Samuraj

Povedená kriminálka, kterou tahne cool Alain Delon v roli nájemného zabijáka. Jeho uhrančivý pohled a baloňák jsou dvě věci, které mi z filmu nejvíce utkví v hlavě společně s perfektní naháněcí scénou z metra. Francouzské kriminálky mám velmi rád a v detektivním žánru patří mezi to nejlepší (obvzláště od 60. do 80. let). Za pochvalu stojí hlavě atmosféra, která je budována pečlivě a plně mne pohltila a nedopřála mi se od snímku odpoutat. Zatím vše jen chválím, ale pátou hvězdičku mi brání dát značné, řekl bych, až do očí bijící nelogičnosti. Hlavně jsem nepochopil, proč se po vraždě nezbavil baloňáku :). Každopádně další z řady brilantních francouzských kriminálek, která stojí za zkouknutí....... (21.08.2008)

Osamělost nájemného vraha vylíčená ve všech odstínech šedi. Alain Delon se pro tyhle chladnokrevné typy snad narodil. Jean-Pierre Melville rozehrál několik dlouhých napínavých sekvencí, ať už se odehrávají na policejní stanici či při sledovačce v metru. Výborné francouzské krimidrama s působivou atmosférou. (03.01.2016)

Režisér Melville prý hledal černobílou náladu v barevném filmu, a to se mu skutečně podařilo. Vizuálně působivý snímek, špinavě krásný, s magickou noir hudbou a povedeným koncem. Rozhodoval jsem se mezi 3 a 4 hvězdami, ale nakonec mi asi opravdu vadí všechny ty nelogičnosti, co už vypsal Monolog, a navrch tyto další: Jak policie dospěla k zadržení všech podezřelých mužů? To sebrali všechny muže v Paříži, co měli na sobě baloňák? A nestačilo by tedy, kdyby si Jef Costello baloňák prostě sundal? A dále - když je Jef a jeho milenka na křížovém výslechu, nestačilo by pár dobře mířených otázek (např. jakou barvu mělo spodní prádlo ženy), aby byl odhalen jejich komplot? Proč si u výslechu policie počíná tak amatérsky? Ano, chápu, že Samuraj nemá být posuzován jako klasická detektivka, ale spíš jako artová studie samoty. Přesto nelogičnosti v ději vadí, protože film činí nevěrohodným. A pokud ho bereme jako pouhou studii samoty, tak je to příliš dlouhé, monotónní, stále stejně chladné, bez náboje… Člověk si z toho nakonec vezme jen onen pár svítivě modrých očí. Což mi ale za dvě hodiny připadá trochu málo. (06.02.2016)

Uznávam, film má svoj osobitý štýl, či je to ale dobre, to už je druhá otázka. Pokiaľ Melvillovým hlavným cieľom bolo filmovo vystihnúť nudu, samotu a prázdnotu hlavného hrdinu, tak si myslím, že sa mu to podarilo tak dokonale, že sa to dokonca prenieslo aj do mojich pocitov voči filmu samotnému. Navyše myšlienka spodobnenia so samurajským kódexom cti dodala tejto téme pekný glanc. Ale čo z toho, keď spôsob akým to bolo podané divákovi by sa dal opísať iba jediným slovom - nuda, ale príšerná. Nudilo ma tu úplne všetko. Od šedivej réžie, cez extrémne tiché scénky, v ktorých sa často nehovorilo aj dlhé minúty (pritom ani obraz toho veľa neponúkol), až po samotnú postavu Jefa Costella (A. Delon), ktorý si po celý čas vystačil iba s jediným neutrálnym výrazom na tvári, baloňáčikom (neskôr kabát), klobúkom a prechádzkami s rukami vo vreckách rýchlosťou naspeedovaného Clúnyho (čiže vychádzková chôdza). Sem tam niečo povedal, sem tam si dal rukavice... to všetko s výrazom ako keby mu práve do tváre vstrekli botulotoxín. Až na jednu scénu bitky s protivníkom tu hlavná postava nepredviedla zhola nič. No proste v každom smere nuda, nuda, nuda... 50/100 (20.05.2016)

Čtyři hvězdy dávám hlavně díky stylovosti filmu a taky díky tomu, že ne že mně nevadí nezodpovězené otázky, já takové filmy mám přímo rád. Minimalistický Delon je ve svým apartním klobouku a bílém baloňáku chladný jako kámen, jeho support, speciálně ten dámský, je patřičně sexy, no nebýt nejasného zakončení, žehral bych na stojaté tempo. Celé by to od něj byla dokonalá bouda, kdyby tu mulatku chtěl opravdu oddělat, ale takto jest ten prázdný revolver oříškem, který si vysvětluju názvem fimu. . 75% (11.07.2014)