The Captive

Film, který zmrazil Niagarské vodopády. Zbytečně vypravěčsky překombinované, zakleté v pomateném pendlování mezi minulostí a současností. A kdo ví, jestli tam náhodou nebyly i flashforwardy! Prostě jen další mdlý thriller, ve kterém k sobě padouch láká hlavního hrdinu skrze cestičku z vánočních stromků: cože? Nevěřil jsem tomu slovo. (12.12.2016)

Krásně tady můžeme porovnat práci Egoyana a Denise Villeneueva. Nedotažený scénář, který nabízí sice spoustu zajímavých scén a dialogových pasáží, ale prapodivně přeskakuje v časových rovinách a neumožňuje divákovi improvizovat a domýšlet, ani však listovat v bujarém obsahu, jelikož je nepřehledný. A bohužel zároveň není ani z poloviny tak atmosferický (chybí práce s kamerou, hudbou, nasvícením) jako Zmizení, což je element, který tvořil v o rok starším počinu 50 procent úspěchu. Celkově vzato tedy Captive o třídu horší, stále však slušná filmařina. Nejvíc potěší opět expresivní Reynolds, který se do těhle rolí prostě umí položit. (04.10.2015)

Přešel bych, že Atom skoky na časové ose hodlal diváka rozložit na atomy (zřejmě měl strach, že by chronologická posloupnost přinesla banalitu) i laciný závěr bez emočního účinku, ovšem způsob vedení policejního vyšetřování ze mě udělal idiota a to já i přes působivě zasněžené Ontario nerad. Chcete mi namluvit, že policie nebude monitorovat návštěvy u vězněného pedofila, jenž byl zatknut v souvislosti s případem? Chcete mi říct, že se stovek svědků z charitativního večírku nikdo neptá, kdo s jeho hlavní hvězdou ten večer seděl u stolu? A že si tyto informace pak nedá dohromady? Co to bylo? Díl Policie Modrava? Škoda, první film s Reynoldsem, kdy mi nececkal krev jak Lestat a musí jej zkazit jiné okolnosti. Holt co se týká mizení, není Kanaďan jako Kanaďan.. (15.10.2015)

Príšerný film. V prvom rade je nepochopiteľný. Ani po hodine som sa neorientoval v deji, ktorý divoko skáče naprieč rokmi. Tieto scény však nie sú oddelené žiadnym titulkom á la „o 8 rokov neskôr“/„pred 8. rokmi“ (a orientovať sa nedá ani pomocou prírody či hercov, nakoľko všetko vyzerá stále rovnako). V druhom rade je film chladný; aj tých pár scén, ktoré mohli divákom zatriasť, nakrúca režisér neosobne, nudne a nezaujímavo (prvé stretnutie po rokoch). V treťom rade, herci sú o ničom. V štvrtom rade - tony WTF (stromčeky). Zlaté Zmiznutie s Gyllenhaalom. (26.12.2016)

V momentu únosu mimo obraz použil Egoyan úplně stejný záběr jako Villeneuve v o rok dřívějších Prisoners. Jinak se ale vydává jiným směrem, padouchy i zákulisí s unešenou obětí nám ukazuje hned od začátku, průběžně s představováním hlavních postav. Chronologické rozházení některých událostí dělá sledování filmu zajímavým. Jasno začnete mít až po pár desítkách minut. Následně dojde na působivě mrazivé scény i slušně vyobrazené záporáky, ze kterých naskakuje husina. Slušný, ne úplně typický příspěvek do skupiny podobných žánrovek. (26.03.2020)