Poviedka o policajtovi

Skvělé a osvědčené duo Delon/Deray tentokrát doplněné neméně skvělým Jeanem-Louisem Trintignatem. Jeho chladně zabijácký Buisson je velice charismatický. Zabiják se slabostí pro Edith Piaf. Scéna u klavíru před jeho zatčením je téměř dojemná. Delonův Bornich je jeden z jeho nejlepších "fliců", co kdy hrál. Polda lidumil. Typicky odměřený, ale "člověkovitě" barvitý, sympaticky normální jedinec sem tam i ztrácející nervy. Konečně! A Delon je v této roli bravurně přirozený. Dokonale zpracovaná a působivě natočená skutečnost čtyřicátých let. Atmosféra téměř hmatatelná. Minimum hudby, což povídce jen prospívá, i když si svého oblíbeného Bollinga moc neužiju. Vrkám spokojeností, téměř blahem. (12.09.2011)

....tradiční, ale solidně udělaný...dobře zvládnutý retro...docela komplexně postižená doba, prostředí a jeho sociální struktura, zázemí policie atd.... ukecaný, ale Deray to umí rytmizovat hereckou akcí a výstavbou situací...výborný Delon...dobře vypadá, charisma až na strop... blablabla... ale hlavně tu postavu umí výborně odstínit...neni to jenom taková ta chlapácká póza...má tam velice pestrý rejstřík jemných gest a výrazů...dík tomu působí ta postava životně...výborný záporák Trintignant...závěr to pěkně zacyklí a nechá vyznít jako celek... (17.09.2011)

Musím říct, že to ani není moc Thriller, ale okamžiky s hercem Trintignantem, jsou opravdu mrazivé. Delon zde hrál komisaře,který se nedá vyvézt z míry. Filmy s Delonem jsou většinou chladné a zdlouhavé, ale u tohoto filmu jsem se velice bavil - vše bylo takové klidné a rozumné. Příjemné překvapení. (17.08.2008)

Ve stylu filmů Sergia Leoneho - muži poznamenaní smrtí, muži se smrtí v očích, muži se zbraní. Ženy jsou pro ně se svou oddaností jen dekorativní přívěšek (jak říká Bornichovo děvče v závěru o Buissonovi: má krásné oči - to už známe z Leonových ikonických širokouhlých záběrů). Deray vytváří po celý film pomocí barevného tónování odraz chladu jejich duší - vždy dokonale sladěná barevná kompozice, strohá a chladná, vyjadřuje ledově přitažlivou osudovost smrti - a pomalu a pečlivě inscenuje každou vraždu, přičemž klade důraz na moment, kdy práskač (ať už skutečný, nebo zdánlivý) uvidí před svýma očima smrt. (06.06.2009)

Túto vynikajúcu francúzsku kriminálku som už videl mnohokrát, ale pred napísaním komentára som si ju doprial ešte raz. Keďže ju poznám naspamäť nemohla ma ničím prekvapiť. A predsa. Nikdy predtým mi tak neprekážal uškriekaný Abrhámov hlas pri dabovaní Delona, ako teraz a nikdy predtým mi toľko neprekážala tak hlúpo vyjadrená vďaka tabakovým koncernom za poskytnutú dotáciu. Možno by bolo zaujímavé spočítať koľko minút bol Delon na plátne bez cigarety. Veď tento film by mohli premietať aj pri odvykacích kúrach. Najväčšiu pochvalu si samozrejme zaslúži Jean-Louis Tritignant bez ktorého by to bol iný film. (08.10.2012)