Colette

U filmu Colette mi chybí příběh. Jakýkoli. Nestačí mi totiž náznaky vztahu a prostředí koncentračního tábora, protože Colette nechce být dokumentem, ale snaží se hrát na strunu á la věci nejsou takové, jakými se zdají být. Téma lásky mezi krásnou Belgičankou a pražským Malým pivem, je milé, ale čekala bych, že ten moment, kdy se pak v táboře shledají, bude trochu propracovanější, než pár temných záběrů na nahá těla. Navíc tím, že je ten film roztažený jakože do třiceti let, té kompaktnosti také moc nepomohlo. Herci jsou ale výborní a prostředí Birkenau - ač tisíckrát variované - je stále přitažlivé a nesmíme na tuhle epochu našich dějin nikdy zapomenout. A jako takové memento Colette funguje výborně. (26.01.2016)

,,LÁSKA JAKO VTEŘINA, KDY SE LIDÉ PODOBAJÍ HVĚZDÁM, SLUNCI, LETÍCÍM PTÁKŮM.…“ /// Konzentrationslager Auschwitz-Birkenau - místo plný pohybu (nejsou tady na rekreaci, že ano…), zákonitostí a kompromisů, na kterejch závisí život. Taky romantika mezi popílkem z pecí, která má tohle místo udělat snesitelnějším. Příběh plnej reality a filmařina, která má blíž k tý západní. Cieslar válečnou tématiku umí, ale víc než z hereckýho kumštu Mádla, může těžit z Lustigovy předlohy a jistě i jeho pomoci na scénáři. Vrací mi tak víru v český film (i kvůli tobě Hřebejku!). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu ,,Colette: Dívka z Antverp“, kterou v roce 1992 napsal Arnošt Lustig, jsem nečetl. 2.) Vždycky jsem tušil, že koncentrák byl místo plný lásky. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (23.02.2014)

Hodně překvapivých plusů a hodně totálních mínusů, výsledek lepší tři. Kladně hodnotím Clémence Thioly, neokoukaná, přirozená. Překvapivě výborní všichni (nejen) čeští herci ve vedlejších rolích, zejména Vetchý umí tyhle dramatické vedlejšáky bravurně a vyrostl z něho pro mě koukatelný herec jak v komediích, tak v dramatech. Z Mádla jsem měla hrůzu, jak se s tímhle popere, ačkoli z dua Kotek-Mádl jsem zrovna jeho považovala vždycky za potenciálně lepšího a zajímavějšího herce. Nečekala jsem, že zvládne hlavní a ještě dramatickou roli, ale když vynechám ty milostné scény, ve kterých mu to hrozně nešlo, tak byl koukatelný, nepřehrával a docela mile překvapil. Snad jen fyzicky to mohl vzít trochu poctivěji, pro takovouhle roli by jiní zhubli deset kilo. Mádl v závěru, kdy už by mu správně měl koncentrák vysekat všechny žebra, předvádí docela vypapanou břišní cejchu! Natočené je to určitě solidně, exteriery, lokace, styl, tomu jsem nemohla nic vytknout. Negativa: naprosto odpudivý dabing. Mrzí mě, že jsem to neviděla v původní verzi, sledovat, jak ústa tvoří úplně jiná slova, než křečovitý a nedobrý dabing je utrpení. Romance mezi Vilim a Colette je trochu moc patetická a nevěrohodná. A se závěrečným rozhodnutím Colette jsem se nedokázala ztotožnit. (25.02.2014)

Je fajn vidět, že i dnes se občas podaří natočit film, který stojí na pevných scénáristických základech. Ještě až se tu najdou i dobří režiséři, tak třeba jednou připutuje do našich luhů a hájů i nějaký ten Oskárek. Film je to bezesporu na současné české poměry velmi dobrý, v rámci zahraničních filmů by se však řadil do širokého průměru. Herecky kvalitní, scénáristicky jakbysmet, hudba taky na jedničku, snad už jen to zvládnout líp uchopit, nacpat tam víc emocí, beznaděje a méně patosu a nebylo by co řešit. Za mě 70% a zaokrouhluju směrem nahoru :) (15.10.2014)

K čemu jsou ta čísla? To jsou telefonní čísla do nebe. 1) Komíny chrlí kouř a černý popílek s potěšením zachycuje na rukách Unterscharfuehrer Weissacker (29letý Eric Bouwer), který je právě tak zvrhle odporný, jak si jen divák může přát. Pravděpodobně z kriminálního prostředí rekrutovaný kápo (64letý Andrej Hryc) nemůže vypadat výstižněji. Vězeň Vili (27letý Jiří Mádl) při výslechu hrdinně mlčí, zatímco ho esesáci pomalu ubíjejí k smrti. Všechno je, jak má ve filmu z prostředí koncentračního tábora být. Anebo není?_____ 2) V detailech možná historicky věrohodné a přesné (naštěstí to nemohu osobně posoudit), ale z celku mám pocit, že tvůrci pro stromy nevidí les. Ploché a jednobarevné postavy esesáků (ti zlí) a vězňů (ti dobří) nepřipouštějí žádné mezistupně, žádná lidská selhání, žádné zkratové mravně relativizující chování. Jsme jenom my a oni. Vězňové drží při sobě, kápové jen dělají, co musí, a ani to nijak žhavě. Zboží pro černý trh získávají vězni z majetku zplynovaných obětí, peněz, šperků a potravin určených k převozu pro potřeby Říše._____ 3) Milostné pouto má, počítám, dodat jednajícím motivaci a přiblížit jejich jednání normám pochopitelným dnešnímu divákovi. Nevím, jak má emocionálně chladný snímek na diváka zapůsobit. Možná na hodně mladého._____ 4) Filmové "dotáčky" po třiceti létech působí jako pěst na oko - nejen, že nás připraví o jakékoli potenciální napětí (už od začátku víme, jak to dopadne), ale drama s dítětem působí ve vztahu k hrůzám vyhlazovacího tábora příliš mělce a nepřesvědčivě._____ 5) A ta nešťastná čeština, resp. angličtina. Říká se, že zejména americké publikum filmy v původním znění nemá rádo, titulky obtěžují. Pak ovšem bylo na místě film natočit v původních jazycích a pro americký trh jej předabovat. Pokud by 53letý režisér Milan Cieslar měl rád absurdity, mohl anglicky natočený film předabovat do původních jazyků. Jednotnou řečí přicházejí postavy o autenticitu, divák o zážitek a z filmu se stává něco jako literatura pro studenty ve zjednodušené angličtině._____ 6) Zajímavý postřeh: komentátor Omnibus. (08.02.2015)