Revival

Ok, nejsem sice vyloženě fanda Alice Nellis, ale její tvorba velmi pomáhá současnému českému filmu nabídnout cosi jiného, takže jen více a jen houšť - ať se pouští do těch svých experimentů. V Ene bene a ve Výletu to bylo ještě velmi Papouškovské tlačení na pilu, v Tajnostech jsem se už naladila na její vlnu, Mamas & Papas byli příliš subjektivní, v Perfect Days jsme všichni zůstali při zemi, ale nepropadli jsme se ke kýči a nyní Revival si pohrává zase s trochu jiným žánrem. Čili ano, sice nemám záchvat štěstí pokaždé, když má výstup Krobot, ale všechny ty etudky zasloužilých Polívků a Heřmánků mi udělali velkou radost. #LFŠ (19.08.2014)

Tady se zjevně zase točilo podle první verze scénáře, kde sice byly položené ucházející základy, ale chtělo to ještě pár verzí, ve kterých by se jednotlivé postavy a scény vyladily do zajímavějšího/dramatičtějšího/zábavnějšího tvaru a dopsaly se vtipy, které tu těžce absentují. A z těch čtyř jsem toho bývalého muzikanta věřil jen Geišbergovi (který dostal nejvděčnější roli). (11.12.2023)

Karlovarské premiéry jsou trochu problematické. V té atmosféře spousta filmů vyjde mnohem lépe, než by si skutečně zasloužila, tak jako to třeba bylo minulý rok s Polski Film. Ale Revival má výhodu v tom, že si na nic nehraje. Tudíž po dlouhé době zase vtipná česká komedie, za kterou se nemusíme stydět. Až na ten product placement... To, že máme jezdit ve Fiatu, chodit do Sasazu a jíst v Panerii je nám cpaný v každé druhé scéně. (KVIFF2013) (05.07.2013)

Tomu, že se postava Karla Heřmánka nechává navádět od slizkého manažera, kvůli penězům a vlastní sobeckosti lže svým kamarádům a prostě se chová jako prvotřídní zmetek, jsem se smát nechtěl a taky jsem se nesmál. Bohužel mám neodbytný pocit, že scénář počítal s tím, že právě tyto okamžiky s nacvičováním pádu do kómatu, lhaním a tak dále budou k popukání a že Heřmánkův klávesista bude vlastně sympaťák. Není. Nebýt Boleslava Polívky a Miroslava Krobota, kteří se ukázali být vynikající dvojicí, chyběla by Revivalu veškerá lidskost, nostalgická slza ze vzpomínání po starých černobílých časech, zkrátka to, nač jsem čekal nejvíce. Jinak je film bohužel jedna velká reklama, přičemž asi nejvíce propaguje Vojtěcha Dyka a jeho kapelu, tedy něco, co propagaci vůbec nepotřebuje. Doopravdy vtipných míst příliš není (a když, mají je na svědomí Polívka s Krobotem), postava slepého bubeníka je vyloženě na ránu a Zuzana Bydžovská to s parafrází Yoko Ono také docela přehání (o její poslední scéně se raději ani nezmiňuji). Dvě a půl hvězdy, průměr se vším všudy. Celkem škoda. A nejlepší hláška (Bolka Polívky) byla: "Já bych na nás nešel." (15.08.2013)

Jedna věc je, že mi film přišel na komedii málo vtipný a jeho humor nevkusný (kalhotky, sranda ze slepce) a že se mi protiví jím propagovaný kult aktivního mládí, zploštění podzimu života na kafrání o smrti a uměleckého úspěchu na počet prodaných lístků. Nemluvě o rádoby kritice bulvárních praktik, z nichž film licoměrně těží ve svém marketingu i v zápletce, případně o předstírání apolitičnosti popíráním spojitosti mezi filmovou kapelou a disentem (který je ve filmu mimoděk a bez špetky soudnosti prezentován jako jakýsi intelektuální bonus k životu za normalizace). Druhá, podstatnější věc je, že Revival selhává na základní rovině výstavby příběhu. Vyprávěcí vzorec návratu na výsluní nejenže není uspokojivě naplněn (Smoke samotní se de facto nestávají znovu slavnými, za jekot vděčí mladší kapele). Podružný jako kdyby byl jakýkoli vývoj. Syžet nezatajuje důležité informace, nevytváří napětí, ve fabuli chybí vážnější konflikty. Jde jen o zveličování drobných lží. Délka záběrů, resp. scén neodpovídá množství nosných informací, které se z nich dozvíme, a přispívá k nekomediálně pomalému tempu vyprávění. (Trapné vychvalování konkrétní značky automobilu vážně nepovažuji za nosnou informaci, ať pro příběh nebo pro charakterizaci postav.) Všechny pseudoproblémy, vyplývající pouze z neschopnosti postav říct si pravdu (ve lhaní se pokračuje i poté, co k tomu už není žádný důvod), se vyřeší příliš rychle a snadno. Ze čtveřice hrdinů prodělá charakterovou proměnu jediný, a to za pět minut dvanáct, aniž by k ní dlouhodobě směřoval. Důsledně neinvenční režie na úrovni českého televizního seriálu ponechává veškeré „dělání humoru“ na hercích, kteří neprojevují snahu odehrát více než běžný standard a vtipní zřejmě mají být pouhou svou přítomností, případně tím, že významně mlčí (Krobot) nebo říkají slova jako „piča“ (Geišberg). Revival je špatně odvyprávěným, stereotypy prolezlým a neoriginálním filmem, kvalitativně na úrovni předchozího počinu Alice Nellis, s kterým jej pojí také nestydatá vykalkulovanost (kombinace banálního schématu, známých tváří a podbízivých songů). Poledňáková, Vejdělek, Nellis - to od nynějška definitivně není test typu „Co nepatří do řady?“, ale trpká pravda. 35% (08.07.2013)