Dámy a páni, finálna verzia

Na divákovu počáteční otázku „kam mě to berete režisére?“, G. Pálfi (ne)jednoznačně odpovídá...na malou (filmovou) nostalgickou procházku. _Upřímně, celou první třetinu snímku, jsem se (neoprávněně) strachoval, aby se to nezvrtlo, v chladnou poznávačku bez emocí, zneužívající filmové klasiky, abych posléze definitivně rezignoval na vše a nechal se (včetně mého cynického já) volně unášet emotivním příběhem, starým jako lidstvo samo. _Názorný příklad toho, že v jednoduchosti je krása resp. síla a zejména ukázka, jak počáteční handicap přetavit v přednost. Říkám to pořád, nedostatek financí podporuje resp. podněcuje tvůrčí svobodu a představivost. Úsměvné, hravé, sympaticky drzé, překvapivě pospolu držící a inovativní, kdy Pálfi využívá (neplést si se zneužívá) klasické scény, následně je používá v jiných situacích a tím jim (i s vydatnou pomocí překvapivě voleného hudebního doprovodu) dává nový, netušený rozměr a spojuje (na první pohled) neslučitelné. Nic na tom nemění ani skutečnost, že mé (filmové) snění, by bylo, v dosti případech, od režisérova, odlišnější. Nevadí. I v tom tkví totiž kouzlo resp. síla Pálfiho experimentálního, podnětného snímku. Divák si do té mozaiky, může dosazovat „ty svoje“ snímky, postavy, scény.... a utvářet si tak, svůj final cut. 90% (03.03.2015)

Keď som hodnotil, bolo to s poradovým číslom 100. Teraz píšem komentár s poradovým číslom 20, a i keď ho píšem o viac než mesiac neskôr, som stále rovnako nadšený, ohúrený, šokovaný a... uspokojený. Najveľkolepejšia predohra, akt a vyvrcholenie všetkých čias (a kto sa odváži odporovať, bude na mieste popravený, pribitý na kríž, sťatý a upálený). Pálfi zvysoka kašle na všetky konvencie a zákonitosti, kašle na autorské práva, kašle na legálnosť, kašle na peniaze, kašle na maďarský filmový fond, na štúdiá, na hercov, na spoločnosti, na distribútorov, na celé ľudstvo a odovzdáva sa jedinému - divákovi a jeho ultimátnemu pôžitku. Naprieč časom, priestorom, dimenziami, snom, realitou, bez uzákonenej postavy, herca, doby, miesta, príbehu či dialógu hrá na strunu nostalgie a čírej, úplnej a dokonalej filmovosti. Len za pomoci nelegálne stiahnutého materiálu zo stoviek filmov tvorí jemnú štruktúru zhola nového metapríbehu, lepšie povedané metaromance. Okrem toho pred divákom okázale a elegantne rozvíja históriu a dejiny filmu, predstavuje najzásadnejšie snímky, tvorcov, hercov a ešte omnoho viac. Pekelný film s nebeským účinkom. Film zhotovený s nulovým rozpočtom, pri ktorého uvedení do distribúcie by sa Pálfi nedoplatil. Film-Báseň. Film-Paradox. MetaFilm. Alebo niečo úplne iné... Pokiaľ je Spielberg velikán, Kubrick titán, Lumet neprekonateľný a Lang najväčší filmový priekopník, György Pálfi je poloboh, ktorý dokonale ovláda filmové plátno, klame divácke zmysly, hrá sa s formou a obsahom, a ja mu to hltám. Konceptuálny audiovizuálny, tvarový, mechanický, kamerový, kvantový, pohybový, rázový, ideologický, individualistický rozmerový masaker. Už viem, čo budem rozoberať v diplomovke... Best of 2012. 100% P.S.: Tento film je možné sledovať v akomkoľvek stave vrátane konzumácie alkoholu, drog či iných omamných a psychotropných látok a halucinogénov, rovnako je možné ho sledovať úplne bez zvuku, alebo minimálne bez titulkov, bez znalosti čohokoľvek (čím menej o svetovom filme všebecne viete, tým lepšie), stačí len pohodlne sa usadiť, zapnúť a nechať sa unášať na vlnách kúzla vytrhávajúceho zo stereotypu všednosti. (05.04.2014)

Nič som o filme, predtým, ako som ho začal sledovať, nevedel. Od prvých záberov ma zaujal, pretože som filmový fanúšik už takmer 70 rokov a pred očami sa mi v rýchlom tempe mihali známe postavy v známych situáciách, i keď teraz v nových spojitostiach. Po pár minútach som tie mihotavé zábery prestal vnímať ako nejaký filmový kvíz a nechal som sa iba unášať tým, čo sa dialo na obrazovke a snažil sa tiež vnímať tajničku tej obrovskej skladačky. Spokojný som bol až do samotného záveru a ak by som bol suchár, napíšem: 450 filmov, 113 postáv, 84 minút, päť hviezdičiek. Ale ja to radšej zakončím predsavzatím: Tento film si ešte pozriem v dohľadnej dobe. A bude mi pri ňom tak dobre, ako dnes. (14.03.2023)

Abych pravdu řekl, nevím, jak začít. Asi takto; nikdy jsem se netajil tím, že jsem cynická bestie, která dokáže humorovat i v případě té nejhorší tragédie, takže mě romantické záležitosti jen málokdy opravdu osloví, ale Maďaři se mi opravdu umí dostat pod krunýř. Jejich Testről és lélekről mám už nějaký čas v desítce oblíbených filmů a dnes mě dokonale dostali touto záležitostí. Tohle byla krása. Byla radost sledovat tuto filmovou koláž na téma láska a Finové od Balatonu zase jednou naplno ukázali, že umí. Já nejsem filmař, jsem jen laický divák, ale tipoval bych, že je asi snazší natočit nový film, než jej poskládat z takového množství již hotového materiálu tak, aby celé dílo dávalo smysl. Něco takového jsem ještě nikdy neviděl a myslím, že už ani neuvidím. Maďaři dokázali vzdát z jedné vody načisto poctu světovému filmu, celému davu herců a hereček, a ještě dát dohromady film o lásce, kterým mě fakt ohromili. Věru, o mocný zážitek se mi postarali filmaři z puszty. / Poučení: Některé nápady dokáží zavařit i nůžky. (20.03.2023)

Už jste někdy viděli film, kde jsou neustále se proměňující hrdinové? Pokud ne, pak vám Final Cut nesmí uniknout! Vše ostatní už bylo řečené a napsané přede mnou. Já jen doplním, že každý dějový záběr je podán z tolika úhlů, že vytváří fascinující celek, který pospolu náramně funguje! Úvod - https://www.youtube.com/watch?v=bvBij7XNg7k .Tanec a líbačka hýr - https://www.youtube.com/watch?v=g5ANGGu32S8 (05.08.2014)