Doucement les basses
L'uomo di Saint-Michel
Easy Down There!
Réžia:
Jacques DerayKamera:
Jean-Jacques TarbèsHudba:
Claude BollingHrajú:
Alain Delon, Paul Meurisse, Nathalie Delon, Julien Guiomar, Paul Préboist, Lionel Vitrant, Philippe Castelli, Carlo Nell, Georges Guéret, Gilbert Servien (viac)Obsahy(2)
Raději sutanu než chtivou ženu... Jediné, co Simona zajímá, je duchovní rozjímání a služba Bohu. Na ženy chce úplně zapomenout, zejména na svou manželku, která zemřela. Ale najednou se v kostele objeví muž, který tvrdí, že jeho žena žije a on je jejím manželem. Simon je rozpolcen, vstoupil do kněžského řádu a teď se cítí být vydírán. Chce se snad jeho „mrtvá“ žena k němu vrátit? Alain Delon komedii Hlavně v klidu! sám produkoval a samozřejmě se obsadil do hlavní role. (Česká televize)
(viac)Recenzie (19)
Zcela průměrná francouzská komedie z prostředí přímořské venkovské farnosti založená na prapodivné a nevěrohodné báchorce. Delon je v roli komediálního kněze zcela toporný, beznadějný a křečovitý. Místy až ztřeštěné scény střídá patetická až zádušní duchovní hudba. Bohužel v tom nevidím nic příjemného, ani scénář. A to ještě velmi nevhodně zvolený dabing České televize a nedivím, se že tento film není ani moc vysílán. Koukatelnost toho snímku drží snad jen režie J. Deraye, který dává filmu alespoň tu "filmovost" ()
Můj ty svatý Vatikáne. Zvaž můj úřad. Vrátila se. Bezbožná. Nebožka - choť. Ochotná Siréna, s atributy vamp. Zamlží nejeden žalm. Já, její maják na cestě. Argonaut, s vlastnostmi Othella. Kvůli ní. Roztrhám roucha celibát. Pohleď. Namísto k lidu. Zrak upírám. K oltáři. Se ženu. Nevážně. K odvážnému Amorovu kroku. Posvětit "staronový" stav. ()
Tak tohle nemělo chybu. Alain Delon v komedii je tak trošku vzácný úkaz, ale tady mě neskutečně bavili, především jeho vnitřní nebo i vnější monology. Chlapík, který se stáhne po umrtí své ženy do kláštera, aby velmi záhy zjistil, že jeho mrtvá žena není až tak mrtvá a usmyslela si, že svého Alánka chce zpět a nějak jí nevadilo, že je vdaná za nějakýho bambulku. Alaina všechny tyhle informace hodně rozloží a tak jednu chvíli před ženou utíká, v jiný kvůli ní rozmlátí celej bar a v jiný rozjímá s církevním otcem "Mají ženy duši, otče?" "o tom nechali kněží hlasovat a vyhrálo, že ano." "aha" "ale bylo to těsné 302 pro a 300 proti." "takže stačily dva hlasy a byly zvířata? " "ano" "a nemohlo by se hlasovat ještě jednou". Prostě pompézní dialogy a krásně komický náhled do chlapovi duše ze kteoru cvičí ženská. Navíc Alain a jeho ex v hlavní roli maj mají mezi sebou neskutečnou jiskru a něco mě říká že se vysloveně protlemili natáčecíma pauzama. ()
Pozor, KOMEDIE! A Delon si to sám produkuje. Kdo sleduje mou stopu AD, už jistě zbystřil. Krimi s AD jako producentem jsou poněkud nabubřelé, ale tenhle film všechny příkoří proti kladným hrdinům hravě překoná. Co na to říká církev, nevíme, ale může to být to jediné, co se dá na filmu označit jako drama. Delonovi komediální hrana nesedí, je to teatrální až hrůza. Nathalie se postupně klube do stále svůdnější ženy (myšleno v tomto filmu). ()
Byla by to podprůměrná ne/komedie, kde Delon jezdí na mopedu v dlouhých záběrech po mořské pláži (bez zjevného důvodu) a věřící na něj dlouze tupě čučí, když dostává různě odstupňované hysterické záchvaty na kazatelně. Případně se pere s námořníky ve stylu Buda Spencera a Terence Hilla. K smíchu nebyla jediná scéna. Co však hodnocení ještě srazilo, byl příběh. Delon svou bývalou manželku fackuje, nadává jí, různě jí vyhrožuje, její současný manžel se chlubí tím, jak nakopal několika holkám, které pásl, některým vypálil za „zlobení“ cejch…. A bývalá žena Delona stále miluje, vše dělá jen pro něj, aniž on by projevil jediný náznak jiného citu než žárlivosti a jiného chování než brutality. V dramatu by to možná prošlo, ale v jakože komedii? Ani omylem! SHRNUTÍ: Nuda u násilí vydávaného za legraci. ()
Reklama