Čierny Tulipán

Po Fanfánovi Tulipánovi jsem si pustil i další vzpomínku na mládí, tentokrát Černého Tulipána z roku 1964. Přiznám se, že jsem si jej vůbec nepamatoval a rovnou i dodám, že i teď se mi líbil nejméně. Myslím v porovnání s Fanfánem a Cartouchem. Pořád jde o dobrý film, který vás přenese do kouzelné Francie za tradičním dobrodružstvím jednoho … vlastně rovnou dvou hrdinů. Alain Delon si tady střihl dvojroli. Opět ale musím dodat, že Jean-Paul Belmondo i Gérard Philip se mi líbili více. Alain Delon je jistě výborný herec, do podobné role se mi ovšem nehodí. Jeho občas zasmušilý výraz je vhodnější spíš pro Dva muže ve městě, než na podobného hrdinu. Možná mi taky nesedly zrychlené šermovačky. Možná mi chybělo více humoru, Černý Tulipán často hraje na vážnější notu. Taky mi chyběla postava Noëla Roqueverta a klasická složka s armádou. :-) Jak jsem psal, je to dobrý film. Nicméně pokud si můžu vybrat, volím ze dvou Tulipánů raději Fanfána. (15.11.2023)

Nádherné historické dobrodružství z krásných časů (filmografických a v podstatě i historických). Alain Delon je ve své dvojroli naprosto fantastický. Akce, vtip, romantika, výprava, všechno tu je, všechno funguje. Černý tulipán je jedna z nejlepších žánrových věcí vůbec a k předloze mého oblíbeného Alexandra Dumase se rozhodně časem taky dostanu. Doporučuji všema deseti! 85%. (11.12.2021)

S knížečkou Alexandra Dumase to sice nemá nic společného, protože ta líčí románek mezi nespravedlivě odsouzeným pěstitelem tulipánů a dcerou žalářníka, na druhou stranu jde o důstojného reprezentanta francouzských "blockbusterů" - trocha šermu, trocha nadsázky, trocha romantiky, trocha humoru, trocha národní hrdosti, a to vše s Delonem v nejlepší formě. Není to žádne veledílo, u nás je populární hlavně proto, že se k nám za socialismu nedostávala ta každoroční sériová produkce stereotypních dobrodružství, ale přesto potěší i po vícerém shlédnutí. (14.06.2011)

Nezapomenutelná role Alaina Delona. Bez nostalgie by možná některý humor a akce tolik nefungovaly, ale i tak to je po půl století skvělé dílo. Autor předlohy - Dumas. Pěkné ženy a pro ženy neodolatelný Delon. Je to vtipné, slušné jsou i šermířské souboje a na rok početí bych čekal větší obtíže se zobrazením dvojrole. Po možná dvaceti letech, co jsem film viděl naposledy, jsem se divil, že mi v paměti kromě závěru nejvíce utkvěla scéna, kde se snad deset minut pěkně tlachá a potom přijde na řadu prozrazení starého rodinného výpadu. Moc hezké. (31.12.2014)

Francouzi prostě vážně umějí natočit nejen výborný historický film, ale i značně odlehčenou nadsázku zarámovanou do zásadních událostí vlastních dějin. Na rozdíl od jiných mě tady neruší to lehké nakročení k revoluci (ve stylu hlášek: "Vy hlupáku, kdyby nebylo Černého tulipána, nemusela padnout Bastila."). Alain Delon je tu ve vrcholné fyzické formě (jakože dobře vypadá), zatímco herecky jenom tak divně odstíní odlišné charaktery dvou bratrů. Podle mě byly nešťastně zvoleny i jeho (jejich) partnerky, dobově snad slavná Dawn Addams plus u nás prakticky neznámá španělská hvězda Laura Valenzuela. Jako v mnoha jiných filmech tu aristokracie a vedení armády vychází v hodně karikaturním provedení - Akim Tamiroff jako markýz de Vignolle, Robert Manuel coby princ de Grasillach, nijak na škodu to ale není. Páč je to dobrodružství, romantika, šermovačky, to vše v půvabných španělských exteriérech (proč vlastně španělských?) a jede to bez možnosti vydechnutí od začátku do konce. (25.02.2012)