To já ne, to on

Zdejší celkové hodnocení zcela odmítám a s chutí přecházím do hondotitelský minority. Pierre Richard na přelomu 80. let byl na vrcholu popularity, jeho filmy se vyznačovaly ztřeštěnou komikou a nápaditejma gagama, mnohdy se skvěle napsanejma dialogama, v nichž se často promítala sociální satira, to poslední v tomhle filmu nenajdeme, ale všechno ostatní už ano. Od začátku nás Pierre oblaží humorem automobilovým, sedacím, boxovacím, kadeřnickým, flirtovním a zabavovacím a když už měl Pierre pocit, že ti ve městě z hlediska vtipu nemá co nabídnout, přesune děj do Tuniska a série bláznivých příhod může začít, vebloud, autogramy, ponor v bazénu, pokec ve skříni, to všechno ze mě s přehledem udělalo sedící chechtací pytel. Ještě bych dodal, že hudba z filmu se zřejmě líbila nejen mně, ale i panu Davidu Holmesovi, když její základní kompozici zkopíroval do Dannyho parťáků 2. (24.11.2014)

Když se vtip nedaří, může to skončit takhle. Velbloud vtipnější Pierra, a scénář postavený na písku. Když se v letovisku objevil i skutečný Georges Vallier a kombinace přesáhla mezí, začalo mi to lézt krkem. Ženský ale obsadili pěkný, a ani erotika nechybí (je hezčí Marie-Christine Deshayes nebo Valérie Mairesse?). (01.12.2013)

Bázen, smoking, procházky....to se nedělá......TO TEDY NE! Pierre podruhé s Aldou Maccionem, tentokrát na písku. A na toho Nesmělého to určitě nemá, byť mám tento film taky docela v oblibě.  Moc schopností sice nemám, ale schopnost užít si blbinky s Pierrem určitě ano (:D) Že bych si šel shánět převlek falešného mnicha? Ale možná byla loni dodaná pětihvězda trochu extrém, i jako ryze fanouškovská.  Je to opět správná legrácka, fajn je i opakované zapojení Pierrovy první manželky Danielle Minazzoli, i letmé nahlédnutí do práce gagmanů (hlavně v podobě zasádní otázky: Mají to vědět předem nebo potom?) Je velká škoda, že s výsledkem  byl Pierre natolik nespokojený,  že na dlouhých 11 let zanevřel na režii. Jasný, naprosto se mezitím oddal skvělému světu Vebera, kde se dařilo a vznikaly nové skvosty .Ale místo všech těch Dvojčat a Švestek bych si určitě ještě  v osmdesátkách dál nějákou Pierrovu autorskou jízdu. Tohle je ale opravdu  trochu slabší Pierrův film než ty předtím a zjišťuji, že ho mám tak  rád hlavně kvůli tradičně skvělé hudbě Vladimira Cosmy a některým skvělým scénám ve spojovacím zábavném příběhu (byť to africké prostředí mě zrovna nějak netankuje), ale kvalita jednotlivých scének je malinko  kolísáva a některé věci jsou i trošku trapné (velblould a pit, závěrečný pobyt v zajetíí.) Rozpačitější momenty si vyzobavá asi hlaně  výrazná postava Aldovy milenky Valérie, která je občas otravná (hlavně v českém dabingu), ale postava natvrdlé fiflenky mi sama o sobě nepříjde jako špatný prvek a sem se i docela hodí.  No, musím si jako velký kluk ty  negativa i u takhle oblíbeného filmu přiznat.. Protože jinak nechybí tradiční fajnová atmosféra Pierrových filmů. A mimo ni se zde dají  najít i scény, které jsou vážně skvělé (smlouvání v kramě), na které ostatně v souvislosti s To nejsem já, to je on vzpomínám v první řadě a rád se k nim vracím. Největší masark je určitě oslava narozenin.:D     ♪Každěj člověk se má, když láska mu přeje, každěj člověk se má, když láska mu jde.  A nezapomeňte: Kdo říká negr, říká otrok. Snad se tedy alespoň Pierre konečně dozvěděl, jsi-li kluk nebo holka. A teď se jdu zmobilnit. (13.03.2022)

Identita zavalená kouzlem nechtěného, spouští turnaj/e/ příhod, (vý)hry point. Jako na zavolanou. Tiše opouští poušť, post neviditelné osoby. Nesleví. Vrhá se do výhně V.I.P., bez oázy soukromí. Pařížan, do kterého pere africké nebe, má perné dny. Lapač "výronů," kterému to pálí. Nápadník parádní zábavy pod palmami. Nepřeháním. (22.07.2022)

Filmy, které si Richard sám napsal i sám zrežíroval, mají pořád tytéž nedostatky: film nedrží pohromadě, protože příběh tu slouží jen k pospojování různých scének a gagů, zatímco ideálně by tomu mělo být naopak: vtipy by měly vycházet z příběhu. Režie je dost těžkopádná a situační komika dost omšelá. (05.03.2010)