Muž z Acapulca

Francis Veber napsal i lepší komedie, ale tahle je výjimečná v propojení civilního světa ošuntělého spisovatele a nablýskané říše, kde žije jeho románový hrdina. Viděl jsem několik filmů, kde šlo o něco podobného, ale obě dějové roviny v nich vždycky probíhaly paralelně, střídaly se. V Muži z Acapulca do sebe vzájemně prosakují. Uprostřed románové přestřelky na pláži překáží uklízečka, luxující písek, když na psacím stroji zlobí písmenko "r", hrdina mluví jako blbec (Bissetová: "Kam nás to vedou?" Belmondo: "Do vltulníku, dlahá.") atd. :-) Oba herci jsou ve dvojrolích tak zábavní, že to (minimálně napoprvé) zakryje všechna hluchá místa. Evergreen. 80% (28.12.2005)

Zprvu neskutečně úderné, vtipné, lehké, (sebe)parodické, ale nápady jsou strašně rychle vyčerpány, Bob Saint-Clare už po pár minutách nemá co nabídnout a procitnutí do šedi reality také není nikterak... Barevné. Výborný námět mi nepřišel nejlépe zužitkován, film prostě neudržel tempo, postrádá větší sofistikovanost i podnětnější sebereflexi - Belmondo si prostě pohrál se sebou samým, pak spadl do romantického klišé a dal vzniknout jen tak trochu příjemnějšímu splachovacímu zážitku. 6/10 (26.11.2009)

Už zase musim další film zkritizovat a připsat na listinu těch, které znova nechci vidět. Očividná slepenina která se chce "hrdě" nazývat parodií a komedií, ale prostě v mých očích na to nemá. Typ filmu na který se podruhé nepodívám ani v zasněženym srubu s jednim kanálem programu, postelí a oknem s výhledem na sníh. (24.03.2008)

Dere se mi na jazyk, pardon, na klávesnici, recenzentské klišé "Belmondo ve vrcholné formě", leč vzhledem k tomu, že je to můj první Belmondo vůbec (sám se tomu divím), tak by to bylo asi poněkud pokrytecké. Ale stejně to tak na mne působí. Bavil jsem se od začátku do konce, spousta vtipných ulítlých nápadů, krásná Jacqueline Bisset jako Tatiana / Christine. A zajímalo by mne, kolik instalatérů a podobných figurek už zemřelo na stránkách knih ve formě pomsty za to, že odmítli opravit autorovi trubky v koupelně... 100% (14.11.2016)

Superhrdina ze šestákových románů se zmůže na všechno a neporazí ho ani parta ostře ozbrojených mužů poté, co ho připoutali na řetěz. Jenomže zatímco neznečitelný Bob bojuje uprostřed rozpáleného exotického pobřeží, kousek nad stránkou popsaného papíru spisovatele Merlina probíhá pochmurný upršený den a pan Merlin si ho nezpříjemní ani skokem do svého auťáku, protože sám není žádný Bob Saint-Claire... Nápadité prolínání reality s fikcí (nebo-li dvou fikcí) má v sobě spoustu skvělých momentů, ale pokud bych měl jmenovat jedinou scénu (no dobrá... tedy tu druhou vedle samotného závěru :)), která mě totálně vzala, byla by to ta, kde Belmondo uprostřed bourky nastupuje se smutným procitnutím do auta a pak bezmocně dlouho hledí na déšť přes monotónně stírající stírače. Na první pohled zcela banální melancholická scéna, ale je v ní po předchozím (náladově zcela odlišném) dění beze slova řečeno a podtrženo vše, k čemu míří hlavní myšlenka filmu, v závěru pak působivě vrcholící v krásném výjevu s odhozením papírů z balkonu. Muž z Acapulca je film, u kterého jsem doslova řval smíchy, nesmírně jsem si užíval grandiózní Belmondův koncert za psacím strojem plný různých nálad, čím dál víc se bavil nad variacemi akčního příběhu v příběhu (kde se tyto nálady vždy vtipným způsobem promítají), ale zároveň mě u sledování nejednou dokázalo zamrazit. Snad také jistým procitáním, že jde jen o fikci... ve filmu, který pomalu ale jistě skončí a navrátí mě do oné reality stejně jako svérázného pisálka. Ovšem ani realita skutečně nemusí být (a není!) jenom smutná a Philippe de Broca to naštěstí ví a proto nám to přes několik vážnějších scén s Merlinem zakončí tak nádherně. :-) Ani bych si nepomyslel, že z filmu, který před třemi lety ve mě způsobil spíše rozčarování, zmatek a v některých scénách naplněných drsnou akcí a spoustou krve i menší šok, si s odstupem času odnesu takový cinefilní zážitek. Škoda jen, že tak skvostná komedie, jíž s ohledem na vše skvělé dokážu odpustit i několik lehce přehnaných scén, musí obsahovat i jednu scénu komickou zcela nechtěně a to přestřelku, v níž J. Lefebvre předvádí zřejmě nejtrapněji sehrané umírání všech dob. Ale tak co už, nic nemusí být dokonalé, ani film s nedokonalým superhrdinou. :o) [95%] (21.10.2021)