Cartouche

Belmondo tak jak ho známe- sebevědomý svůdce žen, neporazitelný a hýřící vtipem. Díky tomu, že má po boku ještě Jeana Rocheforta, který svým charismatem místy Belmonda i zastiňuje, má film glanc a je to taková "nekonečná kalba". Historický Cartouche byl popraven, ale tohle je komedie, takže se tragického konce nedočkáme. Trvalo mi dost dlouhou dobu, než jsem tenhle film docenil, je to především a hlavně sranda...85% (09.06.2014)

Po většinu stopáže jsem měl dojem, že sleduju derivát Fanfána Tulipána (skrze motiv banditismu má film též blízko k Robinu Hoodovi), ze zvláštní otupělosti mající svůj původ v pocitu déjà vu mě dokázal probudit až překvapivě nesmlouvavý závěr - u něhož si stále nejsem jistý, nakolik koresponduje s "lehkostí" (pohodovostí) předešlých dvou hodin, tedy nakolik se k tomuto filmu hodil. Přesto však minimálně pro obsazení takových hereckých es jako Jean-Paul Belmondo a Claudia Cardinale nelituju, že jsem tenhle film viděl. 60 % (11.05.2024)

Bejvávalo - ale ani ve své době mě tohle moc neoslovilo. Při repríze-tzv.-na-stará-kolena jsem se  nemohla dočkat konce = plytká maškaráda s humorem spíše k pláči. Bramborová hlava (Belmondo) nikdy nebyla moje parketa a už vůbec ne v rolích a la Žán-Maré, role humorně frajerských policajtů mu jdou o něco  lépe. CC je tady jen do počtu a jako kasovní lákadlo pro vězně a námořníky, kteří neviděli deset let ženskou sukni. ... Jakžtakž ještě slibné do chvíle, než vstoupí hledaná trojice do hospody, kde se do sebe zakoukají Kartúš a Venuše (ca.28min.) - hospodská bitka je akčně primitivní a odbytá a k tomu ještě nesnesitelně protahovaná. Stejnou formou to pak celé spěje k srdcervoucímu smutnému konci, který má pravděpodobně trochu osolit to přeslazené dobrodružství. ...Pestré barvy, příjemný film-dyzajn šedesátých let, klasický screen-formát ani původní cs-dabing zde nepomohly. Originální a nezaměnitelný hlas Jana Třísky k romantickému hrdinovy v podání Belmonda pasuje asi jako pěst na oko a Vilém Besser dabuje s takovou vervou, až to jde chvílemi dosti na nervy. ...Stejně jako Fanfán, tak ani Kartúš si moje srdce nezískal. (17.07.2023)

Další Belmondův zbytečný film. Sociální báchorka pro nenáročné publikum. Cartouche by mě možná zaujal a bavil mě v sedmi, nanejvýš osmi letech, dnes jsem už moc starý na to, abych se díval na bezduchý příběh, naivní bojové scény a nelogičnosti ve scénáři. Francouzský film pro mě znamená úplně něco jiného, než předvádí Belmondo v de Brocovi. (30.10.2016)

Nastanou nám chladné noci. Něco ještě podnikneme a pak skončíme, jak určí osud... Těchto francouzských historických velkofilmů, z nichž se řada těšila obrovské oblibě i u nás, jsem neviděl dosud mnoho a tak neumím posoudit, nakolik může Cartouche spomezi nich vyčnívat, zda byl v něčem přelomový nebo naopak v mnoha směrech (jak tady píšou někteří) spíše jen kopíroval dřívější úspěšné kostýmní veselohry. Pro mě je důležité, že jsem viděl podmanivý film s bohatou výpravou a výborným hereckým obsazením, který mě od začátku dokázal vedle toho upoutávat hlavní postavou neochvejně rázného zbojníka, přesto ctícího morální čest, stejně tak znamenitou porcí dobrodružství, napětí a humoru. Také vím, že mi v druhé polovině Cartouche začal již chvílemi připadat mírně vleklý a že jsem po dvounásobně silném vyvrcholení s působivou temnější atmosférou naopak trochu zalitoval náhlého konce a toho, že se Philippe de Broca se svým tvůrčím týmem neodhodlal pokračovat v příběhu Cartouche dál a navzdory odlehčenému stylu nezakončil svůj film přeci jen dle vzoru antické tragedie onou popravou... i když chápu, že v roce 1962 diváci na něco podobného nemuseli být v komedii připraveni. Přesto jsem velmi rád tuto klasiku s mladým živelným Belmondem a krásnou Claudií zhlédl a po uzemňujícím závěrečném dovětku se přikláním ve svém hodnocení k 4. hvězdičce. [70%] (23.10.2021)