Amazonka

Tohle je nanometr od standardního amerického béčka, jediný rozdíl je v tom, že mimozemšťané mluví francouzsky, což je po všudypřítomné angličtině příjemná změna. Za nepříjemnou změnu považuji to, že se de Broca částečně vykrádá a kopíruje Něžné kuře i Afričana. Bohužel blbě. Humoru je v Amazonce poskrovnu, přesněji řečeno, nepodařil se mi objevit. A dobrodružství spočívá v tom, že Belmondo občas popoběhne, případně rychleji skulhá ze schodů. Jenže stále je to Belmondo a kolem něj pulzuje jeho uhrančivé charisma. (06.04.2013)

„Ještě jsem v životě nejel autobusem č. 36...“ No, jedna vtipná hláška, jedno pěkné stepování, jeden menší sci-fi prvek ani jeden stárnoucí Belmondo neúspěšný pokus o nostalgickou dobrodružnou komedii vážně nezachrání. Na Philippa de Brocu teprve slabé... Velmi málo humoru, navzdory prostředí divočiny a hlavnímu žánru velmi málo dobrodružné atmosféry, o scénáři bude asi lépe z úcty k panu tvůrci pomlčet a zbývá už jen hořký soucit ze strany diváka. Díky přírodě a Belmondovi, který ani s výrazným věkem neztratil ze sebe kouzlo své osobnosti, se na to sice dívat šlo, ale dohromady mě jinak Amazonka ničím výrazněji nezaujala a hlavní herečka (Arielle Dombasle) mě svým afektem vyloženě štvala. A to ani nemluvím o tom, jak zde De Broca vykrádá z posledního sám sebe a jeden ze svých nejlepších filmů Afričan (1983). To už raději tu fanouškovskou variaci na De Brocovy filmy v podobě Leoparda s Claudem Brasseurem. [40%] (13.09.2021)

Kdysi jsem prohlásila, že Bebel zahraje v blbým filmu, až zamrzne peklo. Tož aby si čerti začali shánět teplé prádlo. No a vadit mi to začne až ve chvíli, kdy se mi bude dařit všechno, nač sáhnu, a to způsobem, jakým se Jean-Paul vydařil po všech stránkách. A kdyby se někdy neuvěřitelné stalo skutkem a já dostala příležitost posedět se svým galským hrdinou při láhvi archivního burgundského a při té příležitosti se tím vínem polila, což se mi daří dost často, jsem si jistá, že by mi Bebel půjčil kapesník a gentlemansky se tvářil, že se nic nestalo. To nejmenší, co můžu udělat já po tolika úžasných, byť bohužel jen filmových setkáních pro něj, je vzít si příklad z Jasona Robardse v Tenkrát na Západě a dělat jakoby nic... (05.04.2013)

Stárnoucí Bebel natočil ještě jednu komedii, která není tak špatná, jak by se mohlo na pohled znát. Jen postrácí ten šmrnc, který jeho komedie mívaly. Nechybí zde ale jeho eskapády - jako jízda na jedoucím vlaku, pády do vody a satirické poznámky na adresu žen. Právě jedna taková (Arielle Dombasle) se mu připlete do života a on s ní zažije mnoho špatností, až ji nakonec začne i mít trochu rád. Je to příjemná a pohodová podívaná, ale dá se u ní v pohodě usnout, a na to nejsme u Bebela zvyklí. Škoda. Hudba: Alexandre Desplat (17.11.2003)

Komedie s podivným dějem. A přesto mě bavila. Působila na mě svěžím dojmem a dokázala mě rozesmát. Edouard (dobrý Jean-Paul Belmondo) je sice zatrpklý morous, ale také laskavý snílek. Margot (šarmantní Arielle Dombasle) je naivní a neodbytná hledačka. A chemie mezi oběma funguje. A to i ve formě jiskřivých dialogů. A pak je tu vševědoucí malá Lulu (zajímavá Thylda Barès). A zástupce špatné strany, samolibý Jeff Benard (Patrick Bouchitey). Není to veledílo. Ale přesto mě pobavilo. A to je jeho účel. Navíc jsem se po něm cítil naladěn optimisticky, radostně a svěže. (27.12.2014)