Všechno uvidíme

PROPÁSNEME PRVNÍ EJAKULACI! S tím pornem je to také těžké. Zobrazje jen "TO", zatímco erotické filmy se pokoušejí i o "umění" a "příběh." S tím já tedy nesouhlasím. Erotické filmy, tedy ty, které vysílá např. nova (a těch dalších je opravdu minimum), jsou stejně stupidní, jako porno, jen jejich tvůrci nemají dost kuráže, prostředků, možností, či co já vím čeho, aby nějaké to péčko natočili. A s filmy o natáčení filmů s erotikou je to podobné. Já osobně jsem se bál, aby snímek neszklouzl do vulgarity (i když je to těžké, pro někoho je i jen film o pornu vulgaritou), ale lákalo mě jméno scénáristy Francise Vebera, který mě ještě nikdy nezklamal. Nestalo se to ani tentokrát. Jeho některé současné filmy jsou i přes prvoplánovou komiku chvílemi velice hluboké, čehož se mi tady nedostalo, některé postavy byly spíše figurky, ale cením si toho, že byl film trefný (stačí jedna věta a řekne vám toho víc, než rozbor), směšný (při některých hláškách jsem se chechtal opravdu hlasitě) a nečekaně také dojemný (hlavně ve vztahu Francoise a Christine - výborná Miou-Miou.) Při takové kadenci člověk zapomene, že sleduje i film o morálce. Té umělecké neméně. Celkově shrnuto - příjemné překvapení, i přeze všechno, co jsem vypsal ze začátku. MYSLELA JSEM SI, ŽE TOČÍŠ PORNO, NE VAUDEVILLE! (10.12.2007)

Až jednou napíši scénář, tak bude pěkný, možná krásný a určitě hodně citlivý, ale protože budu toužit po jeho zfilmování, tak oslovím pornoproducenta Morlocka, jehož poskok Ploumenech z toho jistě vystřihne řádně výdělečný hardcore. Naštěstí nevlastním umělecké střevo a tak k prznění mého díla nemůže dojít, ale proměna překrásného Zrcadla duše v Pochvu byla poměrně zábavná, i když se Pierre Richard poměrně krotil a dával prostor k vyniknutí všem svým kolegům. Nejvíce mne však bavily pornofinty s nekonečně dlouho přicházející nahotinou z dáli či grupáčem ve tmě a samozřejmě rozhovor před pornokinem. (04.09.2013)

Škoda, že se hlavní hrdina nejmenuje Pierre Malaquet, mohlo by to v tom případě být vzdáleným, střízlivějším a vážnějším pokračováním filmu Roztržitý. Ale možná se právě tomu chtěli tvůrci vyhnout. Všechno uvidíme totiž není klasickou Richardovou komedií. On zde není šaškem. Spíš ti druzí se tak chovají (přesto nejsou ztřeštění). Perrin se snaží splnit si svůj sen. Zajistit, aby jeho vlastní existence měla smysl a to natočením filmu podle vlastního scénáře. Do cesty se mu staví nedostatek peněz, nepřízeň osudu i lidí. Přesto se nevzdává a snaží se svého cíle dosáhnout i za cenu pro něj nevýhodných kompromisů. Až si nakonec jednoho dne uvědomí, že to kvůli všem změnám, všem ústupkům už není jeho sen a že se na něm podílet vlastně vůbec nechce. Že jeho existence má smysl v podobě krásné milující ženy a budoucí rodiny s ní. Oproti obvyklému Richardovu i Veberovu komickému stylu je Všechno uvidíme hluboce lidský příběh. O naději a náhodě. Svým způsobem i přes všechnu smutnou komiku velice skutečný. (27.11.2008)

Jemný situační humor Francise Vebera. Hlavním hrdinou po léta broušený scénář přetavený bezohledným producentem v porno. Kamarád spoluscénárista o tom však neví a chystá se pěkný trapas. F.Perrin se za cenu úspěchu zaprodá a zradí kamarády i svou lásku Miou Miou. Najít ztracenou cestu zpět není snadné. Herci si film dokonale užívají, zřejmě dobře znají chování producentů. Dokonalá komedie, která zas až tak komedií není, protože nás vede i k úvaze nad prohnilostí tohoto světa a lidstva na něm žijícím. Chuťovka na nedělní odpoledne...85% (02.11.2014)

Za poslední dny je toto sedmý film s Pierrem Richardem co mám za sebou a tento stojí v mém žebříčku zatím na prvním místě. Opravdu se mi více líbí Pierre když tak nepřehrává, netřeští a je takový klidnější, přemýšlivější (alespoň trochu) a tady k tomu přidal i malinko té "své romantiky". Opravdu povedený snímek... - 23. 6. 2011 - 70% (24.06.2011)