100 000 dolárov na slnku

Spolu s oběma Mzdami strachu kult filmů o náklaďácích a jejich olejem a potem páchnoucích odvážných šoférech. Natočit něco tak sexistického by dnes už neprošlo, protože ženy jsou tu jen za coury, co mají udělat večeři či nabídnout tělo a co si budeme nalhávat, ten chlapské kamarádství utužující konec jim na kreditu také nepřidal. Kromě akčních scén to samozřejmě stojí na hereckých výkonech. Lino Ventura je vizáží přímo předurčen pro řidičák C+E, domestik Blier má cisternu naplněnou vtipem a Belmondo v roli rošťáka Rocca je prostě Belmondem (dabing Jana Třísky nádherně zvýrazňuje to uličnictví). Škoda, že finanční možnosti nedovolily barvu, protože marocké scenérie by v ní byly poutavější a nemuseli bychom přes dvě třetiny filmu čekat na to, až nám Hervé řekne, že ten fungl nový fešácký náklaďák značky MacGuffin je červený.. (05.11.2018)

Pro mě jeden z nejlepších Belmondových filmů, ovšem nikoli s nejlepším Belmondem. Tady to stojí hlavně na silném příběhu a nádherné kameře (zvláště v honičce náklaďáků). Belmonda herecky převyšuje Lino Ventura, solidní postavu odehrál i sarkastický Bernard Blier, zatímco Andréa Parisy je krásná, ovšem nudná. To všechno korunováno nádherným závěrem, nad kterým jsem se ještě dlouho usmíval. (03.04.2011)

Nebolo to zlé, ale mohlo to byť výrazne lepšie. A určite by to bolo lepšie, ak by to bolo kratšie, možno až o pol hodinu. Určite by to bolo lepšie, keby si na hudbu najali niekoho, kto by celý film nerušil hrdinskou, donekonečna opakovanou melódiou. Určite by to bolo lepšie, ak by si na bitky najali odborného poradcu a držali sa jeho rád. A určite by to bolo lepšie, ak by sa odstránilo niekoľko nezmyslov a zbytočností zo scenára. Keďže sa tak nestalo, najlepšími filmami H. Verneuila naďalej ostávajú Sicílsky klan a Melódia podzemia. (24.09.2020)

Westernové schéma aplikované na francouzské šoféry náklaďáků v Maroku roku 1963. Mužně upocený film plný drsných charakterů, prachu, písku a špíny. Lino Ventura je kabrňák a "ucho" Belmondo je... Prostě klasicky výtečný Belmondo. Navíc je to famózně natočeno. Všechna čest Henrimu Verneuilovi. Kupříkladu minimalistická stíhací jízda skrze serpentýny je nasnímaná (nejen) na rok 1964 přímo neskutečně. Bez sebemenších problému by i dnes byla ozdobou jakéhokoli snímku. Nemluvě o hudbě. Takže zapněte si větrák, pusťte klimošku naplno a vydejte se spolu s touto drsnou "rošťáckou" cháskou do výhně a dusna marocké pouště. A třeba, ale opravdu jenom třeba, na vás na konci bude čekat těch stotisíc dolarů. (29.01.2008)

"Šofér, kterej si nechá ukrást mašinu, může jen jedno ... chcípnout." Rozjíždělo se to pomalu, ale když to nabralo rychlost, tak mě to začalo bavit. Ten adrenalin, to chlapáctví, ty burácející motory, to přátelství, ale co ta genderová nevyváženost? Všechny ženský byly děvky! Některý hodný, jiný vypočítavý, ale pořád děvky. Možná to tak kdysi v černobílý Africe vypadalo, tak to nechám bejt. Co mi ale vadí je to, že ta závěrečná bitka je mimořádně trapná. Ale co jsme si, to jsme si a hlavně, že to mělo grády. (29.09.2021)