Útěk bláznů
La Cavale des fous
Réžia:
Marco PicoKamera:
François LartigueHrajú:
Pierre Richard, Michel Piccoli, Dominique Pinon, Florence Pernel, Edith Scob, Yolande Moreau, François Hadji-Lazaro, Patrice Alexsandre, Marcel Gassouk (viac)Obsahy(1)
Bertrand Daumale je mondénní pařížský psychiatr. Jeho prominentním pacientem, kterému se Bertrand věnuje již celá léta, je profesor filosofie Toussaint zavřený na psychiatrické léčebně. Slavný profesor trpí maniodepresemi a sexuálními obsesemi. Nemůže zapomenout, jak našel svou ženu v náručí potetovaného barmana. Chybělo málo a místo v bláznici seděl slavný profesor ve vězení za vraždu své ženy. Jeho manželka sice škrcení přežila, ale nyní umírá a chce svého manžela naposledy vidět. Doufá, že jí odpustí. Bertrand přemluví svého přítele, ředitele ústavu, aby pustil Toussainta za jeho manželkou. V jejich společné cestě vidí příležitost, jak prověřit své sedmileté snažení a práce s Toussaintem. Cesta by pravděpodobně proběhla v klidu, kdyby profesor neměl svůj věrný stín. Jeden z pacientů kliniky, psychotický Angel nemůže bez Toussainta žít a tak není divu, že si nenechá tento výlet ujít. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (19)
Rozhodne nejde o pokračovanie v tradícii skvelých francúzskych komédií 60. a 70. rokov, výsledkom je nepodarená zvláštnosť, snažiaca sa presadiť aj tézy o psychicky chorých, ale strieľa až tak vedľa, že vo výsledku všetky existujúce predsudky potvrdzuje. Jedna zo scén vystihuje môj pocit z celku: pacient psychiatrie sa náhle zjaví ako jazdec rozbehnutého prázdneho detského kolotoča s umelohmotnými koníkmi uprostred noci. Dej tvorí putovanie dvoch ústavných chovancov (filozofa-násilníka a jeho slabomyseľného druha) pod dohľadom psychiatra-ľudomila, jeho mladej milenky francúzskou krajinou za posledným pomazaním. Znie to zvláštne? Iste a taký je aj zvyšok. Francúzi sú síce vyhlásení gurmáni, ale filmári by prípravu guľášu mali prenechať skôr kuchárom. ()
Slabulinkatý scénář je místy vytuněn celkem podnětnými dialogy nuticími k zamyšlení. Ale pár mírně nakousnutých filozofických otázek na téma psychiatrie a nemocí ducha z něj nemůže udělat alespoň průměrnou záležitost. Režie také nestojí za nic, nebohý Pinon byl odsouzen do role trapného šaška, který má prý evokovat psychopata. Něco tak hloupého si nezaslouží ani komentář. Richard je zde značně umírněný, tedy pro své fanoušky, zvyklé na jeho ztřeštěné komedie, zřejmě i dost nepřijatelný. Pro nás ostatní zůstane jen nevýrazným. Celý film táhne Piccoli, jehož je pro takový brak skutečně škoda a dost mě překvapuje, že nabídku vůbec přijal. Zřejmě si chtěl zahrát v komedii, dlužno dodat, že tato poloha mu velmi sedí a jako vždy byl výborný. Ale jeden herec film nedělá. ()
Mě ten film tedy rozhodně pobavil, scénář byl dbře napsaný a všichni herci sympatičtí. Pravda je, že bez Michela Piccoliho by film nebyl taková pecka, ale jeho profesor Toussain je nepřekonatelný - scény, kdy společně s Bertrandem navštěvuje svou umírající manželku nebo v klášterě rozhání jeptišky křikem, že je sám ďábel, zvedají u mě hodnocení tohoto filmu z původně zamýšlených 3 hvězdiček. ()
Výborný nápad, výteční herci (Richard s Olivovým dabingem hraje svůj standart, nicméně táhne to výborný Michel Piccoli), pár dobrých situací a sem tam nějaká hláška, jinak ale nic moc. Potenciál byl fakt velký, ale bohužel zůstal nevyužit a Útěk bláznů je sice jedna z těch zajímavějších Richardových komedií, ale zároveň také jedna z dlouhé řady těch průměrných. Nicméně tahle sice nenadchne, ale ani neurazí. Ale radši si pusťte nějakou jinou. 50 %. ()
Lidsky přívětivý film o výletu s lidmi, které my, co si říkáme normální, nazýváme blázny. Ústavní chovanci, skvěle zahraní Michelem Piccolim a Dominiquem Pinonem přivádějí psychiatra Pierra Richarda každou chvíli do prekérních situací. I když občas zazní vážný tón, nasmála jsem se těm jejich vylomeninám docela hodně. Půvabná Florence Pernel mužské trio příjemně doplňuje. ()
Reklama