Colette

Při sledování tohoto filmu, jsem si chvílemi připadal, jako ve zlém snu. Několikrát jsem se musel píchnout špendlíkem, jestli se mi to opravdu nezdá a ono nezdálo. Tak strašně nevěrohodný film jsem už hodně dlouho neviděl. Přes totálně trapný začátek,(teď myslím, jak vypadalo USA), znázornění koncentračního táboru, rádoby dojemný příběh a totálně zpackaný konec. Tohle vše by snad mohlo tvořit nějakou nenáročnou televizní inscenaci, ale ne film, který byť má silný příběh, je natočen velmi amatérsky a podprůměrně. (26.01.2015)

Cieslar chce nominaci na Oscara? Mezinárodní obsazení, angličtina, holokaust, láska, dobro vs zlo, pravda vs lež.... Ó jak dojemné! Ve skutečnosti vrcholný kýč a parazitování na holokaustu - nebojím se říct přímo využití holokaustu pro komerční účely. Někdo mluví i o citovém vydírání, ale to by tam nějaké city musely nejprve být. Film obsahuje pouze tragicky nepřesvědčivou love story se spoustu vzletných a patetických slov, které se mnou (a to jsem docela citlivá duše) neudělaly naprosto nic; žádné emoce, jen klišé kupící se do monstrózního počtu. Colette je první film o holokaustu, u kterého mi bylo skoro jedno, že esesák zastřelí náhodného vězně, že hlavním hrdinům permanentně hrozí smrt, že komínem mizí životy statisíců lidí. Je to inženýrsky chladné a prázdné hraní si na Velký Film o Velkém Tématu s Hlubokou Myšlenkou a Silnými Emocemi... Hraní si... A přesně tohle je na celém filmu to nejhorší - rozmělňuje téma Osvětimi do tezovitého učebnicového ležáku infikovaného syndromem Babičky (každý zná, nikdo nečetl). Po filmech jako je tento bude také každý "znát" Osvětim, ale jen jako jakýsi tábor z jedné špatné pohádky... Lustig v závěru života rozmělňoval svoje dílo do až nedůstojné podoby, Cieslar je zase autorem takových "skvostů" jako Duše jako kaviár, Krev zmizelého či Láska je láska - mohl jsem tedy čekat od tohoto filmu něco jiného? Dobře mi tak... (14.09.2013)

Jiří Mádl jako herec utáhne skoro cokoliv. Dalším plusem je kamera Marka Jíchy. Jenže na druhé straně vůbec nevychází orámování příběhu z roku 1973 a nepovedený je český dabing. Navíc nedává smysl. Zmizela s ním veškerá pozitiva mezinárodního castingu, protože najednou to vypadá, že v Birkenau si všichni vzájemně rozuměli (proč se tedy Mádl vlastně chtěl učit francouzsky?) a ke komunikačním problémům tam vůbec nedocházelo. Takže tu máme jen další milostné drama z koncentráku, které má místy bohužel solidně nakročeno do kategorie „ušlechtilá nuda“. (25.01.2015)

Několik důvodů, proč se mi to nelíbilo: 1) Dabing! Nevadí, že film byl natočen anglicky a až posléze dodabován, ale jak! Odfláklost je vidět hlavně na začátku ve scénách z Ameriky, kdy zvuk viditelně nejde hercům do pusy. Většinu německých postav mluví naši "vyhlášení" dabéři typu Svatopluk Schuller.__2) Čeština a slovenština tam, kde se zjevně mluvilo německy! I to by bylo ok, ale postavy do toho neustále melou i německé výrazy, asi aby se tomu dodal punc echt deutschland!__3) Milostná linka! Věrohodnost zamilovanosti dvou hlavních postav je asi taková, jako kdybyste se autem v devadesátce prohnali kolem neznámé prodavačky melounů na krajnici, večer se do její vesnice vrátili a rovnou jí vyznali oddanost až za hrob.__4) Škoda velké výpravnosti = nákladnosti, inspirace Schindlerovým seznamem je příliš očividná a v charakterech postav přerůstá až v plagiátorství.__ 5) Všechno povedené sráží trapná milostná romance a až obsesní snaha ukázat všechno až do konce, za každou cenu šokovat a znechutit diváka.__6) Aspoň by si to zasloužilo originální soundtrack, to věčné omílání Strausse a dalších klasiků už nudí. (23.02.2014)

Arnoštu Lustigovi posílám do nebe za námět pět hvězdiček, tohle je téma, které se musí stále dokola připomínat, Milanu Cieslarovi za filmové ztvárnění ale někam do koprodukčního očistce slabé tři hvězdy. Patos, ždímání emocí, tezovitost, rozmělnění tématu ve filmu, který by měl člověkem otřást?! WTF?! Navíc je to celé tak nějak koprodukčně chladné, zmanufakturované, naprosto chybí syrovost, opravdovost, dokonce i zaujetí, expresivní scény nemají skutečnou sílu a vlastně mi bylo jedno, co tam ti zlí esesáci chudákům židům dělají...a tak by to určitě nemělo být! Je jasné, že Colette z podstaty věci nemůže být dalším Schindlerovým seznamem, nebo Pianistou, ale ona není ani novodobou Ditou Saxovou či Modlitbou pro Kateřinu Horovitzovou, natož Démanty noci...je to jen průměrný humanistický film... PS: Ty české postsynchrony, to byla skutečná hrůza... (24.01.2015)