Lovec hláv

Pro mě, v této době, nudné, nepřehledné, nejasné, divné. Určeno pro fandy Belmonda, což nejsem, pro fandy naprosto ulítlého střihu - vůbec sem při sledování netušil, která bije, což taky nejsem, pro fandy starých kriminálek ála Francouzská spojka, což nejsem. Po hodině koukání jsem se přistihl, jak zároveň pročítám zdejší komentáře a nestačím se divit vysokému hodnocení. Hold, Belmondo je už passé. (18.12.2011)

"Koko...zabíjim každýho svědka!"Silné čtyři.Tu pátou nedám jen proto že film ve prostřed strašně odběhne od hlavní roviny a řeší něco jiného.Co si budem povídat ale Bruno Cremer se svym tlumičem o velikosti vepřovýho jelita je přecijenom o něco zajímavější než druhá kauza s útěky a odpornym panem Sallicetim.Ale "parkoviště Goméz" je fajn. (18.12.2005)

Lze-li i o klasické detektivce (je možné diskutovat o formě a vymezení klasičnosti) říci, že je dokonalá, pak LOVEC HLAV má ke konkretizaci takové představy až neuvěřitelně blízko. Mezní postavení stopaře na rozhraní organizovaného zločinu, zpravodajské služby a tajné kriminální policie připomíná anglický seriál RANDALL A HOPKIRK i americké lovce zločinců, kteří na základě zveřejněných oficiálních vyhlášek "dodávají" stíhané zločince do stanovených věznic prostřednictvím oficiální policie. Západoevropská akčnost je v porovnání s tou americkou reálnější, přesvědčivější a podloženou špičkovými výkony výtečných herců (Belmondo, Cremer). Nápaditý scénář a propojující se režie dotvářejí dojem dechberoucí profesionality citlivě zacházející se stupňovaným napětím provázeným nadprůměrným intelektuálním uchopením tématu. (10.09.2023)

Kriminálny thriller zo starej školy vo svojej priamočiarosti sebaistý rovnako ako Belmondov "Stopár". Labro sa nezdržuje zbytočnosťami a ide až prekvapivo tvrdo po hlavnej línii príbehu, čo je jedna z vecí, ktoré zaujmú už v úvode - jednoducho, v súlade s hlavným hrdinom je drsným a jasne čitateľným zástupcom populárneho žánru, ktorý v 70.-tych rokoch zažíval vrchol. Nenechajte sa oklamať zaradením do akčného žánru; i keď o streľbu tu nie je núdza, skutočnej akcie sa divákovi dostane až v závere a film ako taký stojí na postupnom budovaní atmosféry aj s pomocou kamery, ktorá nezabúda zoznámiť diváka s prostredím, v ktorom sa odohráva scéna a hudby, ktorá v zásade spolu s dejom pomaly graduje a až v závere sa prejaví Colombierov hudobný sluch v plnej intenzite. Mňa však zaujalo ešte čosi, a to je skrytý queer podtext. Všetky vzťahy a detaily charakterov a scén z väznice by bolo možné považovať len za náznaky. Sériového vraha, ktorý si ako komplicov vyberá bez výnimky atraktívnych mladíkov z ulice a oslovuje ich Coco, už ale nie. Philippe Labro možno týmto spôsobom odkazuje na tehdajšiu francúzsku komunitu homosexuálov a otvorene prejavuje svoj názor na ňu ako úchylku, keď ju prisudzuje kriminálnym živlom z okraja spoločnosti a "verejným nepriateľom" (za ktorého je Cremerov zabijak "Jastrab" označený). Môžem sa však len domnievať, ako to bolo myslené keďže zrejme niet nikoho, kto by mi to mohol na sto percent potvrdiť. Rozhodne to však stojí za úvahu, a aj preto sa prikláňam k vyššiemu hodnoteniu. 75% (07.07.2014)

Jean-Paul Belmondo jako precizní, profesionální a chladný (!) lovec hlav. Je to nezvyk. Když jsem film viděla poprvé, pořád jsem čekala, kdy se usměje se, hodí hlášku a zavěsí se na vrtulník. A ono nic. Ovšem vzhledem k tomu, že jeho protivníkem je ultramagor v podání Bruna Cremera, je asi namístě, aby šel humor a frajeřina stranou. A doporučení na závěr: vyhýbejte se obloukem náhodným známým, co vás z ničeho nic začnou oslovovat „Koko“. Nemyslí to s vámi dobře. (29.03.2011)