuje vynikající dabing P. Olivy, který dokonalostí intonace překovává v mnohém i původní znění P. Richarda. ()
Výborná francouzská komedie. Francouzi v tomhle opravdu nikdy nezklamou. Nikdy nevíte, co se v jednom okamžiku může stát a jaký to má potom následky ... Chvílema jsem u toho brečela smíchy. Super. 75%. ()
Kúzelná záležitosť. Jeden deň, v jednom byte...Nízkorozpočtový, ak neberieme v úvahu honoráre hviezd. Proste kto umí...a ja som sa skvelo bavila. ()
Scénář : Gérard Lauzier. Kamera : Robert Fraisse. Hudba : Murray Head. Yann Ducoudra ( Pierre Richard ) je známý smolař a popleta. Život mu navíc hrozně komplikují neomalení sousedé z vedlejšího bytu..... Lehce nadprůměrná situační komedie z vynikajícím Pierrem. ()
Na prostoru jednoho patra městského domu docela dost muziky. Bohužel mám obavy, že je to zároveň i labutí píseň Velkého Blondýna. ()
Bezproblémově koukatelná komedie o zabouchnutých dveřích, žárlivosti jako hrom, dvou pistolích a zapalovači. Pierre Richard jako plachý malíř působí mile, Richard Bohringer v některých momentech až děsivě a ženy krásné, takže ano, oddechovka na pohodu. ()
Po dlouhý čas celkem fajn zábava se sexy Emmanuelle Béártovou, démonickým Richardem Bohringerem a tradičně roztomilým Pierrem, I dveře se své role ujaly zodpovědně. Klasická divadelní komedie z jednoho domu, s příjemnou atmosférou, které jenom v poslední třetině už docela dojde dech, až na skvělý popis bydlení ve třech. Ale nejlepší je vysvětlování pistolí. Něco podobného už je známé z Růžového pantera, ale tady to vytvořilo v kombinaci s policajty, Pierrovým pomatem vysvětlováním, přerušováním ostatních a příchodem přítele skvělé číslo. ()
Já jsem si v tom všemožném zmatku ani pořádně neuvědomila, že se tahle francouzská komedie odehrává vlastně jen ve dvou sousedících bytech, protože šlo o pěknou jízdu okořeněnou živelností Pierra Richarda. Bavila jsem se tak, že moje bránice si bude muset vzít na chvilku dovolenou. Prostě povedená francouzská komedie, u které člověk zapomene na starosti okolního světa. ()
Co se zvládne natočit na jedné chodbě a ve dvou bytech, je až neuvěřitelné. Dokonala francouzská komedie, kterou jsem schopen shlédnout i několikrát do roka :o) ()