Revival

Všechna (lokální) sláva není (polní) kráva. Právě naopak. Když se zadaří, může to být úspěch jako bejk. Pětičlenná hudební kapela Smoke takový úspěch v sedmdesátých letech zažila, než se rozpadla. V jejich případě to však nebyl rozpad s definitivní platností. Kapela a její členové, i když už jsou dnes jen čtyři, chtějí oprášit zašlou slávu a pokusit se o comeback s vidinou vyprodaných sálů, tedy pokud jde hlavně o jejich nenasytného manažera. Jde o to, že už je to dávno, co jejich hvězda zářila a pro svůj postoj, anglické texty a prosazování západní kultury byla pro socialismus nepohodlná a od té doby se změnily nejen hudební poměry v zemi, což členové vzkříšené kapely pocítí na vlastní kůži. O tom, jak se s obnovenou slávou vyrovnají po letech, a nejen o tom, vypráví další režijní počin poměrně plodné režisérky Alice Nellis, která je kritikou vnímána jako naděje pro český film, případně pro jeho novou tvůrčí vlnu, na které se už delší dobu veze. O neotřelý námět se postaral producent filmu Rudolf Biermann, ale postupem stopáže se ukázalo, jak je obtížné ho rozšířit na plochu celovečerního filmu. Množství pasáží slouží čistě pro vyplnění, které nic moc neřeší v rámci přímé osy příběhu. Navíc, jako velké úskalí se ukázalo, že jde o kapelu fiktivní, a tudíž její představitelé žádní hudebníci v reálu nejsou, s čestnou výjimkou slovenského folkového písničkáře Mariána Geišberga, který hrál zpěváka kapely. Ze zbylých tří členů, Karel Heřmánek, Boleslav Polívka a Josef Krobot, si lze stěží někoho z nich představit mimo filmovou fikci jako skutečného hudebníka. Přesto tihle vypelichanci tvořili fajn partu, jejíž autentičnost sice byla sporná, ale s podporou a obsazením hudebníka Vojty Dyka jako syna Polívky a dobře zachycené koncertní atmosféry, se jí nakonec přece jen nějakou měrou docílilo. Z režijního rukopisu je patrná originální vyváženost a neochvějná snaha zůstat spíše nezávislým tvůrcem vysokých, a pokud možno nepodbízivých kvalit a rozhodný krok směrem k independentnímu stylu nakonec režisérka udělala až v závěrečné napěchované třetině filmu. Nellis v podstatě potvrdila svůj status režisérky s vytříbenou schopností pracovat s kvalitními, a ne až tak poslední dobou na plátnech kin protěžovanými herci jako je Karel Heřmánek, který zřejmě v rámci účinkování v reklamě na mobilního operátora vyslyšel volání přírody, s již zmíněným autentickým Geišbergem, svým způsobem sexy Jenovéfou Bokovou, vynikající Zuzanou Bydžovskou, o nic méně vynikajícím Josefem Krobotem nebo netradičně obsazeným Richardem Genzerem, který si svého vypočítavého parchanta zahrál s gustem. Jen Bolek Polívka mně do role hudebníka, se svým nejistým přístupem ke kytaře, až tolik nezapadl. Režisérka zachovala to, co si u ní cením nejvíce, a sice že nejde se stereotypním proudem a porušuje stanovené trendy. Absolutní revival českého filmu se tímto odvážným počinem nekonal, ale s postaršími hudebníky Milanem, Vaškem, Otíkem a Karlem se blýská na lepší časy. Mé hodnocení: 60% (19.11.2013)

Herecká zostava sa zišla veľmi silná, sľubná, všetci sa snažia, ale výsledok je iba priemerne uspokojivý. Na pozretie fajn, ale film rýchlo vyšumí z hlavy a nedostaví sa ten uspokojivý pocit z dobrého filmu. Chápem, že nie je jednoduché zaujať českého a slovenského diváka domácim filmom, keď máte svetové filmy na dosah ruky, každý deň, navyše posledné roky úplne zadarmo. Prečo to ale v minulosti šlo? Kto nadviaže na zlaté časy československej kinematografie 60,70,80-tych rokov? A. Nellis to ustála, ale scenár nebol ničím výnimočný, dej bol čitateľný, bez zvratov a prekvapení, za to však plný kecov o drogách, sexe a umieraní..."Všetci umrieme", čo je svätá pravda, ale kým sa tak stane, chcem vidieť zopár naozaj kvalitných českých a slovenských filmov. 60%. (14.09.2016)

Nejhorší na tom celém je, že Češi (a Češky) už prostě jinak a jiné filmy točit neumí, takže mi takřka jakýkoliv požitek z Revivalu pokazil fakt, že jsem byl vždy minimálně o minutu popředu a film jsem si mohl sám odvykládat, aniž bych ho viděl. Tak hrozně čitelné a předvídatelné to bylo. Tyhle nefunkční katarzní rádobykomedie už se pomalu stávají jakýmsi pozemským božím trestem. Ač jsou tam některé postavy příjemné a někoho, kdo ve svém životě stál s nástrojem v ruce na pódiu alespoň jednou, to bude hřát a bude tu zápletku cítit a vnímat trošku inzenzivněji, než ostatní, vlastně za jediné nejzářivější body celého filmu vidím skvělou Jenovéfu Bokovou (zdá se, že otec Bok založil dobrý chov) a samotná vystoupení filmové kapely. I když, co by asi o Smoke napsali Hudební masakry? Jinak je to prostě klasická česká dramaticky komediální křeč, kterou nezachraňuje ani herecké obsazení. (26.03.2014)

Díky za to, že alespoň jedna režisérka z mnoha lidí tohoto řemesla se pustila do žánru tak choulostivého, jako je v dnešní době (chytrá) česká komedie. Musím říci, že se to povedlo, po herecké stránce je lahoda sledovat tyhle staré pardály v takových nahláškovaných rolích. Dokonce i u pana Genzera byla slušná snaha o herectví. Jediné co mě trošku mrzelo, že si tvůrci nedali práci s českými texty, kterými by domazlili soundtrack. Nehledě na to, že jim také měl někdo vysvětlit rozdíl mezi slovem Revival a Comeback. Jinak veliká spokojenost, kdo se chce dobře pobavit (i když, přeci jen troška té dramatiky tam stále je, bez ní to zkrátka v posledních 20 letech nejde) vřele doporučuji. (16.07.2013)

Celkem příjemná komedie od Alice Nellis, která mi svým konceptem přišla mnohem jednodušší než její dřívější filmy. Tohle je méně artové, ale zase pro širší diváckou obec. Námět je originální a věřím, že nejeden comeback pohasínající hvězdy či dokonce celého bandu mohl začít stejně jako zde regulérním podnikatelským záměrem. Vždyť i v umění jde o prachy až na prvním místě. V cizině u takto slavných kapel jsou problémy s comebacky spíše z důvodu nechtění či úmrtí některého ze členů. To jen u nás to mohou být existenční důvody .-) !!! S nasazenou čtyřkou jsem neměl problém, dominoval v ní hlavně Geišberg svým naturálním projevem. Krobot standardně nezklamal a citárové Ach synku synku jako zvonění na mobil mně dostalo :-)) ,,Oprášené'' hity ze seventies měly celkem zvuk a působily přirozeně. Vzpomněl jsem si při tom na The Rutles (1978) :-)))) Jak asi i tam tvůrci zápasili s ,,hity''. Necelé dvě hoďky vám v poklidu bez nudy utečou, ale stejně jako se vám ihned vytratí popěvky The Smoke, vytratí se i tenhle film. Tři brka . * * * (13.01.2014)