Statok

„Rozprávaj mi nejaký príbeh. Veselý alebo smutný? Veselý, či môžeš. Bol raz jeden cintorín - Shakespeare.” • A konečne [od]teraz už iba váš milý recenzent: »Ako jeden giovanotto: Amerigo "Ghigo" Casamonti z Florencie [v roku 1885], snáď sprvoti i svojho [mimoriadne chamtivého?] strýka Nanda, naprosto ["tajne"] okrádal, aby skrátka na zaplatenie istých platených služieb puttane Biance mal, za čo vzápätí i vskutku dosť poriadny výprask od tatka Štefana vlastne obdržal, odkedy to v podstate s ním už išlo len akosi dolu vodou, že sa kvôli tomu i do bordelu stiahol; keď zainteresovaný divák sa zrazu ocitol v takmer podobnej situácii, ako i ústredný protagonista, a to konkrétne aj so spoločnými, rozpačitými dojmami - extra naviac.« • A síce sa predsa talianskemu režisérovi: Maurovi Bologninimu, podarilo vytvoriť nevídanú, realistickú atmosféru, ako priam vystrihnutú z dobových katalógov z konca 19. storočia, a k tomu i s pomerne ozvláštnenou, autentickou kompozíciou obrazu v podaní renomovaného Leonida Barboniho, keďže zároveň sa k tomu i krásne vynímala dobová výprava, ktorá náramným spôsobom korešpondovala i s dobovými kostýmami; ale čo nakoniec z toho ešte hádam vyplývalo, keď hlavná postava v podaní začínajúceho, francúzskeho HERCA: Jeana-Paula Belmonda, minimálne aspoň cez rovných 50% - 60% filmového času, výhradne iba v BORDELI [s]trávila so samými šľapkami, kedy sa mi už proste i oveľa častejšie javilo, že Bébel býval úplne strateným; jednoducho povedané: ani nemal príliš čo hrať, resp. jeho charakter bol zväčša maximálne nedopečeným...? • Rozhodne sa zo strany tohto režiséra jednalo o premárnený potenciál, ktorý sa mohol napokon zúžitkovať aj o hodne premyslenejším postupom, než teda len trávenie voľných chvíľ na takomto «hriešnom mieste» s celkovo nulovým vývinom hlavného hrdinu, ktorý na mňa miestami normálne pôsobil až otupeným dojmom. • Sklamanie je URČITE namieste, pretože som očakával niečo kompletne rozdielneho, než čo mi totižto práve tento režisérsky autor naservíroval priamo na tanier, z ktorého mi mimochodom prílišne ne[za]chutilo, nakoľko ponúkané ingrediencie sa nezhodovali s mojimi celkovými chuťovými pohárikmi/predstavami... (19.11.2023)

Musím uznat, že už mladinký Belmondo uměl zkrátka hrát a Claudia byla nádherná žena, kterou vlastně zůstala až do současného vysokého věku. Tohle drama je o životě sedláků v Itálii v 19.století, kteří o svůj majetek přijdou a v závěrečném finále hned dvakrát. Jen nejmladší Amerigo je vyslán do Florencie pomáhat strýci v obchodě. Kdo tušil, že ho očaruje krásná šlapka? (23.08.2019)

Shoduji se se všemi recenzenty. Ano, tohle je film, film jako standard či prototyp. Nechybí tu nic, co by ve filmu chybět nemělo, neruší tu nic, co by film rušit nemělo, a tak se můžeme volně oddávat příběhu a jeho ztvárnění. To, že mnohé z filmu už předem tušíme (ve rvačce se musí objevit nůž, přítomnost Bianky v závěrečné scéně v bordelu je nám také jasná - Bolognini ji ale pro zabedněné raději přece jen ukáže). A pro rádoby svébytného a svobodomyslného Ameriga je PŮDA přece ještě dosud to poslední, co zbývá. (13.03.2020)

Statek patří do Belmondových prvních filmů kde hrál hlavní roli. ve Francii měl myslím velký úspěch. V té době Belmondo hrál ještě výhradně dramatické role a musím říct, že mu dost sedli. V Česku ho spíš máme zaškatulkovaného jako komedianta, často ho přirovnávají a dávají do jedné kaše s herci jako byli Funés či Richard. Ale tady (a nejenom tady) potvrzuje, že i když postupem času začal dostávat komediální role tak to byl zpočátku opravdu výborný představitel vážných rolí, ke kterým se i vlastně ve svém období kdy natáčel komedie nějákými filmy vždy vracel. Nikdo to nebyl doslova komik a tadyhle hrál opravdu brilantně. Zvlášť při tom závěru jsem mu to sakra věřil. a bylo mi ho dešně líto. Nerozplakal jsem se, ale docela mě to vzalo... Snímek závěrem opravdu vyvrcholí a divákovi se rozbuší srdce.Jinak ale všichni herci hrajou dost předvědčivě a dodávají tím snímku na působivosti. Postavy jsou solidně napsané a postava prostitutky je dokonale odporná a půvabná zároveň. Jen ten scénář místy trošku vázne. Ale to je jen detail, jinak je to další povedené fr. drama a atmostféra té doby je tam zachycena dobře. Fanouškům Belmonda a fr. filmů doporočuji. (06.10.2016)

Konfrontácia ideálov s realitou umocná čiernobielym obrazom. Veľmi mladí Belmondo a Cladia Cardinale v odmeranom filme, ktorý ma nedokázal dosatočne vtiahnuť do deja. Chýbali mi tu najmä údernejšie dialógy, ktoré by zobrazené situácie dokázali lepšie vyhrotiť, herecké výkony mimo ústrednej dvojičky by mi skôr pasovali do sál divadiel ako do filmu. Takže taký priemer... (09.01.2021)